Úvodní stránka

Lesy České republiky, s. p., Lesní správa Znojmo začne v letošním roce již s III. fází „Obnovy kriticky ohrožených větrolamů“. Nacházejí se především v její jihovýchodní části a půjde o obnovu zhruba 22 ha větrolamů, přičemž v I. a II. fázi již bylo 30 ha obnoveno. Celkem jich naše LS obhospodařuje 322 ha.

Historie

Projíždíte-li krajinou Znojemska, možná si ani neuvědomíte, že lesní pásy předělující velké lány polí jsou úmyslně vysázené, jedná se o větrolamy. Hlavním cílem jejich výsadby bylo omezit riziko větrné eroze a udržet v krajině tolik potřebnou vláhu. Tyto funkce větrolamy po čase začaly dokonale splňovat a v mnohých případech plní již více než 50 let. Svým protierozním účinkem, zvýšenou tvorbou rosy, zachycováním sněhu, snížením neproduktivního výparu a vyrovnáváním teplotních rozdílů příznivě ovlivňují mikroklima v konkrétní krajině. Později význam větrolamů ještě vzrostl souběhem dalších funkcí, jako jsou například krajinný prvek a roztroušená zeleň, jež dodávají přilehlému okolí konečný estetický efekt.

Myšlenka na výsadbu větrolamů není výsledkem budovatelského nadšení stalinské éry, s níž je často spojována, ale vznikla u nás nezávisle, a sice záhy po druhé světové válce. Vždyť v roce 1947 postihlo naši zemi katastrofální sucho, které výrazně uspíšilo potřebu výsadby těchto ochranných lesních pásů, jež v podstatě slouží dodnes.

Jaké funkce větrolamy nyní plní?

Především poskytují ochranu proti větrné erozi do vzdálenosti deseti až dvacetinásobku své výšky v závislosti na orientaci vůči převládajícímu směru větru. Neméně důležitá je také jeho ekologická funkce. I když z lesnického hlediska nepředstavují větrolamy většinou nijak hodnotné lesní porosty, co se týče kvality dřeva, roste zde velký počet různých druhů měkkých i tvrdých lesních dřevin, které mají rozdílnou odolnost vůči extrémním klimatickým podmínkám. Žijí tu také různé živočišné druhy a půdní organismy, jako jsou například žížaly a larvy různých brouků. Ti všichni přispívají k tvorbě humusu potřebného pro zemědělskou výrobu. V dutých stromech se často zabydlují včelstva divokých včel, podílejících se na opylení zemědělských plodin. Hnízdí zde široká škála zpěvných ptáků, kteří při shánění potravy sesbírají na okolních zemědělských plodinách velkou část škodlivého hmyzu a jejich larev a rovněž dravců, lovících hlodavce.

Jaká je současnost

V současné době je bohužel osud větrolamů především v rukou zemědělců. Ti jsou nespokojeni s tím, že jim zabírají jejich ornou půdu, na niž dostávají dotace z EU. Vyvětvením a ořezáváním krajových stromů a keřů neustále snižují schopnost těchto lesních pásů plnit svoji původní funkci. Svůj podíl na snížení funkčnosti mají bohužel také většinou i místní občané, kteří krádežemi dřevní hmoty snižují zkamenění.

Mysleme na budoucnost

Prognózy o globálním oteplování Země jsme ještě donedávna považovali za něco, co se nás netýká. Po několika teplých a suchých letech, které se výrazně dotkly zvláště našeho zemědělství, už však tak bezstarostní nejsme. Teplo je člověku pravděpodobně do jisté míry příjemné, co ale nedostatek vody? Pro člověka, ale i pro zemědělsky využívané a v dané oblasti především velmi úrodné pozemky je dostatek vody absolutně nezbytný. Udržované a plně funkční větrolamy jsou bezesporu přínosem nejen pro hospodaření na přilehlých zemědělských pozemcích, ale i pro trvalou zeleň venkovské krajiny okolních obcí, a to především v této oblasti, kde jsou lesní porosty díky kvalitní orné půdě v rámci krajiny zastoupeny minimálně. V rámci plánované III. fáze obnovy dojde k vlastní obnově kriticky ohrožených větrolamů, které již z různých důvodů neplní svoji funkci, ale i k zakládání nových na dosavadní orné půdě, aby mohly účelně doplnit stávající síť již funkčních lesních pásů.

Milan Vlček,
revírník LS Znojmo