Úvodní stránka

Zoologie lesnická
Obratlovci – textová část /skripta/

Jaroslav Červený, Karel Šťastný, Jan Farkač, Petr Koubek a Petra Nováková

Lesnickou zoologií se rozumí především aplikovaná zoologie, týkající se těch skupin živočichů, kteří mají jakýkoliv vztah k lesnímu prostředí. Jedná se o širokou škálu organismů od prvoků až po savce. Poslední učebnice lesnické zoologie vyšla ve třech dílech v roce 1954. Od té doby se mnohé změnilo. Zásadních úprav doznalo nejen systematické pojetí obratlovců, ale změnil se i výčet druhů, které se na území České republiky vyskytují nebo vyskytovaly. Významné změny doznalo české i odborné názvosloví. Čtenáře proto možná překvapí jiné systematické členění a stejně tak změny některých, již léta zažitých názvů. Dřívější dělení bylo založeno převážně na morfologických znacích. Podobné či stejné znaky ovšem nemusely být zděděny od společného předka, ale mohly se vyvinout přizpůsobením životu ve stejném prostředí. Fylogeneze a systematika byly ale původně studovány právě na základě podobnosti morfologických znaků. Tento přístup se udržoval až do 90. let 20. století. Rychlé prohlubování taxonomických a evolučních poznatků vyplývajících především z molekulárně-genetických studií výrazně ovlivnily a nadále ovlivňují systém i názvosloví veškeré fauny. Molekulární údaje poskytují nový soubor znaků, které jsou nezávislé na morfologických vlastnostech. Systematika se proto významně změnila, a není už založena na fenotypu (zevním vzhledu), ale na genotypu (souboru genů). Genetické studie tak umožňují přímé srovnání mezi genetickou výbavou různých druhů a sestavování „stromů příbuznosti“ na základě sekvencí jejich DNA. Fylogenetická systematika má odrážet příbuzenské vztahy mezi organismy a považuje za přirozené taxony pouze monofyletické skupiny, tedy ty, které vznikly ze společného předka a zahrnují všechny jeho potomky. Jedině takový systém odráží přirozenou hierarchii předků a potomků. Validním taxonem tedy nemůže být skupina vzniklá z více předků (polyfyletická) nebo skupina, která neobsahuje všechny potomky jediného předka (parafyletická). Práce založené na těchto výsledcích přinášejí často překvapující změny v příbuznosti různých systematických skupin, a tím i v jejich klasifikaci. V neposlední řadě se změnil i význam jednotlivých druhů a způsob jejich obhospodařování.

Tato skripta kromě obecných poznatků přinášejí zejména nová data o rozšíření, biologii a významu většiny obratlovců žijících v České republice. Detailnější pozornost je věnována zejména druhům důležitým nebo nějakým způsobem hospodářsky významným. Ostatní, pro lesní ekosystémy méně důležité nebo zcela nedůležité druhy, jsou představeny ve zkrácené formě ve speciálních boxech. Cílem autorů bylo shrnutí základních znalostí, potřebných pro snadnější pochopení dalších navazujících předmětů, jako jsou např. myslivost, ochrana lesa apod. Jde o skripta, takže čtenář nemůže počítat s obrazovým materiálem – pouze na několika místech nakladatel použil ilustrační perokresby. Publikace je primárně určena posluchačům Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, ale to neznamená, že účelně neposlouží ostatním zájemcům o naši přírodu a její obyvatele.

Vydala Česká zemědělská univerzita v Praze ve spolupráci s Druckvo, s.r.o., Praha, 2016.

