Úvodní stránka

Nejznámější lokalitou v působnosti Lesní správy Černá Hora je bezesporu Moravský kras. Ale 5 km severně od Boskovic, podél cesty mezi Vratíkovem a Hrádkovem lze spatřit něco jako zmenšeninu Moravského krasu se systémem jeskyní u Vratíkova. Jeskyňáři tam objevili všechny útvary, které jsou i v našem největším krasu v republice.

Komorní, zapomenutý, ale krásný. Těmito slovy se dá charakterizovat Vratíkovský kras. Někteří o něm hovoří jako o miniatuře Moravského krasu. Do krajiny s vápencovým reliéfem porostlým mechy míří většinou jen nadšení jeskyňáři. Jde spíše o zapomenuté místo. Rezervací neprochází žádná turistická trasa, davy lidí tam nemíří.

Na malé ploše jsou zde stejné krasové jevy,jako v Moravském krasu, jsou jen menší. Navíc se zde setkáme s pěti povrchovými vápencovými kužely, které v největším krasu v republice současně nejsou. Systém malých jeskyní je přírodní rezervací. Podloží tvoří prvohorní vápenec, který má rozlohu kolem dvaceti hektarů. Ve Vratíkovském krasu bylo zatím objeveno přes třicet jeskyní. Mezi nejznámější patří jeskyně Čtyřka, Sklep, Okno nebo jeskyně Pod Smrkem. Také se tam nachází i malá propast a na povrchu různé útvary vytvořené erozí, jako jsou vápencové škrapy či závrty.

Je obtížné odhadnout, jak velkou část podzemí jeskyňáři ještě neodhalili. Například v knize archeologa Jana Kniese je zmínka o hajném, který v devatenáctém století objevil v lokalitě „Za Zahradami“ jeskyni s krásnou krápníkovou výzdobou. Chtěl ji uchránit před zničením, a tak jeskyni zazdil. Generace místních jeskyňářů se snaží jeskyni objevit, ale zatím marně. Vstupy do jeskyní s výzdobou jsou zajištěné tak, aby se do nich nikdo nedostal. Je to tak lepší pro ochranu tamní výzdoby a pravidelné návštěvy lidí by také rušily netopýry, pro které je kras důležitým zimovištěm.

Stejně tak jako mnoho dalších jihomoravských jeskyní sloužil také Vratíkovský kras jako přístřešek pravěkých lidí. Nejvíce dokladů o jejich pobytu našli archeologové v jeskyni Sklep. Zřejmě šlo o krátkodobý úkryt jednoho nebo dvou lovců z pozdní fáze mladší doby kamenné, kteří procházeli odlehlým údolím. Nasvědčuje tomu skrytý vchod a umístění jeskyně nad srázem. Přítomnost člověka ve Sklepě dokládaly například nálezy kousků uhlí nebo dvou kamenných čepelí. Současně s tím objevili paleontologové v jeskyni také kosti a zuby pravěkých nosorožců, medvědů i koňů. Nejzajímavější je nález opracované vřetenní kosti dospělého pratura.

Půda Vratíkovského krasu v sobě ukrývala také zprávu o místní těžbě železných rud. Dokládá ji nález dvou štol z osmnáctého nebo devatenáctého století. Jednu z nich objevili jeskyňáři až v listopadu 1991. Také se zde našly pozůstatky malých pecí nebo technické keramiky.

Město Boskovice Vratíkovský kras ani neprezentuje jako součást svých informací o cestovním ruchu v okolí, protože tamní jeskyně nejsou pro veřejnost přístupné. O zpřístupnění se kvůli ochraně krasových jevů neuvažuje ani do budoucna.  Ale co stojí za návštěvu je vodárenská nádrž Bělá, vybudovaná na přítoku říčky Bělá, potoku Valchovka a Okrouhlého potoka. Nádrž se táhne úzkým pruhem Melkovského údolí až k hranicím přírodního parku Řehořkovo Kořenecko. Na úrovni hráze z ní vystupuje záliv, který se táhne jižně pod obcí Vratíkov až k Vratíkovskému krasu, který je chráněn v rámci přírodní rezervace Vratíkov. Pravý břeh tvoří zalesněná stráň Mojetínského hřbetu.

Stavba jedné z posledních vybudovaných přehrad v povodí řeky Moravy probíhala od října 1985 do června 1990, přičemž v trvalém provozu je vodní dílo od roku 1994. Hráz je sypaná kamenitá se středním hlinitým těsněním chráněným dvoustupňovým filtrem s přechodovou vrstvou. Je vysoká 42,5 metrů nade dnem údolí, má délku 305 metrů a v koruně jedenáct metrů šířku. U hráze poblíž pravého břehu stojí 44 metrů vysoká odběrná věž, přístupná po lávce a jsou z ní ovládány odtoky z nádrže a odběry vody. Celkový objem nádrže je více než 7 milionů m³ vody a zatopená plocha přesahuje 53 hektarů. Na koruně hráze je zřízena vozovka s bezprašným povrchem o šířce čtyři metry. Komunikace slouží pro potřeby správce vodního díla a v měsících duben až září je zpřístupněna pro pěší. Nabízí se zde možnost prohlédnout si vodní dílo z koruny hráze. V minulosti vedl korytem Okrouhlého potoka a říčky Bělá plavební kanál Suchý – Šmelcovna, kterým se plavilo dříví z lesů v okolí dnešní obce Suchý do Boskovic, kde se kousek pod dnešní hrází zachytávalo v tehdejší pile zvané Šmelcovna. Jelikož se jedná o chráněný vodní zdroj, je zde koupání zakázáno a ochrana přírody je prioritou. Proto je možno zde zahlédnout některé vzácné živočišné druhy, např. ledňáka modrokřídlého, bobra evropského nebo raka říčního.

Lokalita Vratíkovského krasu stojí opravdu za zhlédnutí a v okolí je spousta dalších přírodních a kulturních památek.

Ctirad Kohoutek – revírník, LS Černá Hora