Úvodní stránka

Lesní školkařství v České republice – od historie k současnosti

Vladimír Foltánek

Kniha Vladimíra Foltánka Lesní školkařství v České republice s podtitulem od historie do současnosti shrnuje základní informace o historii, vývoji a současném stavu našeho lesního školkařství. Publikace autora, který této problematice zasvětil celý svůj profesní život, není provozní příručkou nebo úzce vyhraněnou odbornou prací, ale svým zaměřením ojedinělým dílem, které představuje lesní školkařství jako obor s nepostradatelnou úlohou při zachování a zvelebování našich lesů. Práce se věnuje genezi i současnosti lesního semenářství, typovým skupinám stávajících lesních školek i metodám jejich kontrol. Čtenář zde získá zevrubný přehled o historických zákonných předpisech a aktuálních legislativních úpravách péče o lesy. Představeny jsou existující výzkumná pracoviště lesního semenářství a lesního školkařství, odborné zájmové uskupení Sdružení lesních školkařů ČR a i někteří současní lesní školkaři, kteří významnějším způsobem ovlivnili a stále ovlivňují provozní stav a úroveň lesního školkařství v České republice. Knihu, bohatě doprovázenou obrazovým materiálem, uzavírá devět příloh, které účelně doplňují text o další údaje a které přináší informace o aktuálním dění v oboru. Autor tak svým textem vzdává hold všem lesním školkařům, které během své letité praxe osobně poznal, i špičkovým odborníkům zabývajícím se touto problematikou na lesnických fakultách a ve výzkumných ústavech.

Vydalo Národní zemědělské muzeum, s.p.o., Praha, 2016.

Mapa potenciálního poškození lesních porostů ČR nekrózou jasanu

Specializovaná mapa s odborným obsahem

Ludmila Havrdová, Daniel Zahradník, Karel Černý, Eva Chumanová, Dušan Romportl a Vítězslava Pešková

Invazní patogeny se stále častěji stávají běžnou součástí lesních a dalších ekosystémů a jejich přítomnost a význam zvyšují nároky na hospodaření v lesních porostech. Za nejvýznamnější invazní patogeny lze nyní považovat Ophiostorma novo-ulmi, Phytophthora plurivora či Hymenoscyphus fraxineus. Posledně jmenovaný druh je mikroskopický houbový organismus, který byl v roce 2001 identifikován jako příčina intenzivního odumírání jasanů – tzv. nekrózy jasanu (v Evropě známé jako „ash dieback“). Hymenoscyphus fraxineus poškozuje jasany všech věkových kategorií na různých typech stanovišť. V České republice byl výskyt choroby zjištěn u solitérních jedinců, roztroušených výsadeb v krajině, stromořadí, větrolamů, okrasné zeleně ve městech, v břehových porostech, v ochranných porostech na svazích a v nejrůznějších typech lesních porostů včetně jasanových olšin a lužních porostů. Patogen se šíří vzduchem a primárně napadá listy a jejich řapíky, v důsledku následného rozvoje infekce pak dochází k nekrotizaci pletiv výhonů a větví. Dnes se patogen vyskytuje víceméně na celém území státu, kde postihuje oba původní druhy jasanu Fraxinus excelsior a Fraxinus angustifolia a méně druhy introdukované. Nejvýraznější problémy spojené s výskytem patogenu se vyskytují ve výsadbách s vyšším zastoupením a významem jasanu, a to zejména na vlhčích stanovištích v jasano-olšových luzích a v tvrdých luzích nížinných řek, obecně také v břehových porostech.