Zoologie lesnická
Obratlovci – praktická část /skripta/

Jaroslav Červený, Karel Šťastný, Jan Farkač, Petra Nováková a Jan Hošek

Lesnickou zoologií se rozumí především aplikovaná zoologie, týkající se těch skupin živočichů. kteří mají jakýkoliv vztah k lesnímu prostředí. Poslední učebnice lesnické zoologie vyšla pod vedením prof. Ing. RNDr. Antonína Pfeffera, DrSc., ve třech dílech v roce 1954, tedy před více než šedesáti lety. Autory dílu věnovaného obratlovcům byli tehdejší naši přední zoologové, zvláště prof. Dr. Julius Komárek a Ing. RNDr. Eliška Nováková, DrSc. V roce 2016 byla vydána první část nové lesnické zoologie, která vycházela jak z moderních poznatků současné systematické zoologie, tak i ze změn naší obratlovčí fauny či změn hospodářského významu jednotlivých druhů. První díl představoval ucelenou textovou část, na kterou nyní navazuje praktická část. Druhý díl „Zoologie lesnická – praktická část“ názorně doplňuje charakteristiky popisovaných skupin obratlovců. Pro zajištění návaznosti na první díl i pro snazší pochopení obrazového materiálu v nezbytné míře autoři opakují zkráceně texty kapitol obecné biologie obratlovců z dílu prvního. Obdobně jako u předchozí publikace autoři museli řešit výběr jednotlivých druhů (zvláště pak u ryb, obojživelníků a plazů) podle dvou základních přístupů. Tím prvním byl význam jednotlivých taxonomických skupin či jednotlivých druhů pro lesní ekosystémy, tím druhým pak snaha o seznámení čtenářů se všemi důležitými obratlovci ČR. Hlavní částí tohoto dílu je však praktická příručka k terénnímu a následně i laboratornímu sledování lesnicky a myslivecky významných druhů našich obratlovců. Jedná se zejména o základy stopařství, určování pobytových znaků v přírodě, klíče k určování důležitých druhů podle vzhledu nebo podle kosterních zbytků a klíčů pro posuzování věku živé nebo ulovené zvěře. Nedílnou součástí skript je i přehled praktických cvičení, včetně grafických listů určených pro tvořivé opakování a doplňování vyučované problematiky. Cílem autorů skript „Zoologie lesnická“, skládajících se ze dvou částí, bylo shrnutí základních znalostí o biologii obratlovců a procvičení praktických zoologických dovedností, potřebných pro snadnější pochopení dalších navazujících předmětů, jako jsou např. myslivost, ochrana lesa apod.

Publikace byla finančně podpořena státním podnikem Lesy České republiky.

Vydala Česká zemědělská univerzita v Praze ve spolupráci s Druckvo, s.r.o., Praha, 2017.

Odhad a přesné stanovení věku ulovené spárkaté zvěře

Vladimír Bádr

Příručka obsahuje následující kapitoly: Proč nás zajímá věk ulovené zvěře; Jak správně uvádět dosažený věk ulovené zvěře; Možnosti zjištění přesného věku ulovené zvěře s podkapitolami Obecně o chrupu a zubech, Na čem závisí užití zubů k přesnému laboratornímu stanovení věku, Relevantní laboratorní metody (Eidmannova metoda, Mitchellova metoda a Vrstvy sekundárního cementu na kořenech řezáků), Univerzální platnost laboratorních metod a Celkové zhodnocení laboratorních metod. Dále pokračují kapitoly: Ostatní metody posuzování věku ulovené zvěře; Technika vizuálního hodnocení zubní abraze. Poté následují kapitoly věnované jednotlivým druhům spárkaté zvěře – jelenovi evropskému, daňkovi skvrnitému, jelenovi sikovi, srnci obecnému a praseti divokému, kde v závěru každé kapitoly jsou demonstrovány zajímavé příklady z praxe – často se jedná o kusy s nejvyšším věkem, ale výjimečně též vymykající se představě o zubní abrazi. Takové slouží za připomenutí, že vizuální odhad není totéž, co přesná věková determinace.

Celá velká část publikace, která předkládá informace přímo využitelné hodnotiteli při hodnocení na chovatelských přehlídkách, je věnována vztahu mezi dosaženým věkem a úrovni opotřebení chrupu. U každého druhu zvěře je respektováno předložení ucelených řad snímků počínaje neúplným chrupem.

Pro Českomoravskou mysliveckou jednotu vydal Uniprint, s.r.o., Zbuzany, Rychnov nad Kněžnou, 2018.

