Les plný dělostřeleckých granátů
Datum publikace:
Řekne-li se les, munice a pyrotechnický průzkum, zřejmě se vám vybaví zprávy z médií o výbuchu muničních skladů nedaleko Vrbětic. Málo kdo však ví, že v Jihomoravském kraji mezi Břeclaví a Valticemi je podobná lokalita nazývaná Boří les, kde stovky hektarů lesa to ukrývají. lesních porostech nachází velké množství nevybuchlé a poškozené munice již od konce druhé světové války Munice je i po desetiletích stále nebezpečná přináší značná omezení pro lesníky hospodařící ve zdejších lesích. Dnes je celé území navíc součástí hojně turisticky navštěvovaného Lednicko-valtického areálu.
Již od konce roku 2015 probíhá v prostoru Bořího lesa pyrotechnický průzkum financovaný státním podnikem Lesy České republiky z vlastních zdrojů. Území je však značně rozsáhlé a nelze jej vyčistit od munice během krátké doby. Průzkumné práce jsou prováděny po etapách. V průběhu 1. – 3. etapy bylo vyčištěno od munice přes 151 ha lesa a bylo nalezeno a zneškodněno cca 5.700 ks munice různých typů. Nejčastějším nálezem byla munice ráže od 37 mm do 155 mm nebo její části. Mezi významné nálezy patří dělostřelecký protibetonový granát r. 21 cm o hmotnosti cca 125 kg a dělostřelecká raketa 21 cm Wurfgranate 42 Spreng.
V současné době probíhá čtvrtá etapa v rámci které by mělo být vyčištěno více než 55 ha lesa. Z důvodu urychlení postupu bude dne 25. června 2018 paralelně zahájena další pátá etapa průzkumných prací v rozsahu 47,12 ha. Každá etapa je prováděna na základě výsledku veřejné soutěže, kdy vítězná pyrotechnická firma prozkoumá půdní povrch pomocí vhodného detektoru kovů do hloubky minimálně 50 cm. Muniční nálezy jsou však často vyzvedávány i z větších hloubek. Veškeré nálezy munice je předávány Pyrotechnické službě Policie České k následné likvidaci. Některé nálezy nejsou nebezpečné pro převoz, a proto jsou likvidovány na místě nálezu, nebo na dočasné trhací jámě.
Dosavadní státní podnikem vynaložené náklady na průzkum a čištění lesa od munice činní 14 mil. Kč, státní podnik na celý projekt vyčlenil 50 milionů korun.
Přípravné práce
Většinu lesních porostů je třeba předem, před příchodem pyrotechniků připravit. Výřez keřů a hustého podrostu pomocí křovinořezů a motorových pil vykonává osmičlenná pracovní četa každoročně vybíraná z řad nezaměstnaných evidovaných u úřadu práce z pracoviště Břeclav. Těm nejlepším zařídí pracovní úřad i kurz pro práci s motorovou pilou. Mzdové náklady na výkon práce této skupiny jsou z velké části hrazeny úřadem práce na základě dohody o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejných prací, zbytek nákladů včetně přepravy a zaměstnance LČR vykonávající dohled nad prováděnou činností jdou k tíži Lesů ČR. „Touto spoluprací je vykonáváno záslužné dílo, které je třeba dokončit a peníze takto vynaložené nejsou utraceny zbytečně“ řekl ředitel kontaktního pracoviště ÚP Lubomír Marko. „Pokud by tato výpomoc nebyla možná, musel by státní podnik zajistit přípravu ploch před průzkumem jen pomocí vlastních kapacit, což bychom v současné době zajišťovali jen velmi obtížně“ dodal vedoucí polesí Valtice Ing. David Janota.
Historie nacistické továrny na výrobu munice v Bořím lese
V letech nacistické okupace během druhé světové války byla nedaleko Poštorné u Břeclavi v lese skryta továrna označovaná někdy jako Muna. Jednalo se o přísně střežený komplex výrobních budov a skladů propojený komunikacemi a železnicí. Součástí továrny byl i pracovní a zajatecký tábor jehož vězni se podíleli na výrobě. Celý areál byl ukrytý v lesních porostech, aby nebyl viditelný pro spojenecké bombardéry.
Ve skladech zbrojního areálu se shromažďovala trofejní munice z dobitých území celé Evropy. Ta se zde kontrolovala a dále odesílala k jednotkám vybavených ukořistěnými trofejními zbraněmi. Například v ráži 15 cm bylo v rámci pyrotechnického průzkumu nalezeno několik typů německé munice a dále dělostřelecké granáty z předválečného Československa, Maďarska, Itálie a Francie. Podle dostupných informací byla továrna Muna primárně montážní továrnou, kde byla výroba munice prováděna z dovezených komponent. Dále se zde měla provádět kontrola již vyrobené munice a opravy zjištěných závad.
Obec Poštorná, tedy i továrna Muna, byla osvobozena po těžkých bojích 21. dubna 1945 Rudou armádou. Osvobozenecké ruské jednotky ihned obsadily zbrojařský komplex v Bořím lese. Jak vlastně došlo ke zničení nacistické továrny na sklonku druhé světové války dnes není zcela jasné. Informace z různých zdrojů se rozchází. Jedna z možných variant je, že továrnu zničili před příchodem fronty přímo nacisté, aby se zbrojní arzenál nedostal do rukou nepřítele. Jiné zdroje uvádějí, že k rozmetání munice a zničení továrny dalo pokyn ruské velení. Likvidace byla každopádně provedena velmi nedbale a výsledkem bylo, že munice byla rozmetána po celém lesním areálu na ploše 700 – 1000 ha.
Podle archivních materiálů bylo nedávno zjištěno, že krátce poté co sovětská armáda předala areál Československé lidové armádě, došlo v květnu 1946 při manipulaci s bednami střelného prachu k požáru. Požár zasáhl i nedalekou skládku cca 150.000 ks dělostřelecké munice, kterou pod sovětským dohledem posbírali v lesích váleční zajatci. Část munice byla výbuchy zničena, další část jí byla opět rozhozena po širokém okolí. Výbuchy byly tak silné, že v Poštorné i Břeclavi byly rázovou vlnou rozbita okna.
Sanace území v minulosti
Opatření na vyčištění území Bořího lesa od munice jsou prováděna již od konce 2. světové války, kdy byly do tohoto prostoru povoláni na kratší čas vojáci základní služby Československé lidové armády, kteří pod velením pyrotechnika začali systematicky munici vyhledávat a odstraňovat. Munice však bylo příliš.
Lesní porosty se staly počátkem 50. let součástí hraničního pásma s vyloučením vstupu veřejnosti. Po pádu železné opony se hraniční pásmo stalo opět přístupné a potencionální riziko zranění v důsledku výbuchu zbytků nevybuchlé munice se stalo opět aktuálním.
Od roku 1991 až do roku 2003 (s výjimkou roku 1996) bylo z prostředků ministerstva zemědělství ČR asanováno celkem 252 ha zasaženého lesa, což je přibližně 35 % z celkové rozlohy zasažených lesních porostů. Později však byla finanční podpora z dotačních titulů ministerstva vypuštěna.
Od roku 2003 usiloval bez úspěchu Lesní závod Židlochovice o pokračování sanačních prací a hledaly se různé finanční zdroje z dotačních titulů. Až v roce 2015 rozhodlo vedení státního podniku o pokračování prací z vlastních zdrojů.
Ing. Jan Dovrtěl
Ing. Roman Kůgel
Lesy České republiky, s. p. Lesní závod Židlochovice
Doc. Dr. Ing. Jiří Chládek, BORGATA s.r.o.