Úvodní stránka

Od roku 1993, kdy došlo naposledy na území lesní správy Znojmo – revíru Kuchařovice ke gradaci bekyně velkohlavé a následnému holožíru, se v červnu letošního roku po dlouhých letech výskytu tohoto škůdce pouze v neznatelném základním stavu situace opět vrátila, a to na obdobné lokalitě, jako před lety.

Jedná se o část revíru Kuchařovice známou pod názvem „Gabrhelovy pláně“. Lokalita je proslulá svými rozsáhlými uniformními porosty, které jsou v současné době tvořeny několika desítkami hektarů mladých porostů dubu zimního s nepatrnou příměsí borovice, modřínu a lípy.

Škody na porostech způsobují pouze housenky (viz obr. 5), ostatní vývojová stádia (vajíčka, kukly, dospělci) neškodí. Po vylíhnutí jsou housenky bekyně velkohlavé černavé, 3-4 mm velké, postupně dorůstají do velikosti 40-75 mm, s typickým tmavošedým zbarvením s modrými a červenavými hřbetními bradavkami a velkou žlutou hlavou. Žír housenek je zpočátku skeletovitý, později dochází k ožírání celých listových čepelí i s řapíky, tzv. „plýtvavý žír“. Letošní žír byl na zmíněné lokalitě velmi silný, housenky měly nedostatek potravy, a proto není výjimkou najít zdecimované jedince modřínu či ostružiny.

Za normálního průběhu se housenky po zhruba dvouměsíčním žíru nejčastěji kuklí (přelom červen/červenec) na kmenech a větvích. Po dvou týdnech se z kukel líhnou noví jedinci. Létají pouze samci, samice mají plně vyvinutá křídla, ale nelétají, jsou málo pohyblivé. Často se nachází jen několik centimetrů od místa kuklení, což má za následek opakování gradací ve stejných lokalitách. Samičky snáší vajíčka do typických snůšek „hubek“ převážně na bázích kmenů, při gradaci dochází ke kladení i do vyšších částí stromů a nízko položených větví. Vajíčka v hubkách přezimují (přesněji řečeno diapauzují malé houseničky ve vajíčkách). Škůdce má pouze jednou generaci v roce.

Vysoké jarní teploty a současné tropické počasí ve znojemském regionu bekyni velkohlavé svědčí, nástup letošní generace i vývoj jednotlivých stádií probíhá rychleji než v jiných letech. Již 20. června jsme pozorovali samičky kladoucí vajíčka, což znamená třítýdenní posun gradace oproti běžnému roku. Zvláštností je i výskyt všech vývojových stadií současně v již zmiňovaném termínu. Rovněž byla pozorována abnormální absence přirozených nepřátel (krajníků, lumčíků, kuklic). Vysoká populační hustota spolu se špatnými výživovými podmínkami při holožíru však naopak napomohla rychlému rozšíření nákazy housenek virovým onemocněním označovaným jako polyedrie. Značná část populace byla tímto virem nakažena a usmrcena. Vir se dědí, přenáší se do potomstva přes vajíčko, a je zde tedy předpoklad, že příští generaci zasáhne v dřívější fázi než letos a nedoje tak k holožírům.

Další důležité monitorování proběhne začátkem podzimu, kdy se bude posuzovat regenerace poškozených porostů, proběhne sčítání vaječných snůšek (hubek) v poškozených porostech, vyhodnocování předpokládané intenzity žíru v dalším roce a případné plánování ochrany (například chemický letecký postřik v době žíru nejmenších instarů housenek). Území ovšem spadá do Evropsky významné lokality Tvořihrázský les, proto bude muset být případný zásah řešen s orgány ochrany přírody.

Ve standardních podmínkách zvládají porosty jednoroční holožír bez vážných komplikací, je ztracen pouze roční přírůst, u starších porostů i plodivost. V současném srážkově nepříznivém roce v kombinaci s akumulovaným vodním deficitem z loňských let může docházet k odumírání jedinců a zvýšenému napadání porostů jinými škůdci.

Ing. Kamil Matějka,
revírník, Lesní správa Znojmo