Z dosud známých výzkumů jednoznačně vyplývá, že šíření patogenu a jeho invazi do porostů je velmi obtížné či téměř nemožné regulovat, a proto je třeba věnovat velkou pozornost jeho dopadům v porostech ve vztahu k pěstebním a environmentálním charakteristikám. Modelování potenciálního výskytu a dopadu patogenů patří mezi důležité nástroje managementu invazních patogenů a prevence škod, které mohou způsobit. Předložená specializovaná mapa s odborným obsahem popisuje potenciální poškození lesních porostů ČR nekrózou jasanu. V rámci výzkumu současného odumírání jasanu se jedná o unikátní výstup nejen v rámci ČR, ale i v rámci celé Evropy. Cílem mapy je s pomocí terénních dat popisujících rozsah poškození, porostních a environmentálních charakteristik predikovat potenciální škody plynoucí z invaze nepůvodního houbového patogenního organismu Hymenoscyphus fraxineus v lesních porostech s výskytem jasanu v České republice a určit oblasti a porosty s vysokou mírou potenciálního poškození. Hlavním přínosem mapy je predikce poškození působeného nepůvodním invazním patogenem Hymenoscyphus fraxineus v lesních porostech ČR (nedílnou součástí mapy jsou příslušné shapefile vrstvy porostů jasanu se specifikací rizika). Úroveň škod je klasifikována na stupňovité škále od škod mírných (dílčí či pouze dočasně vysoké škody) po škody extrémní (předpoklad velmi vysokých škod a dlouhodobého zásadního omezení pěstování jasanu v porovnání se současným stavem). Na základě predikovaného rizika lze cíleně věnovat pozornost rizikovým porostům a oblastem a v nich vhodným způsobem upravit hospodaření s jasanem tak, aby došlo z dlouhodobého pohledu k minimalizaci ekonomických a ekologických škod způsobených invazí Hymenoscyphus fraxineus, viz publikace „Pěstování jasanu v prostředí s výskytem Hymenoscyphus fraxineus„, Černý a kolektiv, 2016.

Schváleno k použití Ministerstvem zemědělství ČR. Osvědčení č. 60487/2016-MZE-16222/MAPA656. Mapa je výsledkem řešení výzkumného projektu NAZV QJ1220218 Ministerstva zemědělství ČR. Při zpracování byl použit datový podklad Lesů České republiky, s.p., a Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

Vydal Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice, 2016.

Pěstování jasanu v prostředí s výskytem Hymenoscyphus fraxineus

Certifikovaná metodika

Karel Černý, Ludmila Havrdová, Vincenc Zlatník a Markéta Hrabětová

Jako příčina intenzivního odumírání jasanů, tzv. nekrózy jasanu (v Evropě známé jako „ash dieback“) byl v roce 2001 identifikován mikroskopický houbový organismus Hymenoscyphus fraxineus. Patogen se šíří vzduchem a primárně napadá listy a jejich řapíky, v důsledku následného rozvoje infekce pak dochází k nekrotizaci pletiv výhonů a větví. Dnes se patogen vyskytuje víceméně na celém území státu, kde postihuje oba původní druhy jasanu Fraxinus excelsior a Fraxinus angustifolia. Napadány jsou bez výjimky jasany všech věkových kategorií na všech typech stanovišť, kde se objevují. V České republice byl výskyt choroby zjištěn u solitérních jedinců, roztroušených výsadeb v krajině, ve stromořadích, větrolamech, okrasné zeleni ve městech, v břehové vegetaci, v ochranných porostech na svazích a v nejrůznějších typech lesů včetně suťových lesů, jasanových olšin a lužních porostů, bez ohledu na nadmořskou výšku. V ČR se nejvýraznější problémy spojené s výskytem patogenu objevují ve výsadbách s vyšším zastoupením a významem jasanu, a to zejména na vlhčích stanovištích v jasanovo-olšových luzích, v tvrdých luzích a obecně také v břehových porostech. Vzhledem k významu choroby a rychlému rozvoji onemocnění se pěstování jasanu stává stále náročnějším a dochází i k upouštění od zakládání nových porostů.

Nekróza jasanu má čtyři hlavní dopady na lesnické pěstování jasanu: zvýšenou mortalitu, zpomalení růstu, zhoršení kvality dřeva a zhoršení mechanické stability dřevin, které vedou nejen k poklesu výnosu, ale k dalším nákladům v důsledku např. obtížného zalesnění nebo práce ve ztížených podmínkách, ke zvýšení rizika škod na majetku a případně i ohrožení zdraví lesního personálu. Hlavním cílem metodiky je napomoci jejím uživatelům (majitelům a správcům lesů, odborným pracovníkům v lesnictví a vodohospodářství, školkařům, ochraně přírody a krajiny, státní správě a samosprávě, odborníkům zabývajícím se údržbou zeleně a dalším subjektům) v péči o jasan v prostředí zatíženém invazí nepůvodního patogenu jasanu Hymenoscyphus fraxineus. Cílem metodiky je co možná nejvíce snížit současné ztráty způsobené patogenem ve všech typech výsadeb a porostů jasanu a umožnit udržitelné hospodaření s touto dřevinou s co nejmenšími škodami (ekonomickými, environmentálními, krajinářskými, estetickými a dalšími) do budoucna.