Myslivost
3. díl: Hodnocení loveckých trofejí z celého světa národními a mezinárodními metodami

Miloslav Vach

Text obsažený v této publikaci není překladem oficiálního manuálu „CIC Trophy Handbook for Evaluation and Measurement of Hunting Trophies“ vydávaného postupně pro všechny druhy trofejové zvěře celého světa mezinárodní organizací Conseil International de la chasse et de la conservation du gibier (dále jen CIC) v Budakészi. Text první části publikace je zaměřen na podrobný popis způsobů měření loveckých trofejí české zvěře mezinárodní metodou mezinárodní organizace CIC. Druhá část publikace je zaměřena na všechny druhy cizokrajné trofejové zvěře, jejichž trofeje lze hodnotit metodou CIC nebo převzatou americkou metodou B&CC, případně anglickou metodou Rowland Ward’s, kde se místo angloamerické měrné soustavy používají jednotky SI soustavy (Le Système International d’Unités). Za výslednou číselnou hodnotou ohodnocené trofeje se uvádí zkratka CIC, aby bylo zřejmé, jakou metodou byla trofej ohodnocena.

Vydalo nakladatelství a vydavatelství Silvestris, s.r.o., Uhlířské Janovice, 2018.

Prevence škod působených divokými prasaty

Současná situace se stavem černé zvěře u nás je alarmující, především z důvodu působení škod v zemědělství. Výše škod stoupá tak, jak se zvyšuje počet divokých prasat v přírodě. Škody na zemědělských porostech a plodinách se stávají důvodem rozepří mezi zemědělci a myslivci a vzniká zbytečné napětí, které oběma stranám znepříjemňuje jejich činnost. Myslivecká komise Českomoravské myslivecké jednoty se rozhodla připravit ve spolupráci s Agrární komorou souhrnný dokument obsahující informace jak pro zemědělce, tak pro myslivce, jakými způsoby je možné škodám předcházet. A to především pro prevenci škod, aby jejich výše byla v rozumné přirozené míře a aby vztah mezi uživateli honiteb a hospodařícími zemědělci nepřerostl do zbytečných svárů. Mnohé způsoby prevence jsou velice dobře známé, jiní třeba méně. V tomto dokumentu se zájemci o řešení problematiky škod mohou seznámit s možnými preventivními opatřeními, která je možné použít. V současné době divočákům pro jejich zvyšování počtu hrají mnohé faktory. Polní výměry s řepkou olejkou a kukuřicí, kde divoká prasata značnou část roku žijí, se stále zvyšují. Naopak myslivců ubývá a ti zbylí stárnou. Aktuální situace s nákazou afrického moru prasat může napomoci se snížením početnosti prasat v honitbách – je to jediný způsob, jak čelit nakažení dalších a dalších divočáků a rozšíření této nemoci do dalších lokalit.

Publikace kolektivu autorů obsahuje tyto kapitoly: Zemědělství, zemědělská politika a černá zvěř; Biologie a etologie prasete divokého; Vliv prasat na zemědělskou činnost; Preventivní opatření před škodami; Odchyt; Postup při odchytu; Pevné oplocení; Elektrické ohradníky; Plašiče – pachové, akustické, optické a kombinované; Odváděcí přikrmování jako nástroj prevence vzniku škod na zemědělských plodinách; Agrotechnické zásahy; Využití moderní techniky k lovu černé zvěře; Africký mor prasat (současný výskyt a situace v České republice).

Vydala Českomoravská myslivecká jednota, z.s., Praha, 2018, jako propagační a výukový materiál za podpory neinvestiční dotace Ministerstva zemědělství.

Dravci, sokoli a sovy
v ilustracích Pavla Procházky

Karel Šťastný

Obecnou snahou bylo zařadit do předkládané knihy nejen všechny naše zástupce dravců, sokolů a sov, ale alespoň některé zástupce ze všech kontinentů – z Evropy, Asie, Severní a Jižní Ameriky a Austrálie (včetně Oceánie). Protože na světě existuje kolem 240 druhů dravců, 60 druhů sokolů a 190 druhů sov, byl výběr pro tuto knihu velmi obtížný. Přednost proto byla dána druhům nějakým způsobem zajímavým, ať již třeba barevně nebo vzájemnou podobou nebo také hnízdní biologií či způsobem obživy.

