Úvodní stránka

25 let Lesů ČR v rozhovorech a datech

Publikace vznikla u příležitosti 25. výročí vzniku státního podniku Lesy České republiky a je tvořena rozhovory a články publikovanými v časopise Lesnická práce v průběhu let 2016 a 2017. Autoři rozhovorů a článků jsou Ing. Jan Příhoda, Ing. Petra Kulhanová, Ing. Veronika Lukášová a Ing. David Vaca, Ph.D. Autorem článku o historii státního podniku Lesy ČR je Ing. Mikuláš Říha.

Snahou autorů bylo ukázat vývoj státního podniku Lesy ČR především prostřednictvím rozhovorů se zajímavými lidmi, kteří spojili svou profesní kariéru s největším správcem lesů u nás. I když se autoři snažili pečlivě připravovat rozhovory, nezřídka se rozhovory, které proběhly takzvaně napřímo, tedy pro respondenta i redakci náročnějším, ale pro čtenáře atraktivnějším způsobem, odklonily od zamýšlených témat k aktuálním otázkám, ale i vzpomínkám, které by jinak možná pomalu mizely v zapomnění. Autoři věří, že série rozhovorů a článků odráží 25letý vývoj státního podniku Lesy České republiky a umožní čtenářům vytvořit si představu o vzniku podniku, jeho historii, některých důležitých milnících i aktuálním stavu.

Pro Lesy České republiky, s.p., vydalo nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 2017.

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016

V pořadí již dvacátá druhá Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, stručně označovaná jako Zelená zpráva, pokračuje v dlouholeté tradici Ministerstva zemědělství vydávat aktuální ucelené informace. Díky ní se může čtenář každoročně seznámit například s výsledky lesního hospodářství, faktory ovlivňujícími lesní hospodářství, trhem se surovým dřívím a navazujícími odvětvími, jako jsou například ochrana životního prostředí a myslivost.

Novým koncepčním dokumentem, který v květnu 2016 schválila vláda, je Strategie resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030. Její část zaměřená na lesní hospodářství vychází ze základních principů a zásad pro trvale udržitelné obhospodařování lesů, reaguje na aktuální a očekávaný vývoj vnějších podmínek, zejména týkající se vývoje změny klimatu, a dále na rostoucí společenský tlak na využívání obnovitelných zdrojů, kde má dřevo velmi silný potenciál k rozvoji. Bližší informace o cílech strategie jsou uvedeny v kapitole 2.2.

Ve Zprávě se čtenář mimo jiné dozví, že trvá trend předchozích let, kdy plocha lesních pozemků stále mírně roste, aktuálně o 1 458 ha na současných 2 669 850 ha. Těžba dřeva dosáhla objemu 17,61 mil. metrů krychlových surového dříví, z toho 15,92 mil. metrů krychlových představovala těžba jehličnatá. Za stejné období v lesích přirostlo 22 mil. metrů krychlových dříví. Těžbou bylo využito pouze 80 % celkového běžného přírůstu. Z těchto a dalších údajů je patrné, že těžba dřeva je dlouhodobě udržitelná a celkové zásoby dřeva v lesích se dlouhodobě zvyšují, aktuálně na 695,8 mil. metrů krychlových.

Z pohledu ochrany lesa lze rok 2016 celkově označit jako období nepříznivé, zejména s ohledem na rozsáhlá poškození smrkových porostů podkorním hmyzem. Z regionálního hlediska trvají velké rozdíly, území Moravy a Slezska (dlouhodobě výrazněji zasažené suchem), vykázalo u většiny skupin škodlivých faktorů relativně i absolutně větší objemy poškození než plošně mnohem rozsáhlejší území Čech. Pořadí hlavních škodlivých faktorů doznalo změn oproti minulým letům. Škodlivé působení biotických činitelů generovalo vyšší nahodilé těžby, než tomu bylo v případě abiotických vlivů. Nejvážnější situace je u poškození, které je způsobeno přemnoženým podkorním hmyzem na smrku, aktivací václavky a také trvajícím negativním působením přemnožené spárkaté zvěře. Z abiotických vlivů šlo hlavně o rozsáhlé predispoziční i přímé působení intenzivního socha a o polomy. Výše nahodilých těžeb dřeva v důsledku působení škodlivých činitelů dosáhla téměř 9,4 mil. krychlových metrů dřeva, a byla tedy o zhruba 1,25 mil, metrů krychlových dřeva vyšší ve srovnání s rokem 2015.

Ekonomická situace vlastníků lesa v rámci hospodaření v lesích byla v roce 2016 opět dobrá. Nejlepšího hospodářského výsledku (pouze za lesnickou činnost bez poskytnutých příspěvků a dotací) bylo dosaženo ve státních lesích (4 131 Kč/ha), následně v lesích obecních (3 813 Kč/ha) a nakonec v lesích soukromých (3 402 Kč/ha). Hlavní vlivy na dosaženou výši zisků z lesnické činnosti u všech kategorií vlastnictví lesů byly vysoké realizované výnosy z prodeje všech sortimentů surového dříví, zejména v prvním čtvrtletí, náklady na pěstební, těžební a ostatní lesnickou činnost a saldo z tvorby a čerpání rezervy na pěstební a ostatní lesnické činnosti.

