Přírůstky v technické knihovně Ředitelství LČR

Datum publikace:

Základy lesnického půdoznalství a výživy lesních dřevin

Dušan Vavříček a Aleš Kučera

Česká republika je charakteristická rozmanitými přírodními i industriálními prvky. Půdní prostředí v krajině dělíme na dvě základní složky: zemědělský půdní fond a lesní půdní fond. Hospodaření na zemědělských půdách je od hospodaření na lesních stanovištích výrazně diferencované. Základní odlišností je fakt, že zemědělské půdy intenzivně modifikujeme podle pěstovaných komodit; naopak druhovou skladbu lesních dřevin a jejich optimalizované pěstování upravujeme podle charakteru lesních půd a jejich produkčních schopností (ve smyslu lesního stanoviště zahrnujícího edatop i klimatop), které úzce korespondují s typologickými jednotkami lesních ekosystémů a jejich nadstavbovými jednotkami – hospodářskými soubory. Tyto rozdíly poprvé popsal již v roce 1957 významný český pedolog a zakladatel lesnické pedologie prof. Josef Pelíšek v knize Lesnické půdoznalství jako základ pro aplikovanou pedologii v lesnictví. Pak následovala nadčasová publikace prof. Rudolfa Šályho, Pôda – základ lesnej produkcie (1978) /poznámka technické knihovny: obě citované publikace máme v našem knihovním fondu/, a v tomto trendu pokračoval prof. Emil Klimo.

V současné době vývoj oboru lesnického půdoznalství vyústil do kontinuálního vztahu s naukou o výživě lesních porostů a také do užší souvislosti s navazujícími obory, jako jsou lesnická typologie, lesnická botanika, pěstování lesa a lesnická geologie. Při zhruba 34 % rozloze lesů v České republice je nutné si uvědomit, že aplikovaná lesnická pedologie je významným prvkem v mozaice lesnických věd a je nutné ji zachovat i pro další generace nejen lesnické veřejnosti. Specifikaci lesního stanoviště je nutné akceptovat i v současnosti. Cílem této publikace je proto seznámit odbornou i širší veřejnost s problematikou půdního prostředí na lesních stanovištích rovněž z aspektu návaznosti na další ekosystémové složky lesních porostů.

Publikace je rozdělena do patnácti kapitol: Půda v lesnickém pojetí – úvod do problematiky lesnické pedologie; Vznik a vývoj půdy; Minerální podíl půdy, koloidní systém; Voda v půdě; Půdní vzduch, teplota půdy; Půdotvorné procesy, půdní taxonomie; Organická hmota lesních půd; Půdní organismy a ekologie lesních půd; Půdní horizonty, půdní profil; Fyzikální vlastnosti půd; Fyzikálně-chemické vlastnosti půd; Chemické vlastnosti půd; Výživa a hnojení rostlin v lesním hospodářství; Lesnicko-pedologické aspekty minerální výživy lesních dřevin; Degradace a ochrana půdy, environmentální pojetí půdy. Celá textová část je vhodně doplněna tabulkami, schématy, obrázky a fotografiemi. Hlavní text dále napříč knihou doprovází řada stručných, často shrnujících informací nebo webových odkazů i spousta informačně rozšiřujících statí včleněných do hlavního textu orámováním. V těchto podrobnějších pasážích jsou, kde je to zapotřebí, rozpracovány i příklady výpočtu probíraných veličin s okamžitým dosazováním konkrétních hodnot do uvedených vzorců. V knize je dále například vyzdvihnuta nepostradatelná role nadložního humusu v lesních ekosystémech a shrnuty negativní dopady nevhodné celoplošné přípravy půdy na lesní stanoviště. Zvýšenou důležitost mají prezentované poznatky týkající se značně problematického tématu vápnění lesních půd, jež bývají často přehlíženy nebo zcela opomíjeny.

Kniha, sestavená na základě zkušeností odborných pracovníků v lesnickém i zemědělském výzkumu, v lesnickém provozu a také na základě dlouhodobého studia vlastních výsledků autorů (s cenným přispěním přizvaných vysoce erudovaných a v oboru uznávaných lektorů), je významným příspěvkem pro zajištění lesní produkce a všeobecných znalostí pracovníků všech souvisejících oborů.

Vydalo nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 2017.

