Úvodní stránka

Na našem území se vyskytují pouze tři druhy: jilm horský, jilm habrolistý a jilm vaz. Typickým znakem všech jilmů je nepravidelný tvar listů.

Jilmy kvetou brzy na jaře, ještě před olistěním. Jejich plodem je křídlatá nažka, která zakrátko dozrává a je schopna velmi rychle a masově vyklíčit.

Přesto jsou jilmy jedněmi z našich nejvíce ohrožených lesních dřevin, a to díky tzv. grafióze – chorobě působené houbou Ophiostoma ulmi s. l. Tato choroba, zvaná též „holandská“, zdecimovala v průběhu 20. století během dvou pandemií populace všech jilmů na celé severní polokouli. V důsledku toho dnes jilmy tvoří jen nepatrný podíl v zastoupení našich lesů (0,02 %).

Lesy České republiky věnují jilmům velkou pozornost. Významně se podílejí na jejich záchraně a reprodukci. Ta je součástí všech hlavních odborných koncepcí podniku, včetně Programu trvale udržitelného hospodaření v lesích a Programu 2020 – zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. Podnik mimo jiné obhospodařuje 13,56 ha semenných sadů jilmů určených k produkci osiva a jeho následnému využití v obnově lesů.

Jilmy mají kvalitní kruhovitě pórovité vláknité dřevo, někdy s tmavým jádrem, které je velmi pevné, houževnaté, dobře ohebné, nesnadno se štípe. V příčném řezu je dobře odlišitelné, neboť kruhovité póry jsou v letním dřevě výrazně vlnité. Dřevo je velmi odolné proti vodě. Proto se ve středověku používalo na vodní stavby. Využívalo se také v nábytkářství, zejména k výrobě ohýbaného nábytku, dýh a parket. Pevné lýko se v této souvislosti používalo na různé úvazy a výplety. Dnes je jilm díky svému nízkému zastoupení hospodářsky využíván minimálně. Pro svůj charakteristický vzhled se však často vysazuje v zahradách a parcích.