Metodika je záměrně komplexní a snaží se postihnout všechny aspekty pěstování jasanu už jen proto, že patogen poškozuje všechny druhy výsadeb bez výjimky a proto, že péče o jasan v různých prostředích (např. lesní a břehové porosty) má mnohé shodné aspekty. V této metodice autoři předkládají integrovaný soubor opatření (agrotechnických, fyzických, chemických a dalších), která, pokud budou používána, mohou výrazně přispět ke snížení škod, které invaze zmíněného organismu přináší. Účelem metodiky je dlouhodobě udržet vliv Hymenoscyphus fraxineus v porostech s výskytem jasanu na takové úrovni, aby nebyly výrazně narušeny jejich funkce produkční, ekologické, technické a další. Je nabíledni, že pěstování jasanu se nemůže vrátit zpět do doby před počátkem invaze patogenu – k tomu ani předložená metodika nesměřuje. Jejím cílem je přispět k šetrnějšímu dosažení určitého budoucího „rovnovážného“ stavu celého (pato)systému, minimalizovat škody, které se v procesu jeho ustavování mohou objevovat, a podpořit přežití a obnovu tolerantních genotypů.

Schváleno k použití Ministerstvem zemědělství ČR. Osvědčení č. 73910/2016-MZE-16222/M140. Metodika je výsledkem řešení výzkumného projektu NAZV QJ1220218 Ministerstva zemědělství ČR.

Vydaly Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice, a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem, 2016.

Krize lesnictví a lesního hospodářství

Lesopolitická analýza podnětů k evropské lesní politice představitelů IUFRO o budoucnosti lesnictví a lesního hospodářství s ohledem na situaci tuzemskou

Vladimír Krečmer

Příspěvek k diskusi kolem budoucnosti lesního hospodářství v rámci Národního lesnického programu a připravované státní lesnické politiky.

Vydalo nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 2010, jako samostatnou přílohu časopisu Lesnická práce č. 1/2011.

Josefová. Zapomenutá perla sklářství v Jeseníkách

Pavel Mareš

Navštívíte-li místo osady Josefová, narazíte na lesem porostlé základy domů, tu i tam na zbytky lesní železnice a neubráníte se touze zjistit více o tomto neobvykle působícím místě. V běžně dostupné literatuře však najdete pouze obecnou informaci o bývalé osadě se zaniklou sklářskou hutí. Přesto nemnoho dochovaných písemných pramenů a ostatních archiválií obohacených o vzpomínky pamětníků vydalo pozoruhodná svědectví. Místo bylo po 58 let od svého založení v roce 1732 podnikatelskou chloubou kolštejnského panství Lichtenštejnů a zdejší sklárna zásobovala svými výrobky široké okolí. Bylo také domovem mnoha generací lesníků a dřevorubců, kteří svou tvrdou prací pečovali o největší bohatství Jeseníků, jímž jsou zdejší hluboké lesy.

V tematicky zaměřených studiích se čtenář seznámí s nejdůležitějšími okamžiky dějin osady, s historií sklárny, životem obyvatel a se zajímavou technickou památkou – lesní železnicí s pozemní lanovou dráhou nazývanou svážnice. Publikaci vydala Lesní správa LČR Hanušovice, která spravuje místo bývalé osady a která v něm zrealizovala Naučnou stezku Josefová v rámci Programu 2020. Nekomerční publikace určená k edukaci je také vyjádřením úcty všem generacím obyvatel, jejichž život zde byl nejenom každodenním zápasem o existenci, ale i důkazem lidské soudržnosti, houževnatosti, píle a respektu k přírodě. Do publikace přispěli svými cennými informacemi a vzpomínkami potomci původních obyvatel (a dokonce sklářských rodin) žijící v Šumperku, Hanušovicích a na mnoha místech Spolkové republiky Německo.

Vydaly Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Hanušovice, 2016.

Fenologie a včely: 1. – 3. díl (aneb Včelařským rokem přírodou krok za krokem)

Jednotlivé zásahy, které včelař ve včelstvu provádí, mají být v souladu s jeho ročním vývojovým cyklem. V seriálu věnovaném včelařské fenologii je tento vývojový cyklus popsán na základě kvetení včelařsky významných druhů rostlin vymezující fenologická období, která jsou tak pro včelaře vodítkem ke správnému načasování všech důležitých pracovních úkonů.

DVD vyrobily Video-služby Kolář, 2012 (1. díl), 2013 (2. díl) a 2014 (3. díl).

Jiří Uhlíř