Úvodní stránka

Quo vadis lesnictví? III. Kam kráčí ochrana lesa a myslivost?

Sborník ze semináře (Brno, 12. 10. 2017), který pořádala Česká lesnická společnost, z.s., za podpory Ministerstva zemědělství.

Quo vadis lesnictví? je Českou lesnickou společností dlouhodobě připravovaný a realizovaný cyklus šesti tematicky na sebe navazujících odborných seminářů z jednotlivých oblastí lesnictví a lesního hospodářství, které obsahově kopírují časový vývoj lesa od semenářství až po těžbu dřeva a jeho zpeněžení. Nosnou a sjednocující myšlenkou celého cyklu seminářů je představení základních oblastí lesního hospodářství v kontextu jejich časového vývoje: minulost – současnost – budoucnost.

Cílem semináře bylo seznámení účastníků s aktuální problematikou ochrany lesa a myslivosti v České republice. První, dopolední blok se zabýval působením škodlivých činitelů v lesním hospodářství, a to od jejich historických kořenů, přes současný stav, až po možnosti jejich budoucího vývoje a podoby. Příspěvky jsou řazeny od problematiky abiotických činitelů, přes biotické činitele, až po antropogenní škodlivé vlivy. Druhý blok se věnoval historii, současnému stavu i možné budoucnosti myslivosti v návaznosti na lesní hospodářství. Jednotliví přednášející byli vybráni z okruhu nejerudovanějších odborníků, a to jak po stránce teorie, tak i praxe ochrany lesa a myslivosti. Témata jejich příspěvků byla zvolena tak, aby seminář přinesl účastníkům co největší informační hodnotu v dané problematice.

Vydala Česká lesnická společnost, z.s., Praha, 2017.

Problematika využívání tažných koní v lesním hospodářství

Sborník ze semináře (1. termín:Tlumačov, 12. 10. 2017; 2. termín: Doupovské Hradiště – Lučiny, 17. 10. 2017), který pořádala Foresta SG, a.s., Vsetín, za podpory Ministerstva zemědělství, sekce lesního hospodářství. Bezplatný seminář byl určen pro vlastníky lesů a jejich zaměstnance, pro osoby poskytující služby pro lesnictví nebo myslivost, pro odborné lesní hospodáře a zaměstnance státní správy lesů.

Vydala Foresta SG, a.s., Vsetín, 2017.

Aktivní lesnický management pro podporu biodiverzity a plnění funkcí lesa

Sborník ze semináře (Praha, 12. 9. 2017), který pořádala Česká lesnická společnost, z.s., za podpory Ministerstva zemědělství a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.

Význam ostatních funkcí lesa se vedle trvale důležité funkce dřevo-produkční v posledních letech zřetelně zvyšuje. Stále větší důraz je kladen na udržování či zvyšování biodiverzity, kde hrají lesy zásadní roli, protože v nich žije většina rostlinných a živočišných druhů. Rostou také požadavky na posilování žádoucích environmentálních účinků lesů v krajině. To však neznamená, že by se tím měl automaticky zvyšovat význam lesnického managementu. Řada mimoprodukčních funkcí může být naopak posilována vhodnými pěstebními opatřeními, mnohdy bez toho, aby docházelo k výraznému potlačení funkce dřevo-produkční.

Seminář byl z těchto důvodů zaměřený na prezentaci aktivního managementu lesních porostů s cílem zvyšovat jejich biodiverzitu a posilovat plnění jejich funkcí. Cílem semináře bylo prezentovat aktivní přístup jako vhodnou alternativu managementu v multifunkčních lesích i v lesích s významnou funkcí ochrany přírody. Pozornost byla věnována současným i v minulosti aplikovaným pěstebním postupům pro zvyšování druhové pestrosti dřevin, protože diverzita dřevin je základem pro celkovou biodiverzitu a zároveň předpokladem větší adaptability lesních ekosystémů na změny prostředí. Stranou nezůstal ani management mrtvého dřeva, které je důležitým biotopem pro řadu organismů.

Vydala Česká lesnická společnost, z.s., Praha, 2017.

Stav lesa 10 let po Kyrillu

Sborník ze semináře (Olšina u Horní Plané, 19. 10. 2017), který pořádala Česká lesnická společnost, z.s., za podpory Ministerstva zemědělství a Vojenských lesů a statků ČR, s.p.

V lednu roku 2007 se přehnal přes Evropu orkán Kyrill, který napáchal mnoho škod nejen na majetku, ale i na lesních porostech. V oblasti Šumavy to byla největší větrná katastrofa za více než 100 let. V nárazech dosahoval vítr až 160 km/hod. Tomuto živlu nemohly odolat ani porosty, které byly těžebně rozpracovány tak, aby co nejvíce odolávaly převládajícímu směru větru. Nejvíce škod se soustředilo nad 1 000 m n. m., a to zejména v oblasti Knížecího stolce a Lysé. V těchto lokalitách byly převážně stejnověké lesní porosty nad 100 let se zastoupením čistého smrku. Vzhledem k věku se dá předpokládat, že vznikly po předchozí největší větrné a kůrovcové kalamitě století – okolo roku 1870.