Červená sypavka borovice v České republice

Věra Tomešová-Haataja, Miroslava Bednářová, Petr Vahalík, Dagmar Palovčíková, Michal Tomšovský, Miloň Dvořák a Libor Jankovský

Sypavky borovice patří k nejvýznamnějším problémům zdravotního stavu dřevin a lesů obecně. Spolu s běžnými druhy sypavek se v Evropě významně šíří dnes prakticky na všech druzích borovic červená sypavka, jejímž původcem je Dothistroma septosporum (Dorog.) M. Morelet a Dothistroma pini Hulbary, v České republice poprvé zaznamenané koncem 90. let 20. století.

Červená sypavka borovice je jednou z celosvětově nejvýznamnějších chorob asimilačního aparátu jehličnanů, převážně však borovic. Způsobuje odumírání jehlic, čímž dochází ke snížení přírůstu a vitality napadených jedinců, v některých případech může dojít i k jejich odumření. Hostitelské spektrum v současné době čítá více než 90 druhů jehličnanů. Vyskytuje se na celém světě ve velmi odlišných klimatických podmínkách. Červená sypavka borovice byla ve volné výsadbě na území České republiky zjištěna poprvé v roce 2000. V té době již byla tato sypavka známa z okolních evropských zemí. Ve Skandinávii a rovněž ve střední Evropě je hostitelskou dřevinou také borovice lesní.

Šíření a adaptace původce červené sypavky Dothistroma septosporum a Dothistroma pini v Evropě je velmi rychlé a prováděná opatření nejsou v současnosti dostatečně účinná. V některých oblastech má situace charakter epidemie, která v podstatné míře limituje pěstování některých druhů borovic, především borovice černé a jejích variet, případně poddruhů. Problematická je adaptace patogenu na původní druhy, jako se tomu stalo v oblasti Skandinávie i střední Evropy, kde v posledních několika letech došlo k významnému šíření choroby.

Předkládaná monografie shrnuje dosavadní znalosti o červené sypavce z České republiky od jejího prvního nálezu na dovezeném materiálu v roce 1999. Cílem je zachytit šíření choroby a vývoj poznatků o této chorobě v České republice a shrnout dostupné informace pro odbornou veřejnost a praktiky.

V publikaci byly použity výsledky získané díky podpoře projektů MŠMT EE2.3.20.0265 Indikátory vitality dřevin a COST CZ LD 12031 Biologie a rozšíření Dothistroma spp. v České republice, projektu NAZV QH81039 Metody včasné identifikace, biologie, populační struktura, ochrana, opatření a rozšíření karanténního škodlivého organismu Mycosphaerella pini a Akce COST FP1102 Determining Invasiveness And Risk of Dothistroma (DIAROD).

Vydalo nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 2016.

Stromy a keře, mé životní lásky

Václav Větvička

Obsáhlá publikace „Stromy a keře, mé životní lásky“ autora Václava Větvičky vychází jako přepracované a doplněné vydání jeho knihy Stromy a keře. Rozsah je rozšířen na 484 stran, kniha v nové úpravě obsahuje 1596 ilustrací. Jsou v ní zajímavé a velmi podrobné informace o stromech a keřích, o původu a rozšíření těchto dřevin, jejich významu pro krajinu i hospodářství, o jejich introdukci do naší země, zmínka je též o pěstovaných kultivarech. Václav Větvička coby známý botanik, dendrolog a publicista v knize poukazuje na rozdíly jednotlivých popsaných druhů a uvádí, kde který strom či keř u nás roste.

Z podání autora je zřejmé, že tyto živé organismy, které na naší zemi byly již dávno předtím, než se na ní objevil Homo sapiens, jsou skutečně jeho životními láskami. Dřívější, rozsahem téměř poloviční vydání u nás vycházelo od začátku osmdesátých let v mnohatisícových nákladech a v různých jazykových verzích. Jak sám autor zmínil v pořadu GEN v České televizi, je to jeho celosvětově nejúspěšnější kniha.

Vydalo nakladatelství AVENTINUM. s.r.o., Praha, 2017.

Voda a krajina
Kniha o životě s vodou a návratu k přirozené krajině

Václav Cílek, Tomáš Just, Zdeňka Sůvová a kolektiv

Hospodaření s vodou se stává celosvětovým problémem. Lidé berou vodu jako něco daného, na co mají automaticky nárok. Současně by s ní chtěli lépe hospodařit, ale většinou to neumí. Kniha Voda a krajina představuje návod, jak k vodě přistupovat i v čase očekávaných klimatických změn, a to i s malými finančními náklady. Soustřeďuje se na zadržování vody v krajině, zejména na přirozené úpravy říční krajiny.

