Úvodní stránka

Střední lesnická škola v Hranicích na Moravě hostila ve dnech 10. – 17. června 2017 návštěvu Lesnicko-technické školy v Kostrumi z Ruské federace, se kterou udržuje dlouhodobou spolupráci. Lesní správa Znojmo tak mohla nabídnout pohled na lesnické hospodaření v luhu, v kulturní, hustě osídlené krajině střední Evropy.

Dne 16. června přivítal ředitel Krajského ředitelství Brno Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D. v Lechovicích tři studenty včetně jejich profesorky Světlany Anatoljevny Nesterové. Byli doprovázeni dvěma zástupci ze SLŠ v Hranicích. Tuto exkurzi prováděli po lužních lesích v okolí Lechovic Ing. Přemysl Voborník, zástupce lesního správce a Roman Plíšek, revírník spravující tuto oblast. Výklady a zejména důležité podrobnosti při pěstebních zásazích na předváděných ukázkách doplňoval pamětník a emeritní revírník Břetislav Karas.   

Exkurze začínala na ploše 10 – ti letého porostu šlechtěného topolu (Populus euroamerikana). Zde bylo zdůrazněno, že předváděných výsledků lze dosáhnout jen několikaletou důkladnou péčí o půdu a sazenice.  

Poté se rozvinula debata ohledně porostů ořešáku černého (Juglans nigra). Pan emeritní revírník Břetislav Karas upřesnil, že semenáčky ořešáku jsou citlivé na přesazování, proto se provádí pouze výsev ořechů v množství kolem 1 tuny na hektar. V prvním roce je také nutné velmi opatrně likvidovat buřeň z důvodu křehkosti semenáčků. Paní profesorka Nesterová poznamenala, že podobně je u nich pěstován plně mrazuvzdorný ořešák mandžuský (Juglans mandshurica) s jedlými chutnými ořechy.

Další zastávka byla u porostů topolu šedého (Populus x canescens), který je přirozeným křížencem topolu bílého (Populus alba) a osiky (Populus tremula). Ing. Voborník přiblížil úžasnou diferencovanost a variabilitu jednotlivých stromků tohoto topolu právě důsledkem generativního rozmnožování křížence. Projevují se zde podle Mendlových genetických pravidel znaky obou druhů rodičů v různé míře a do toho vstupuje pravděpodobný pohlavní dimorfismus. Proto je nutná poměrně hustá výsadba generativního materiálu, aby bylo možné později podpořit kvalitní jedince.  Pozitiva jsou především v budoucnosti, kdy má tento kříženec obrovskou schopnost vytvářet kořenové výmladky a zmlazovat se přirozeně ve směsi ostatních dřevin měkkého i tvrdého luhu, což je u šlechtěných topolů značně problematické.

Poslední zastávkou byla ukázka větrolamů a jejich obnova. Byla zdůrazněna jejich prioritní celospolečenská funkce v ochraně zemědělské půdy. Paní Světlana Anatoljevna Nesterová ocenila velkou druhovou pestrost větrolamů a zdokumentovala si mnoho pro ni exotických druhů rostlin.

Exkurze proběhla za příznivého počasí a byla všemi účastníky kladně hodnocena.

Ing. Přemysl Voborník,
zástupce lesního správce, LS Znojmo