Celkem padlo během orkánu Kyrill 680 tisíc metrů krychlových a vznikla redukovaná holina cca 800 hektarů. Během roku 2007 byla kalamita zpracována, dříví dodáno odběratelům nebo vyvezeno mimo les, klest byl ze vzniklých holin vyvezen a holiny připraveny k zalesnění. Díky rychlému zpracování dřevní hmoty nedošlo k znehodnocení dříví dlouhým skladováním a zamezilo se rozsáhlé kůrovcové kalamitě. Za asistence Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, pobočky České Budějovice, a firmy Lesní projekty České Budějovice, a.s., byly zpracovány projekty na zalesnění, které respektovaly půdní a klimatické poměry. Byly vytvořeny zákresy do map s rozmístěním vhodných dřevin, umístěním oplocenek ze zpevňujícími dřevinami a obnovou meliorační sítě. Cílem bylo zachování prostorového rozdělení lesa a obnovení lesa s nejvhodnější dřevinnou skladbou. V následujících letech 2008-2009 byly v zákonné lhůtě zalesněny veškeré holiny, bylo vysázeno 4,2 mil. kusů sazenic převážně dodaných z lesních školek Vojenských lesů a statků ČR. Z tohoto množství bylo 65 % smrku, 23 % buku, 7,5 % jedle a dalších 9 druhů dřevin. Celkem bylo z tohoto množství 42 % melioračních a zpevňujících dřevin. V současné době přecházejí „kyrillovské“ kultury do fáze zajištěnosti a je čas zhodnotit jejich stav a shrnout zkušenosti místních lesníků se zdoláváním následků této živelné katastrofy.

Vydala Česká lesnická společnost, z.s., Praha, 2017.

Zkušené naučení k osetí lesův
Gegründete Versuche von der Holzsaat

Václav Eliáš Lenhart

úplný název knihy:

Zkušené naučení k velmi potřebnému již za našich časů osetí lesův, ku kterémuž ještě jiná velmi užitečná naučení o povinnostech myslivce lesův dle zkušenosti dokonále hledícího přidána jsou

Gegründete Versuche und Erfahrungen von der zur unsern Zeit höchstnöthigen Holzsaat, nebst annoch beigefügten mehrern einem holzgerechten Jäger besonders nützlichen Bemerkungen

Publikace obsahuje reedici původního dvojjazyčného spisu (čeština a němčina), který vyšel v roce 1793 a který ukazuje na úroveň českého lesního hospodářství na konci 18. století. Černokostelecký lesmistr a inspektor osmi lichtensteinských panství v Čechách Václav Eliáš Lenhart, který se přesvědčil, že většina lesníků té doby nemá dostatečné odborné znalosti, sepsal pro lesníky vlastní zkušenosti, získané dlouholetou praxí a pokusy, s hlavním důrazem na praxi. Významným podnětem pro napsání knihy byla také snaha majitele panství Aloise Josefa kn. Lichtensteina o zvelebení lesního hospodářství, které bylo do těch dob řízeno hospodářskými instrukcemi určenými nejvyšším úředníkem. Německo-český text knihy vycházel vstříc požadavkům vrchnosti, jejíž úřadování bylo německé, která však zaměstnávala početné české lesníky. Kniha je sestavena v otázkách a odpovědích a skládá se ze čtyř samostatných oddílů. Nejobsáhlejší je věnován pěstování lesů. Pojednává o šestnácti hlavních dřevinách, u nichž autor uvádí hlavní biologické údaje. Vysvětluje luštění semen, klíčivost a uskladnění semen, informuje o přípravě půdy před síjí a okrajově se zmiňuje o sadbě. Další část knihy doplňuje některé údaje z první části: používání semene domácího původu a známé jakosti, škodlivost hrabání lesního steliva, lesní pastvy a oklešťkového hospodářství, stručně o lesních požárech a houbových chorobách a připomínky k lesní těžbě. Nejstručnější je třetí část knihy, která popisuje odhad hmoty a jakosti stromu, určení sortimentů a obchodování s dřívím. Poslední část knihy je heslovitý kalendářní přehled lesníkovy práce v jednotlivých měsících. Lenhartův spis zahajuje řadu české osvícenecké lesnické literatury, která tvoří zřetelně vymezený okruh a obsahuje několik děl zásadní důležitosti, jejichž význam přesahuje vlastní obor.

Oproti originálu byla německá fraktura nahrazena latinkou a česká část předřazena před německou. Lenhartův originální český text lingvisticky upravil prof. PhDr. Alexander Stich, CSc. (Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze). Technickou úpravu provedla ThDr. Mgr. Šárka Steinová, ThD (Národní archiv, Praha). Lenhartův originální německý text lingvisticky upravila PhDr. Lenka Vodrážková, Ph.D. (Ústav germanistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze). Historické údaje o autorovi a ke knize napsal Ing. Ctirad Rakušan.

Vydala Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, 2017.

Jiří Uhlíř