Přirozená obnova dubu zimního na polesí Moravský Krumlov po 17 letech
Datum publikace:
Jedete-li z obce Jezeřany – Maršovice směrem na Moravský Krumlov, cesta nejprve stoupá do kopce zemědělskou krajinou, až se před vámi objeví kovový rošt bránící přechodu zvěře z obory v Krumlovském lese. Cesta dále pokračuje do obory a po obou stranách je obklopena rozsáhlými nárosty dubu zimního. Dnes se jedná o vzorovou lokalitu přirozené obnovy dubu zimního, která zřejmě nemá v České republice obdoby, a na kterou se jezdí podívat i mnohé odborné lesnické exkurze. Jak se vůbec podařilo obnovit lesní porost na tak rozsáhlých plochách? Jaké problémy bylo třeba řešit při tak razantním a rozsáhlém obnovním postupu?
Přírodní podmínky polesí Moravský Krumlov
Polesí Moravský Krumlov spadá pod Lesy České republiky, s.p., lesní závod Židlochovice. Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa je 3 707 ha. Převážná část LHC se nachází ve druhém bukodubovém lesním vegetačním stupni – 3 244 ha, část v prvním lesním vegetačním stupni – 461 ha a zbytek (2 ha) ve třetím vegetačním stupni. Na území LHC převažují horniny brněnského masívu – granodiority, místy diority, slepence. Na západním okraji jsou zastoupeny granulitové ruly a ortoruly krystalinika. Reliéf území má charakter pahorkatiny, rozpětí nadmořských výšek se pohybuje od cca 180 m v korytě řeky Jihlavy až po 415 m n. m.
Průměrný roční úhrn srážek je velmi nízký, pohybuje se kolem 500 mm, průměrná roční teplota je mezi 8 – 9 st. C. Z hlediska dřevinné skladby je třeba v zastoupení uvést na prvním místě dub 62 %, přičemž zde naprosto převládá dub zimní (97 %) zbylé 3 % tvoří dub letní. Z dalších dřevin je zastoupen akát 12 %, borovice 8 %, habr a lípa po 4 %, smrk a modřín 3 % a v malé míře i další dřeviny.
Lesní komplex připadal v minulosti rodu Kinských, hospodařilo se zde převážně formou nízkého lesa, který dal vzniknout nepříliš kvalitním pařezinám. Ty byly později předrženy do podoby nepravých kmenovin. Podle výměry v současné době mýtních stejnověkých porostů nacházejících se na výměrách i několika desítek ha, ale hlavně podle historických záznamů, se ve zdejších lesích hospodařilo v minulosti na velkých pasekách.
Velká část lesních porostů polesí Moravský Krumlov je součástí obory s chovem jelení, mufloní a černé zvěře stejného názvu – obora Moravský Krumlov. V západní části u Moravského Krumlova se nachází část lesů v majetku města Moravský Krumlov.
Přirozená obnova dubu zimního v praxi V roce 1996 byla v této oblasti abnormálně vysoká úroda žaludů a to výhradně u dubu zimního (7 – 15 q na 1 ha). Pracovníci lesního závodu se pod vedením tehdejšího ředitele Ing. Vybírala rozhodli této přírodou nabízené šance využít. Aby mohlo být zúročeno přirozené zmlazení pod mateřským porostem, bylo nutné toto zmlazení co nejrychleji ochránit před škodami spárkatou zvěří. Pěstební inspektor dostal za úkol najít vhodné porosty pro přirozenou obnovu. Protože těchto porostů porůznu umístěných na celém území obory bylo velké množství, byla zvolena jiná varianta, a sice koncentrovat těžby do jednoho území a tím ušetřit značné náklady na oplocení. To umožnilo odložit těžbu v jiných částech obory, což bylo žádoucí z pohledu oborního chovu (atraktivnější prostředí pro lov). V případě obory Moravský Krumlov bylo vytvořeno pět tzv. obnovních bloků o velikosti mezi 80 až 100 ha. V případě bloků u Jezeřan-Maršovic byly vybrány značně rozsáhlé porosty 7 a 9 věkové třídy viz mapa LHP 2000 – 2009. Použití uzlového pletiva u takto rozsáhlých plotů se ukázalo jako nevhodné, protože vysoká a černá zvěř nemohla oplocení obejít, poškozovala jej a tím se stalo nefunkční. Proto byl plot nahrazen silnějším 200 cm vysokým pletivem upnutým pokud možno na akátové sloupky s plánovanou životností 20 let.
V roce 1997 byly provedeny první dvě seče, jedna plocha holosečně a druhá s ponecháním vyznačených výstavků. V dalších porostech bylo provedeno snížení zakmenění s cílem podpořit růst přirozeného zmlazení. V roce 1998 se pokračovalo s těžbou na plochách do 1 ha. Na pasekách byly ponechány pouze výstavky. Dodržena byla i šířka sečí tak, aby se respektoval zákon (jako by se dělaly holiny). Mezi jednotlivými sečemi byly ponechány pruhy mýtního porostu. Zbytky po těžbě byly řešeny samovýrobou, většina klestu nehroubí byla ponechávána na místě v pruzích, méně na hromadách, část klestu byla ponechána rovnoměrně po ploše. Výjimečně při vyšším objemu byl klest na pasekách pálen. Náklady na vyklizování klestu tak byly minimální.