V úvodních obecnějších kapitolách je věnována pozornost vysvětlení excelentního zraku dravců a sokolů (zpozorování králíka nejméně na 1 km), jejich síle (rozpětí křídel až 3 m; odnesení téměř 7 kg kořisti) a rychlosti letu (více než 300 km za hodinu), mimořádnostem ve způsobech hnízdění (v koloniích i solitérně, na stromech i na zemi) i způsobech lovu (např. štafetové pronásledování kořisti; kleptoparazitismus), včetně takových zvláštností, jakými jsou kainismus (zabíjení a požírání sourozenců) a kronismus (zabíjení a zkonzumování vlastních mláďat), délce života (mimořádná dlouhověkost některých druhů) i zvláštnostem manželských svazků (sezónní i celoživotní), různým potravním specializacím (nejenom masem živ je dravec) a rozdělení péče o potomky (například neschopnost samců nakrmit mláďata po smrti matky).

U sov je vysvětleno tajemství jejich tichého letu (zvláštnosti sovího opeření), neuvěřitelně dokonalého sluchu (asymetrie sovích uší; ulovení kořisti až pod téměř půlmetrovou sněhovou pokrývkou) a bezkonkurenčního nočního vidění (teleskopické oči), zdůvodněny jsou zde rovněž velikostní rozdíly mezi samci a samicemi (agresivní vztahy mezi partnery a rozdělení potravních nik), objasněny jsou i pojmy související s manželskou věrností jako monogamie (život v párech), polygynie (hnízdění samce s několika samicemi) a polyandrie (hnízdění samice s několika samci), výhody asynchronního líhnutí mláďat (přežití starších sourozenců) a objasněno je zde i laické veřejnosti téměř neznámé Kelsovo pravidlo související s opeřením sovích nohou.

V obrazové části jsou detailně popsány jednotlivé druhy a poddruhy (celkem až 120) s barevným vyobrazením i s některými detaily nutnými k rozlišení a určení ptáků v přírodě i v zajetí, jakož i sloužícími k rozlišení pohlaví nebo starých a mladých ptáků.

Každý dospělý exemplář je zobrazený v názorných ilustracích MVDr. Pavla Procházky (většinou s letovkou, mladým ptákem či samicí) a v textu známého ornitologa prof. RNDr. Karla Šťastného, CSc., se čtenář dozví, kde žije, jaké je jeho přirozené prostředí, kde a jak hnízdí, kolik snáší vajec, jak vychovává mláďata, kolik se dožívá let, čím se živí, kde a jak loví, je-li tažný, nebo není, kterému jinému druhu se podobá atd. Nechybějí údaje o velikosti, váze, rozpětí křídel, barevnosti peří, váze apod.

Vydalo nakladatelství AVENTINUM, s.r.o., Praha, 2017, v edici Artia.

Moudrost vlků
Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe

/z německého originálu „Die Weisheit der Wölfe: Wie sie denken, planen, füreinander sorgen. Erstauliches über das Tier, das dem Menschen am ähnlichsten ist“ z roku 2017/

Elli H. Radinger

Žádné zvíře se svým sociálním chováním nepodobá člověku tak jako vlk. Elli H. Radingerová, nejrespektovanější německá odbornice na život vlků, už mnohokrát zažila, jak se vlci zranili při lovu nebo v boji. A vždycky se o zraněné zvíře smečka postarala a nosila mu potravu. I o nemocné vlky pečovali jejich druzi, dokud se jim nevedlo lépe. Právě tato starostlivost spojuje vlky s lidmi. Celý rok nosit svým potomkům potravu a starat se o členy rodiny, když onemocní, to jsou vlastnosti, které najdeme jen u lidí a… vlků. Na první pohled se zdá, že šimpanzi se člověku podobají víc než vlci. Ale samci primátů s obstaráváním potravy pro potomky nebo nemocné a staré druhy nepomáhají. Lidé a vlci si rozumějí lépe. To je jeden z důvodů, proč jsme se v dávných dobách rozhodli sdílet náš řivot s vlky, a nikoli opicemi. Autorka čerpá ze své mnohaleté zkušenosti a zprostředkuje nám úchvatné vhledy do inteligence zvířecího druhu, kterému tak často křivdíme. Moudrost vlků je inspirující kniha pro všechny milovníky přírody. Knihy Moudrost vlků se prodaly stovky tisíc výtisků a byla přeložena do 16 jazyků.

