Také Beskydy mají své horské pleso
Datum publikace:
Dnes má Mořské oko podobu malého jezírka o výměře necelé dva ary uprostřed podmáčené holiny porostlé travou a nízkou vegetací. Ještě v roce 1940 však bylo obklopeno vysokým lesem. Na zachování a údržbě jezírka se mimo jiné podílely i Lesy České republiky finanční spoluúčastí na projektu Ochrana významné herpetologické lokality Mořské oko v rámci společného programu s ČSOP.
Turistická atrakce
Dnes je jezírko nejen vyhledávanou turistickou atrakcí, ale především domovem chráněných druhů obojživelníků. V horském prostředí Radhošťského hřebene v nadmořské výšce 980 m představuje v širokém okolí jedinou stabilní vodní plochu vhodnou k jejich životu. Zajímavostí je výskyt tří druhů čolků – čolka obecného, čolka horského a čolka karpatského. Všechny druhy se tu také rozmnožují a vzájemně kříží. Dospělé jedince zde nejspíš uvidíte v květnu a červnu, pulce čolků potom nejčastěji od června do srpna. Vedle čolků se v jezírku vyskytují i žáby, například kuňka žlutobřichá a ropucha obecná. Mořské oko naleznete snadno vydáte-li se z Pusteven po turistické trase na Martiňák. Po necelém kilometru Vás na něj upozorní informační tabule naučné stezky Čertův Mlýn.
Oměj tuhý moravský
K nejvzácnějším rostlinným druhům vyskytujícím se na lesní správě Rožnov patří oměj tuhý moravský. Moravskoslezské Beskydy představují západní hranici výskytu tohoto karpatského endemitu a právě v okolí Radhoště, Kněhyně a Smrku je několik významných nalezišť tohoto druhu. I díky tomu je Radhošťský hřeben zařazen do soustavy evropsky významných botanických lokalit.
Jen pro čmeláky
Oměj je mohutná vytrvalá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých charakteristická hrozny s mnoha fialovými květy. Může dosáhnout až výšky dospělého člověka. V době kvetení, což je nejčastěji během letních prázdnin, ji rozhodně nelze přehlédnout. Bez zajímavosti není, že vzhledem ke stavbě květu jsou schopni rostlinu opylovat jen čmeláci. Výskyt druhu je vázán na vlhčí prostředí, nejčastěji prameniště, okolí horských potoků, ale i lesních skládek, cest a turistických tras. Proto jsou některé dílčí populace ohroženy neukázněnými návštěvníky hor, kteří si neuvědomují, že jde nejen o druh velmi vzácný, ale i prudce jedovatý.
Oměj v ohrožení
Další ohrožení populací oměje spočívá v zarůstání nalezišť bylinami a dřevinami. Proto členové místní organizace Českého svazu ochránců přírody Salamandr v minulých letech opakovaně realizovali výsek vegetace na vybraných lokalitách jako součást společného programu ČSOP a Lesů České republiky. Kosení prováděné v období po dozrání semen, nejčastěji v srpnu či září, má nepochybně pozitivní vliv na početnost oměje v Beskydech.
Libor Dobeš