Vydalo Ministerstvo zemědělství, Praha, 2017.

Obnova a výchova porostů po kalamitách na severní Moravě

Sborník příspěvků ze semináře (Hrubá Voda u Hluboček na Olomoucku, 23. 11. 2017), který pořádala Česká lesnická společnost, z.s., za podpory Ministerstva zemědělství, Vojenských lesů a statků České republiky, s.p., a Lesů České republiky, s.p.

Jako každé jiné území se i severní Morava historicky potýkala s kalamitami, ať je zapříčinily biotické nebo abiotické vlivy. Dnes ovšem se oblast severní Moravy potýká s největší kalamitou, která kdy tuto oblast zasáhla. Smrkové porosty stresované klimatickými změnami (vyšší teplotou a nedostatkem srážek) nedokáží odolat náporu biotických i abiotických vlivů, jako jsou lýkožrouti, václavka nebo silný vítr. Díky tomu v oblasti severní Moravy smrkové porosty odumírají neuvěřitelným tempem a na rozsáhlém území. S tím je spojen vznik neuvěřitelného množství kalamitních holin, které mají v některých případech velikost i několik desátek hektarů. Takto velké plochy mají absolutně jiné mikroklima, které se nepodobá ničemu, co se nachází na území České republiky. V současné době je nejdůležitější všechny kalamitní holiny co nejrychleji zalesnit. Ovšem při zalesňování takto velkých kalamitních ploch se musí počítat s dalšími vlivy, které ovlivňují úspěšnost zalesnění, jako jsou v letním období vysoké teploty na povrchu půdy na kalamitních plochách, vliv zvěře a v neposlední řadě kvalitní sadební materiál. Důležitou součástí obnovy kalamitních ploch je i tvorba různých porostních směsí, které by v budoucnu měly zajišťovat stabilitu nově obnovovaných porostů a odolnost vůči působení různých negativních vlivů. Cílem semináře bylo ukázat různé obnovní postupy, které se v oblasti severní Moravy uplatňovaly a uplatňují, a jsou přínosem pro obnovu a rychlé zajištění porostů nově vzniklých po kalamitách.

Vydala Česká lesnická společnost, z.s., Praha, 2017.

Borové hospodářství ve světle klimatických změn a rostoucího významu mimoprodukčních funkcí lesů

Sborník příspěvků ze semináře (Praha, 24. 11. 2017), který pořádaly Česká technologická platforma pro zemědělství a Česká lesnická společnost, z.s., za podpory Ministerstva zemědělství a Zemědělského svazu České republiky a ve spolupráci s Lesnicko-dřevařskou komorou České republiky.

V současné době se v důsledku probíhajících klimatických extrémů v plné míře naplňuje předpoklad, že praktický výkon pěstování lesů by měl respektovat rovněž princip managementu rizika. Toto riziko vyplývá především z naší neúplné znalosti dopadů změny klimatu na jednotlivé dřeviny a lesní ekosystémy. Dalším důležitým faktorem, který představuje významnou výzvu pro správce a vlastníky lesů, je rostoucí důraz na mimoprodukční funkce lesů. Cílem semináře bylo prezentovat postupy pěstování a managementu lesů s podílem borovice lesní, která se na tyto nové souvislosti snaží reagovat. Seminář byl uskutečněn v rámci řešení projektu QJ1520037 Zvyšování adaptability borového hospodářství v podmínkách České republiky.

Vydala Česká lesnická společnost, z.s., Praha, 2017.

Jak jsme potkali lidi aneb Ejhle člověk

Michal Tuška

Dlouholetým pobytem v přírodě získal autor řadu nezapomenutelných zážitků, spoustu informací a zkušeností, o které se chce s čtenáři touto knihou podělit. Obsahem knihy je několik samostatných povídek, které nejsou obligátně podány formou popisů jednotlivých fotolovů, jsou na nich ale postaveny. Všechny zde uvedené fotografie vznikly za nepřímo popsaných okolností. Pro propojení děje autor použil nutnou dávku fabulace, většina skutků je zde ale reálná. I tak bude asi dosti početná skupina čtenářů pochybovat o některých věcech, které příroda skutečně nabízí a čeho je zvěř kolem nás opravdu schopna. Kniha není určena žádné věkové kategorii – může být zdrojem oddychu, poučení a inspirace. Autor doufá, že čtenář po přečtení těchto několika povídek uvidí přírodu v novém a lepším světle.

Fotokniha vytvořená v Bonfia studiu – Bonfia, a.s., Praha, 2017.

Jiří Uhlíř