Při těžbě byly pařezy ošetřeny herbicidem Roundup. Cílem bylo zamezení pařezové výmladnosti. Po páté vegetační sezóně v roce 2001 jsme mohli konstatovat, že nejlépe odrůstají ty dubové nárosty, které rostou na plochách vytěžených holou sečí ihned po opadu žaludů, nebo po druhém zimním období po semenném roku.
V prosvětlených porostech se i po pěti letech nacházely na vhodných stanovištích životaschopné nárosty s dostatečným počtem jedinců schopné se po uvolnění dále úspěšně vyvíjet.
Počet semenáčků na 1 m2 byl min. 2 kusy, maximálně bylo spočítáno kolem 180 kusů semenáčků na 1 m2. V průměru se na 1 ha obnovené plochy nacházelo kolem 50 000 ks semenáčků! Doplňování uvolněných nárostů nebylo nutné.
Ochrana semenáčků proti buřeni nebyla téměř prováděna, neboť semenáčky v zápoji samy brzdily růst buřeně. Na části plochy byla provedena pouze ochrana proti jednoděložné buřeni postřikem Galant.
Závěry výzkumu
Z venkovního šetření pracovníků Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, katedry zakládání a pěstění lesů vyplynulo následující zjištění:
- Počet opadlých žaludů, které úspěšně vyrostly v semenáček bez přípravy půdy byl mezi 21 – 50 %, tento počet se výrazně zvyšuje, padnou-li žaludy na povrch minerální půdy, byť jsou déle překryty pouze listím a buření.
- Všechny žaludy nevzejdou na jaře, ale cca 30 % žaludů vzchází i v průběhu prvního vegetačního období, a to i v případě nasemenění bez přípravy půdy.
- Skarifikace pouze minimálně potlačuje růst buřeně, její malý pozitivní vliv mizí v průběhu druhého roku po zásahu.
- Buřeň výrazně stimuluje růst nadzemní části vzešlých semenáčků.
- Buřeň výrazně potlačuje (až znemožňuje) vzcházivost a růst klíčících rostlin.
- Naprosto nejlépe odrůstají semenáčky, které vůbec nebyly kryty clonou mateřského porostu (porost odstraněn po nasemenění).
- Je nepřijatelné, držet semenáčky 2 a více let pod plným zakmeněním mateřského porostu, 2/3 semenáčků odumírá, zbytek stagnuje v růstu a je výrazně snížena jejich vitalita.
- Sníží-li se zakmenění po prvním roce na 0,5, nedochází sice k odumírání semenáčků, ale tyto stagnují v růstu a část z nich má sníženou vitalitu.
- Pod zakmeněním 0,8 lze bez větších problémů držet semenáčky 2 roky, pod zakmeněním 0,5 až 3.
Problém, který nikdo z nás nečekal
Od roku 1997, kdy bylo na polesí Moravský Krumlov započato s přirozenou obnovou, bylo do roku 2009 obnoveno více jak 400 ha lesa, které odrůstají v kvalitní dubové mlaziny. Později vznikla potřeba dotěžit porosty bez přirozeného zmlazení, čímž vznikly holiny, které bylo třeba umělou obnovou zalesnit. I přes ochranu bloků oplocením, především černá zvěř po čase našla cestu do odrůstajících mlazin, kde je ideální kryt. Zatímco škody na nárostech se jevily jako minimální, na uměle obnovených plochách byly zjištěny škody značného rozsahu vyrýváním sazenic černou zvěří. V podmínkách rozsáhlých hustých nárostů nebylo snadné počty černé zvěř zredukovat.
Očekávaný efekt výstavků se nedostavil
Při těžbách mateřského porostu byly na plochách ponechávány jednotlivé stromy – výstavky. Jednalo se o duby zimní a také modříny či borovici. V případě modřínu byl důvod ponechání především za účelem produkce semen. U dubu jsme předpokládali spíše efekt v přírůstu dřevní hmoty, případně ekologické funkce (podpora biodiverzity). Čas však ukázal, že tento předpoklad nebyl správný. Myšlenka, že ponechané stromy nebudou vystaveny konkurenčním vlivům tak jako v mateřském porostu, a proto budou dále lépe přirůstat a budou předrženy do dalšího obmýtí, se ukázala naprosto mylná. Naopak došlo k poměrně rychlému prosychání korun, zhoršování zdravotního stavu dřevin, vytváření náhradního obrostu při kmeni (tzv. zavlčování) a tím ke zhoršení kvality dřevní hmoty kmene. Ke zhoršení zdravotního stavu jistě přispělo i napadení dubů poloparazitem – ochmetem (Loranthus europaeus). Dnes s odstupem času můžeme u výstavků konstatovat, že převážná většina ponechaných stromů již odumřela nebo je ve špatném zdravotním stavu. Důvodem je zřejmě rychlá změna růstových podmínek, na které není strom adaptován. Obdobně reagovaly některé porosty se sníženým kameněním, kde došlo ke znatelnému prosychání korun. Tyto zkušenosti je třeba mít na paměti při převodech porostů na les nízký či střední, který je v posledních letech propagován ochranou přírody.