Vydala Mladá fronta, a.s., Praha, 2018.

Kapitoly o právech zvířat
„My a oni“ z pohledu filosofie, etiky, biologie a práva

Hana Müllerová, David Černý, Adam Doležal a kolektiv

Utrpení zvířat využívaných člověkem je závažným problémem vyvěrajícím ze způsobu života současné civilizace. Zvířata chovaná pro hospodářské účely, pokusy či zábavu jsou často vystavena nevyhovujícím životním podmínkám, což se pomocí stávajících právních nástrojů zatím daří napravovat pouze zčásti. Myšlenka práv zvířat pochází z prostředí ochranářských hnutí v USA; proto je zpravidla spojována spíše s aktivismem než s vědou. Záměrem týmu z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR bylo shromáždit k tématu práv zvířat poznatky těch vědních disciplín, jež mají k němu nejvíce co říci. V knize Kapitoly o právech zvířat se tak setkávají zástupci filosofie, etiky, biologie a práva, aby společně hledali odpovědi na otázky po smyslu a opodstatněnosti konceptu zvířecích práv a zároveň ukázali, jak je problém zvířat reflektován v současné české společnosti. První část knihy shromažďuje důležité argumenty z oblasti filosofie, etiky a biologie. Ty jsou následně teoretickou základnou pro sérii kapitol právních, které se snaží komentovat možnosti konceptu práv zvířat po stránce právně-teoretické i praktické. Kniha je určena zejména všem zájemcům o hlubší vhled do pojednávané problematiky.

Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2016.

Citový život zvířat
Láska, zármutek, soucítění – úžasná tvář skrytého světa

/z německého originálu „Das Seelenleben der Tiere: Liebe, Trauer, Mitgefühl – erstaunliche Einblicke in eine verborgene Welt“ z roku 2016/

Peter Wohlleben

Starostlivě pečující veverky, věrně milující krkavci, soucitné myšky a milující laně – také si tyto city spojujete jen s lidmi? Peter Wohlleben, lesník a autor bestselleru Tajný život stromů, člověk s vášnivým zaujetím pro přírodu, čtenáře opět přivádí v úžas, tentokrát nad netušeně bohatým emočním světem zvířat.

V této knize nám Peter Wohlleben zprostředkovává nejnovější vědecké poznatky a prokládá je poutavými příběhy a vlastními prožitky. Čtenář se tak dozvídá velice čtivou formou o dosud málo prozkoumaných, avšak nanejvýš rozmanitých citech a chování lesních i domácích zvířat. A tu si čtenář rázem uvědomí, že zvířata jsou nám mnohem blíž, než jsme kdy tušili. Fascinující, poučné a místy až neuvěřitelné!

Vydalo Nakladatelství Kazda, s.r.o., Brno, 2017.

Jiří Uhlíř

Seznam nově pořízených norem od 1. 3. 2018 do 31. 5. 2018

• ČSN EN ISO 19085-2                                 Třídicí znak: 496070
  Dřevozpracující stroje – Bezpečnost – Část 2: Vodorovné kotoučové pily s přidržovačem
  Vydána: 1.3.2018
  Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)
• ČSN EN ISO 19085-1                                 Třídicí znak: 496070
  Dřevozpracující stroje – Bezpečnost – Část 1: Společné požadavky
  Vydána: 1.3.2018
  Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)
• ČSN EN ISO 19085-5                                 Třídicí znak: 496070
  Dřevozpracující stroje – Bezpečnost – Část 5: Formátovací kotoučové pily
  Vydána: 1.3.2018
  Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)
• ČSN EN 12779                                           Třídicí znak: 496132
  Bezpečnost dřevozpracujících strojů – Odsávací systémy třísek a prachu s pevnou instalací – Bezpečnostní požadavky
  Vydána: 1.3.2018
  Způsob převzetí: překlad

Bc. Ivo Šlesinger