První část knihy je věnována původu vody, její roli v klimatickém systému, jejím neobvyklým vlastnostem, proměnám počasí a možným vizím budoucího vývoje. V zásadě se hlavně týká úcty k vodě, která znamená život. Druhá část knihy se zabývá tím, jak si život zvykl na vodní prostředí a s jakými problémy se potýká dnes. Není to jen klimatická změna, ale hlavně technická proměna říční krajiny a její znečištění sloučeninami dusíku a fosforu. Třetí část knihy se týká hlavně praktických úprav vodních toků a způsobů, jak zlepšit „houbovitost“ a bohatost naší země tak, aby v ní bylo dost místa pro všechny divoké tvory našich vodních krajin a epizody sucha i povodní byly mírné a tlumené. Zatímco v úvodní části knihy autoři přemýšlí o světě, v závěrečné části knihy jej tvoří.

Kniha, kterou doprovází řada fotografií nejen z Čech, ale i z pouštních oblastí Sahary či amerického jihozápadu, je o návratu ke zdravé krajině s dobrým vodním hospodářstvím. Soustřeďuje se na jednoduché postupy, jak v krajině udržet víc vody a jak obnovit říční krajinu, a to jak z pohledu lidí, tak mihulí nebo ledňáčků. Přirozená krajina lépe tlumí období nadbytku i nedostatku vody. Kniha je určena lidem, kterým voda začíná scházet, ale i těm, kteří mají rádi řeky, ryby, ledňáčky a celou českou krajinu.

Vydalo nakladatelství Dokořán, s.r.o., Praha, 2017.

Metodika monitoringu návštěvnosti v chráněných územích
Metodika Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky

Markéta Braun Kohlová, Jan Melichar a Kateřina Kaprová

Ochrana přírody stojí před nelehkým úkolem. Pracovníci ochrany přírody si uvědomují, že je potřeba lidem přírodní krásy a zajímavosti co nejvíce ukazovat a zpřístupňovat, protože bez podpory široké veřejnosti není možné přírodu účinně chránit. Na druhou stranu jsou místa – a není jich málo – kde je potřeba návštěvnost omezovat, nebo dokonce zcela vyloučit, protože jsou příliš zranitelná. Pro to, aby ochrana přírody zjistila, kolik lidí chráněná území navštěvuje, existuje řada způsobů.

Metodika monitoringu návštěvnosti má pomoci při rozhodování, jakým způsobem údaje o návštěvnících chráněných lokalit sbírat, nebo jak takové informace správně interpretovat. Obsahuje stručný návod, jak uspořádat monitorovací akci s ohledem na různé potřeby a podmínky v konkrétním chráněném území, ale i dostupné personální a finanční zdroje. Poskytuje také možnost srovnání výhod a nevýhod jednotlivých metod, které jsou v současnosti v České republice používané.

Metodika vychází ze stavu poznání a používání monitorovacích metod ve Skandinávii a v Pobaltí, kde je stejně jako v České republice volný vstup do krajiny, a dále z praxe užívané v Rakousku, Německu a USA. Použitelnost metod pro naše podmínky byla ověřena výzkumem, který realizoval tým autorů metodiky z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze ve dvou typově odlišných pilotních lokalitách – na Hruboskalsku v Chráněné krajinné oblasti Český ráj a v Národním parku Šumava.

Vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, 2017.

Les a zdraví

Erich Václav

Kniha se zabývá polyfunkční úlohou lesa ve zdraví lidí. Přispěli do ní autorovi přátelé, mezi nimi i lékaři a další milovníci zeleného království, kteří věří, že les je nejlepší přírodní ozdravovnou a zároveň nejlepší lékařskou ordinací i lékárnou zároveň.

Z obsahu: Les a zdraví, O cestách mých vzácných přátel k lásce k lesům, Vzácní přátelé mých vzácných přátel, Lesy léčí, motivují i inspirují, zkrášlují duši, Lesy voní – květy i dřeva, Lesní hudba také posiluje zdraví, Pár lesnických zajímavostí, Věřte nevěřte, Jak se dřeviny stěhovaly po světě, Které stromy jsou nejvyšší, nejobjemnější a nejstarší na světě?, Jak daly stromy jména obcím a městům, Pár slov o dřevě a jeho rozlišování, Osobnosti o lese, Zdravotní hodnoty lesních produktů – stromů, keřů i keříků, Tropické olejnaté rostliny, Ovoce, Nápoje, Napsali nám naši čtenáři, Místní publikace, Pár citátů Ericha Václava z jeho knih o lese a lesní hudbě, Hlavní přednost českého lesnictví ve světě.