Pohled na desítky hektarů s přirozenou obnovou dubu zimního v obnovním bloku Jezeřany-Maršovice. Foceno z porostu 327B10, rok 2015 |
Legislativa lesního zákona – vznikly holiny?
Při obnovním postupu byly z důvodu předběžné opatrnosti prováděny seče o maximální výměře do 1 hektaru, ačkoliv nebyla zcela shoda na tom, zdali odtěžením mateřského porostu s dostatečným počtem semenáčků vzniká holina. Zákon o lesích takovýto způsob hospodaření blíže neupravuje, proto se v červnu 2005 za účasti zástupců státní správy lesů a Ministerstva zemědělství sešla na LZ Židlochovice pracovní skupina, která konstatovala, že při podrostním způsobu hospodaření fakticky nevzniká holá seč, resp. ustanovení lesního zákona omezující velikost holé seče nelze na tento způsob hospodaření v lesích bez dalšího vztahovat. Současně však nelze stanovit ani časový úsek vzniku holiny, ani zajištění následného lesního porostu. Tento výklad vychází z předpokladu, že na ploše se de facto nachází dvouetážový porost (mateřský porost a nárosty semenáčků) a odtěžením její horní etáže holina nevznikne. Přirozenou obnovu je třeba v lesní hospodářské evidenci vykázat ještě před provedením těžby.
Zásady výchovy mladých dubových porostů původem z přirozené obnovy
Již v pátém roce stáří mladých dubových nárostů (v roce 2001) jsme začali provádět tzv. redukci počtu semenáčků na plochu. Uvědomovali jsme si, že se nacházíme v území s malými dešťovými srážkami ve vegetačním období, a že je nutné přirozenému procesu samoredukce pomoci. Za použití chemických přípravků – herbicidů (Roundpup, Garlon) byl na části obnovených ploch proveden schematický postřik cca 1 m širokého pruhu a 1,5 m bylo neošetřeno, což se opakovalo. Cílem bylo podpořit vitalitu a růst dosud přehoustlých kultur. Současně byla prováděna likvidace zbylých pařezových výmladků a likvidace nežádoucích dřevin (břízy). Před prvními prořezávkami bylo pomocí půdních fréz provedeno rozčlenění porostů na cca 40 m na pracovní pole.
V mlazinách z přirozené obnovy s hustotou 20 – 30 tis. kusů na 1 ha je nutné předejít přeštíhlení porostu první prořezávkou. Zásah se realizuje při výšce porostu 2 – 3 m negativním výběrem v nadúrovni a v úrovni. Počet jedinců v úrovni snížíme o cca 30 %. Přitom odstraňujeme předrostlíky a obrostlíky (tvoří je opomenutá pařezová výmladnost) a škodící rychle rostoucí dřeviny. V podrostu šetříme stinné dřeviny lípu a habr.
Při druhé prořezávce při výšce porostu cca 5 – 7 m se opět pokračuje v redukci počtu v úrovni porostu. Počet jedinců zásahem snížíme na 7 000 ks/ha. Třetí prořezávka (výška porostu dosahuje 10 – 12 m) má charakter pozitivního výběru v úrovni. Uvolňují se kvalitní jedinci v korunovém prostoru hlavní úrovně. Počet jedinců po zásahu je cca 4 000 ks/ha.
V lesním hospodaření v posledních letech zesiluje trend volající po přírodě blízkém hospodaření v lesích. Využívání přirozené obnovy lesních porostů je jedním z jejich základních znaků. Dalšími znaky je využívání pokud možno malých obnovních prvků či podrostních způsobů obnovy. Jak ukazuje zkušenost z obnov v podmínkách polesí Moravského Krumlova, nelze tyto znaky vždy kombinovat a očekávat dobrý výsledek. Pro úspěšnost přirozené obnovy dubu zimního za předpokladu semenného roku se nejvíce osvědčil rychlý postup obnovy na pokud možno co největších obnovovaných plochách. Takovýto způsob obnovy lesa je výhodný i z hlediska ekonomických nákladů na obnovu.
Ing. Josef Steskal, Ing. Jan Dovrtěl,
LZ Židlochovice
Úvodní foto:
Fotografie z obnovního bloku Jezeřany-Maršovice, stav v roce 2015. Pohyb v takto rozsáhlých nárostech není jednoduchý, proto bylo třeba plochy rozčlenit pomocí soustavy linek. Rozčlenění porostů bylo provedeno pomocí půdních fréz.