Úvodní stránka

Mnozí z návštěvníků lesa v období zimy přichází a odchází s pocitem, že život v této zimní krajině ustrnul. Ale není to pravda. I v tomto pro vše živé velmi obtížném období mnoho tvorů prožívá každodenní starosti i radosti, které tato roční doba přináší.

Každý živý organismus zvolil pro přečkání zimy jinou taktiku. Lesní „zeleň“ se ponořila do vegetativního klidu, tažné ptactvo odlétlo za teplem a potravou, jezevec zimu přespí v dobře zateplené noře, ale co ti ostatní?  Pro opeřence věrné našemu kraji a lesní zvěř nastal zdlouhavý boj s hladem a chladem. A ne všichni se příchodu jara dočkají.

Některé druhy zpěváčků se chytře stáhli blíže k lidským sídlům, kde spoléhají na pomoc lidí, kteří jim pomohou vyřešit problém hladu pravidelným přikrmováním na krmítkách. Za vděk jim přijdou semínka slunečnic, prosa, různé z podzimu nasušené bobuloviny, ale i kousek loje, který je ve směsi s rozličnými jadérky běžně dostupný v různých formách v obchodech. V lese již zůstanou pouze nejotužilejší jedinci, jako jsou různé druhy sýkor, šoupálci, brhlíci a nejmenší ptačí zástupce naší fauny králíček. Často ve společných hejnkách poletují lesními porosty a za neustálého tichého švitoření prohledávají kůru stromů, zda tam nenaleznou zazimovaný hmyz nebo jeho larvy.

Lesní zvěř se nejprve soustředí na místa, kde ještě nízká sněhová pokrývka umožnila prohrabat se k pastvě a kde jim závětří mlazin či skal zajistí přečkání mrazivých večerů. Ale když je již sněhu tolik, že je těžko se v něm vůbec pohybovat a nalézt něco na zub je již opravdu oříškem, spoléhají se částečně na péči myslivců. Pak je možné den za dnem sledovat jeleny, srnčí a mnohde i divočáky důvěřivě čekající nedaleko krmelců na porci voňavého sena, sušených letorostů dřevin a keřů, obilného šrotu a jiných pochutin neškodících jejich zdraví. 

Nejenom myslivci mohou zvěři usnadnit přežití dlouhé zimy. I veřejnost, které osud zvěře není lhostejný, může významně pomoci, a to třeba i zdánlivou maličkostí, jako je jejich ukázněnost při pohybu v lese. Je nanejvýše účelné vyhýbat se lokalitám s krmnými zařízeními. I milovníci běžkařského sportu by měli své trasy směrovat jinudy, měly by být omezeny návštěvy lesa s volně pobíhajícími čtyřnohými kamarády apod. Pokud lesní zvěř nemusí vynakládat drahocennou energii na vyčerpávající úprk sněhem, má výrazně větší šanci dočkat se jara ve zdraví a dobré kondici. Na myslivce, který ji pravidelně přikrmuje, si velmi rychle zvykne.

Velké nebezpečí zvěři hrozí tehdy, objeví-li se na okraji měst a obcí. I přes snahu obyvatel zvěř krmit se jara často nedožije.  Může uhynout na zažívací problémy z nevhodné potravy, na schvácení nebo stržení psy, na zranění při srážce s automobilem atd.  Jednoduše městské prostředí není pro zvěř přirozené a pro její přežití je nevhodné.

Ale zima nepřináší ptactvu a zvěři jen starosti. Málo kdo ví, že například liška se v zimě oddává zásnubám. Myslivci tomu říkají „kaňkování“, při kterém lze i za denního světla zahlédnout honící se kmotry po zasněžených lukách nebo při večerní procházce potemnělou přírodou zaslechnout jejich daleko slyšitelné štěkání – po myslivecku „skolení“.

Také některé druhy opeřenců, jako například sovy nebo černý krkavec, se v druhé polovině zimy chystají na vdavky. Svatební reje těchto mohutných ptáků na obloze nad rozsáhlými lesními porosty udivují krkolomnými piruetami či střemhlavým letem. Naopak hluboké hlasité houkání výra nesoucí se tichou noční krajinou působí opravdu tajemně. Zaslechnout je ho možné například ve skalních městech Labských pískovců, přestává však být vzácností i ve větších lesních komplexech mimo tato skalnatá území. A dokonce křivka, pro svůj pokřivený zobáček nazývaná také „papoušek našich lesů“, v této době v korunách stromů zakládá v teplém hnízdě nové pokolení.

Sněhová pokrývka má zároveň i nezastupitelnou funkci pro celý lesní ekosystém jako nenahraditelná zásobárna vláhy pro nadcházející rok, z které čerpá veškerá lesní vegetace potřebné živiny. Z toho všeho vyplývá, že i přes její „krutost“, je  zima pro naši přírodu stejně důležitá, jako každé jiné roční období.

Tomáš Frinta