Úvodní stránka

Na hřebenech Jizerských hor jsou díky práci předchozích generací lesníků rozsáhlé lesní porosty místo mrtvého lesa. Každého tento pohled potěší, ale málokoho napadne, jak se v té spoustě stromů lesníci vlastně orientují a podle čeho určují, kde jak hospodařit.

Tímto problémem se zabývá hospodářská úprava lesa, která je podkladem pro všechny ostatní lesnické činnosti. Jejím cílem je rozdělení lesa do dostatečně malých celků, které se dají v terénu přesně najít. Pro ně se pak jednoznačně určí postupy, kterými bude o les pečováno. Na to navazuje lesní hospodářský plán (LHP), popřípadě lesní hospodářská osnova (LHO) u menších vlastníků lesa. Jedná se o schvalovaný plán hospodaření na 10 let dopředu. Průměrný věk stromu v okamžiku těžby je cca 100 let, platnost plánu 10 let je proto dostatečně krátká doba na to, aby v lese nedošlo k větším změnám, ale dostatečně dlouhá pro zohlednění proměnlivosti lesa (například větrné kalamity).

Co si tedy představit pod slovy prostorové rozdělení lesa? Nejmenší částí lesa je porostní skupina – skupina stromů o stejných vlastnostech – místu výskytu, věku a zastoupení dřevin. Výměra porostu může být od několika stovek metrů čtverečních až po několik hektarů – to například u velkoplošného zalesňování horských hřebenů po kalamitách. Prostorové rozdělení lesa je tedy rozdělení lesního komplexu na jednotlivé porosty, ve kterých se dá velmi dobře a detailně stanovit, jak v nich hospodařit. Lesník tak nemusí řešit zároveň mlazinu a dospělý les vedle sebe, neboť se jedná o různé porosty. Naopak může využít zkušeností s péčí o porosty stejného charakteru, ať se nacházejí kdekoli.

Aby se daly porosty přesně identifikovat, je zaveden systém označení, který připomíná poštovní adresu. Číslo porostu je jako číslo domu, jen v něm místo obyvatel rostou stromy. Porosty v určité lokalitě jsou sdruženy do dílce označovaného písmenem, který odpovídá ulici a dílci je nadřazeno oddělení označené číslem, stejně jako je ulice v určitém městě. Celé označení porostu je tedy např. 653 B 10. Pozornějším turistům to připomene malé plechové tabulky, které jsou u lesních cest a označují dílce, tedy např. 653 B. Pro lepší orientaci je číslo porostu voleno podle věku. Porost s indexem 10 je starý 91-100 let, porost 2/10 je složen ze stromových pater ve věku 11-20 a 91-100.

Na základě prostorového rozdělení jsou vytvořeny porostní mapy, které se zdají nelesníkům velmi nepřehledné. Pokud se v nich ale pokusíte zorientovat, dokážou vás při chůzi mimo cesty díky uvedeným hranicím mezi porosty navést na konkrétní místo lépe, než mapy turistické. Navíc obsahují další informace tak, aby byly snadno zjistitelné, bez složitého hledání. Z porostní mapy se dozvíte zejména věk, který je rozlišen barevnou škálou, tentokrát v intervalech 20 let. Na první pohled je tak patrno, kde jsou lesy mladší a kde starší. Podle mapy dále najdeme místa s nižší hustotou porostu, místa zcela bez porostu (holiny) nebo lesy se zvláštním režimem.

Lesní hospodářský plán zkoumá jednotlivé porosty, popisuje je a zjišťuje jejich stav a na základě výsledků stanoví způsoby hospodaření na dalších 10 let. Trochu to připomíná, vrátíme-li se opět do našich měst, sčítání osob a následné uplatnění zjištěných věcí např. v dopravě. U každého porostu se ověřenými postupy zjistí dřevina, věk, tloušťka, výška, objem i kvalita. Sčítání osob naštěstí skutečnosti jako tloušťka a objem nezohlednilo, ani nestanovilo nutné výchovné zásahy. Podle věku a stavu porostu se následně stanoví postup zalesňování, výchovné zásahy, těžba a také věk vhodný pro těžbu.

Porost je v LHP také popsán z hlediska umístění, nadmořské výšky a stavu půdy. Tyto faktory mají vliv na vhodnou skladbu dřevin a původ sazenic, které mohou být přenášeny jen mezi určitými oblastmi. Každý porost současně dostane kód, který ho zařadí do souboru podobných porostů a připojí mu vhodný způsob hospodaření stanovený pro tento soubor.

Vlastník lesa je povinen dodržovat lesní zákon a tedy mít lesní hospodářský plán nebo osnovu. Rozhodně není možné v lese hospodařit, jak koho napadne. Pro každý les je tak mimo jiné schválen plán těžeb na 10 let a čím je povoleno vzniklou holinu po těžbě zalesnit. Plán i osnova jsou vyhotoveny podle lesního zákona a vyjadřují se k němu všechny dotčené orgány včetně ochrany přírody. LHO pro vlastníky do 50 ha jsou plně hrazeny státem a dále jsou přidělovány dotace na hospodaření v souladu s LHO, například zalesňování vhodnými melioračními a zpevňujícími dřevinami. Stát tak zajišťuje, aby bylo s lesy nakládáno v souladu se zásadami trvale udržitelného hospodaření. Díky rozdělení lesa, LHP a LHO tak můžeme očekávat, že stav lesů se bude zlepšovat, v porostech nebude nadměrně káceno a po těžbě dojde k zalesnění kvalitními a pro dané stanoviště nejvhodnějšími dřevinami.

Obr. Každý z nás si z porostní mapy snadno může určit věk porostů kolem Šámalovy chaty v Jizerských horách