Úvodní stránka

Již od pradávna lidé věřili v sílu přírody. Uctívali řadu božstev, která měla zajišťovat příznivost životních podmínek. Znázorňovali na stěnách jeskyní zvěř ve víře, že jim to pomůže k lepšímu výsledku lovu. Dokázali se sžít s přírodou, kterou potřebovali ke svému životu. Staří Egypťané žijící před tisíci let dokázali využít přírodních podmínek v okolí Nilu. Modlili se k bohům, kteří často byli zvířecího (především kočkovitého) původu. S přírodou byli sžiti natolik, že je měla provázet i po-smrtným životem. Věřili, že se po smrti navrátí zpět ke hvězdám.

Objevování krás přírody a uvědomování si nutnosti soužití s ní se táhne tisíce let jako zlatá šňůra dějinami lidské civilizace. Lidé v různých zeměpisných polohách i časových rovinách tyto krásy hledali a snažili se mnohdy o jejich zachycení. Nejznámějším směrem zachycujícím rozmanitost krás přírody je romantismus. Může v nás dodnes vzbuzovat němý údiv nad krásami hor, skal, jezer i lesů. A především nad vztahem člověka 18. století k přírodě.

V současné době člověk přesunul svou pozornost k moderní technice a často se stává lhostejným k tomu, že řada objevů přírodu ničí. Žijeme především prostřednictví výpočetní techniky, na obrazovkách počítačů prostřednictvím sociálních sítí, a mnohdy si neuvědomujeme, že ne příroda na nás, ale my na ní jsme závislí. Nemohu nesouhlasit se slovy Norberta Wienera: „Člověk stále ovládá přírodu, což se na tak malé planetě, jakou je naše Země, může nakonec projevit naopak větší závislostí člověka na přírodě.“ Myslíme si, že přírodu zcela ovládáme a neuvědomujeme si, že to tak není. Domníváme se, že v přírodě již není co objevovat. Přitom pro nás má stále nová překvapení. I po staletích zkoumání stále vědci nacházejí dosud neobjevené druhy rostlin i živočichů. Média nás informují o objevech nových vesmírných těles. Příroda žije svým životem a na rozdíl od člověka k tomu nepotřebuje zdi sociálních sítí. A právě v této uspěchané a přetechnizované době je těžké děti pro něco nadchnout. Jako učitelka druhého stupně základní školy vím, jak je to těžké, pokud se zrovna nejedná o hraní počítačových her.

Není tomu tak dlouho, co jsem byla sama žákyní druhého stupně základní školy. Mnohdy se nestačím divit, co vše se za pár let stihlo změnit. Netvrdím, že jsme byli o tolik jiní, ale přece jen v nás převládal větší zájem a především vztah k přírodě. Netrávili jsme tolik času u obrazovek počítačů. Našli jsme si chvíli na hry venku.

Proto se pro mě stal ostrůvkem v moři dnešní lhostejnosti vůči přírodě úspěch, který jsme s žáky 4. třídy Základní školy Čestice zaznamenali ve 4. ročníku okresního kola výtvarné soutěže „Lesy a příroda kolem nás“, pořádané Lesy České republiky s. p., Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích, Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou, Stezkou korunami stromů Lipno a Hřištěm BezBot, ve kterém jsme se umístili na krásném 3. místě v kategorii „Přírodní herbář“.

Jako aprobovaná učitelka českého jazyka a výtvarné výchovy často hledám krásu v zachycení přírodních scenérií. Výuka přírodovědy na prvním stupni ZŠ v letošním roce mi dala možnost začít nazírat na přírodu i jiným než jen estetickým pohledem – vidět alespoň na chvíli svět očima dětí. Jsem šťastná, že toto snažení nezůstalo bez výsledků a dostalo se nám odměny ne-jen v okresním kole zmíněné soutěže, ale i v krajském kole, kterého se zúčastnilo více než 28 škol a bylo zasláno přes 300 výtvarných prací. V tomto nepřeberném množství je pro nás naše umístění velkým úspěchem.

Na vyhlášení výsledků soutěže, které se konalo 4. 6. od 16 hodin v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích, bylo možné si prohlédnout některé výtvarné práce ostatních zúčastněných škol. Jejich kvalita byla opravdu vysoká a doufám, že to pro žáky bylo též motivací k dalšímu snažení. Oceněné práce si lze prohlédnout na internetových stránkách Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích (zde). Výstava oceněných prací je umístěna od 4. 6. 2014 v 1. patře Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, pobočka Lidická 1, České Budějovice. Během prázdnin bude přesunuta do prostor ZOO Ohrada a od září 2014 ji bude možné shlédnout v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích, pobočka Na Sadech.

Předávání cen a radost v očích dětí pro mě bylo pomyslným okamžikem, kdy na chvíli ztratíte dech. Osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel Voltaire kdysi řekl: „Co dělá a vždy bude dělat z tohoto světa slzavé údolí, je nenasytná chtivost a pýcha lidstva.“ Přesto musím říct, že jsou okamžiky, jako právě tento, kdy jsou chtivost i pýcha pozitivním jevem. A jako učitelka jsem na žáky velmi hrdá. Jsem ráda, že tento náš úspěch je jakýmsi malým pozitivním rozloučením se s žáky po dvou letech mého působení na Základní škole v Česticích.

Mgr. Monika Hrušková

uvodní obrázek: Johana Ašenbrennerová – Vysoký les
(první místo kategorie “ děti v mateřských školách“)