Úvodní stránka

Do něčeho jsem šlápl. Stalo se mi to při vyznačování těžby – koukám do korun stromů a pořádně nesleduji terén pod sebou. Noha se mi kamsi propadla a mé tělo udělalo ukázkový para kotoul. Ani jsem nestačil zaklít. Co to bylo? Na místě činu jsem z jamky pod hrabankou vytáhl jakousi plastovou krabici plnou hraček z „Kinder“ vajíček, odznaků a jednoho deníčku s tužkou. Na vyhozený odpad v lese to ale nevypadalo, tomu neodpovídal charakter obsahu i způsob zamaskování. Třeba napoví přiložený deníček. V něm byly jen krátké zápisky ve stylu datum a poděkování za jakousi keš, přitom poslední zápis je ze včerejšího dne. Skrýš je zřejmě hojně navštěvovaná, svědčí o tom i ta vyšlapaná stezka k ní.

Doma jsem z vševědoucího internetu zjistil, že můj nález je součástí celosvětové hry zvané Geocaching (džiokešin), v Česku nazývaná geokešing. Jedná se o navigační internetovou hru na pomezí sportu a turistiky. Geocaching vznikl v USA bezprostředně poté, co se 1. května 2000 odstranila umělá odchylka, přidávaná do signálu GPS a zlepšila se tak přesnost tohoto systému pro běžné civilní uživatele z desítek až stovek metrů na jednotky.

Podstatou hry je hledání ukryté schránky, tzv. cache (keše), pomocí navigačních přístrojů, ať už to jsou turistické přijímače či telefon s GPS. Nyní už tedy vím, že jsem rozšlápl kešku. Ta je definovaná jako voděvzdorná plastová schránka, dostatečně velká tak, aby se do ní vešel deník s tužkou. Ten je stálou součástí schránky. Dále zde často bývají i předměty na výměnu. Proto ty hračky. Jsou různé typy skrýší – od velmi malých schránek ve velikosti krabičky od filmu (Micro), přes malé schránky (Small), schránky běžné velikosti, do kterých se vejdou i plyšové hračky (Regular), až po speciální nadměrné schránky pro ukládání např. knih (Large).

Podle charakteru jsou pak např. kešky tradiční, kdy je schránka umístěná přímo na místě definovaném souřadnicemi. Pokud je potřeba k nalezení cílové finální skrýše najít podle souřadnic nejprve skrýš první a z informací z ní získaných nalézt skrýš finální, tak se jedná o Multicache. U Mysterycache (mysterka) zveřejněné souřadnice ukazují zpravidla do blízkého okolí cache, ale skutečné souřadnice musí nálezce dopředu získat, a to například vyluštěním hádanky či šifry. Jednou ze základních myšlenek geocachingu je umísťování keší na místech, která jsou něčím zajímavá a přesto nejsou turisticky navštěvovaná. Zajímavým může být také úkol, který je s nálezem spojen.

Jak celá záležitost probíhá?

Zakladatel schránky zveřejní na internetový server její zeměpisné souřadnice včetně doplňujících informací o lokalitě s jejími zvláštnostmi a zajímavostmi. Následně případní zájemci (geocacher) tuto schránku hledají. Počínají si obezřetně, tak aby unikli pozornosti mudlů. Po úspěšném nalezení se zapíší do sešitku (logbook), vyberou si výměnou něco z obsahu keše a následně keš znovu uschovají a zamaskují. Úspěch či neúspěch v hledání zaevidují v příslušné internetové aplikaci. A kdo je Mudla? To je oficiální výraz pro zpravidla neškodné nezasvěcené osoby, vyskytující se v okolí při hledání kešky. Tak to jsem z toho mudla.

Nejstarší a nejvíce využívaný server je geocaching.com, který umožňuje registrovaným uživatelům prohlížet cache na libovolném místě po celém světě. Je i v Českém jazyce a registrace je zdarma. Pro majitele „chytrých telefonů“ je přímo určena aplikace c: geo. Podle zajímavých statistik serveru geocaching.com najde alespoň jednu kešku za týden v průměru kolem 50 tisíc lidí. V lednu 2014 dosahoval počet keší v systému Geocaching.com celosvětově 2,3 milionu, počet geocacherů byl přes 6 milionů. Počet aktivních keší v ČR byl na počátku roku 2014 téměř 35 tisíc a aktivních geocacherů kolem dvaceti tisíc.

Proč je geocaching tolik oblíbený? Zde jsou vybraná samá pozitiva: podporuje fantazii i logické myšlení, navštívíte zajímavá místa a výlety mají konkrétní cíl. Ale hlavní je ta radost z nalezení „pokladu“. Vždyť nejčastějšími geocachery, kteří se na výměnu hraček z kešky těší, jsou malé děti.

Ing. Michal Fišer
revírník, LS Bučovice

Zdroj: Internet, wikipedie