Úvodní stránka

Listopadový svátek a prodloužený víkend možná leckdo stráví v přírodě, a třeba na Boubíně. U cest jsou tam k vidění kamenné památníky. Legendy s nimi spojené někdy známe, a jindy si je jen domýšlíme. Jeden z památníků objevíte uprostřed boubínských lesů. Dostaneme se k němu po červené turistické trase, a to buď z Volar, od Kubovy Huti přes vrchol Boubína, ale  také po zelené od Zátoně – Křížová smrč (Pomník, památník) • Mapy.cz.

Byl postaven v roce 1859 v těsné blízkosti obrovského smrku, který přečníval okolní porosty a jemuž se říkalo Křížový, protože stál na křižovatce cest a revírů. Od tohoto smrku se prý rozcházeli v jelení říji časně ráno myslivci se svými hosty na všechny strany a při návratu zpět jim ukazoval směr, jak byl vidět ze všech stran. Měřil téměř 53 metrů. Průměr pařezu dosahoval 174 centimetrů, objem pak 37 metrů krychlových. Tenhle gigant, třetí největší smrk na Šumavě, hmotnější a vyšší než pověstný Král smrků z Boubínského pralesa, přečkal i opakované vichřice z počátku 70. let 19. století. Nakonec ale uschl a v 395 letech byl pokácen. Na místě tedy zůstal kamenný památník nesoucí název smrku – Kreutzfichte. Další nápisy na památníku  prozrazují hranice tří předválečných revírů, které se tu rozdělovaly – Kellne (Včelná), Schattawa (Zátoň), Müllerschlag (Mlynařovice) a další název Schattawa přeložíme jako Zátoň, tedy tamější vesnice. V kameni jsou vytesané i číslice – zřejmý je letopočet postavení památníku a také údaj „o. d. m. 3462´“ svědčící o nadmořské výšce uvedené ve stopách.

Památník v roce 1946 rozvalili návštěvníci. V době živých vzpomínek na válku je dráždily německé nápisy. Lesníci ho ale v roce 1948 znovu postavili a do čerstvě nanesené vrstvy cementu se přes nápis Kreutzfichte vryl český název Křížový smrk. V roce 2000 pak Lesy ČR vrátily památníku původní historickou podobu.