Vydalo nakladatelství Petrklíč, s.r.o., Praha, 2018.

Les – Návod k použití
/z německého originálu “Gebrauchsanweisung für den Wald“ z roku 2017/

Peter Wohlleben

Lesy jsou jeho prací, práce se stromy zase jeho životem. Když Peter Wohlleben píše o lese, píše hlavou i srdcem, proto jsou i jeho knihy „Tajný život stromů“ a „Citový život zvířat“ bestsellery. V jádru ale zůstává stále lesníkem, odborníkem, s cílem předávat a sdílet co nejvíce informací o lese a přírodě obecně, aby je lidé mohli více milovat i chránit. V této knize nám poskytuje doprovod na cestu do lesa a shrnuje, na co bychom se tak mohli chtít zeptat, a k tomu nabízí vydatnou zásobu nových podnětů. Sdílí s námi své poznatky, jako vždy fundovaně, čtivě a s humorným nadhledem toho, kdo je v lese stále jako doma. Představuje jednotlivé stromy a jak je od sebe rozeznat, jak stopovat a pozorovat zvířata, jak se vhodně obléci, jak si zajistit dřevo, čeho se bát a nebát či kde se schovat. Že už jste byli v lese tisíckrát a průvodce nebylo zapotřebí? Co mají společného jilmy a jasany, proč jsou jedle bělokoré, ačkoli jehličnany, v podstatě listnaté stromy? Bojíte se liščí tasemnice od své kočky? Víte, že stromy přes noc tloustnou? Peter Wohlleben vypráví o liščích norách starých jako středověké brázděné domy, o břízách, které v noci upadají do hlubokého spánku, a také o mateřských dovednostech lesních buků. Stačí se na chvíli začíst a cesta do lesa se znovu změní v dobrodružství, na které jste možná dávno zapomněli nebo které jste ještě neobjevili.

V knize se dočtete, jak se orientovat v lese i bez kompasu nebo GPS navigace a které bobule, houby, listy a výhonky se dají sbírat, trhat a konzumovat. Najdete v ní odpovědi i na další otázky: Kde můžete stanovat, zakládat oheň a grilovat? Jak správně rozluštíte stopy zvířat, kdy a kde lze nejlépe pozorovat divokou zvěř? Jak se zcela přirozeným způsobem chránit před komáry, lesními mravenci a klíšťaty? Co se dá zažít v lese s dětmi a co v noci, kterou v přírodě strávíte sami? Jak se z únorových, květnových, srpnových a listopadových toulek lesem stane neopakovatelný zážitek?

Vydalo Nakladatelství KAZDA, s.r.o., Brno, 2017.

Jiří Uhlíř

Seznam nově pořízených norem od 1. 8. 2017 do 28. 2. 2018

  • ČSN ISO 11799                                 Třídicí znak: 010169
    Informace a dokumentace – Požadavky na ukládání archivních a knihovních dokumentů
    Vydána: 1. 10. 2017                                                         
    Způsob převzetí: překlad                                 
  • ČSN ISO 3767-1                                 Třídicí znak: 470050
    Zemědělské a lesnické stroje a traktory, motorové žací a zahradní stroje – Značky pro ovládače obsluhy a další sdělovače – Část 1: Všeobecné značky
    Vydána: 1. 10. 2017                                                         
    Způsob převzetí: překlad                 
  • ČSN ISO 3767-4                                Třídicí znak: 470050
    Zemědělské a lesnické stroje a traktory, motorové žací a zahradní stroje – Značky pro ovládače obsluhy a další sdělovače – Část 4: Značky pro lesnické stroje
    Vydána: 1. 1. 2018                                                           
    Způsob převzetí: překlad                                               
  • ČSN ISO 3767-5                                Třídicí znak: 470050
    Zemědělské a lesnické stroje a traktory, motorové žací a zahradní stroje – Značky pro ovládače obsluhy a další sdělovače – Část 5: Značky pro ruční přenosné lesnické stroje
    Vydána: 1. 1. 2018                                                           
    Způsob převzetí: překlad                 
  • ČSN EN ISO 11681-2                       Třídicí znak: 470195
    Změna : A1
    Lesnické stroje – Bezpečnostní požadavky a zkoušení přenosných řetězových pil – Část 2: Řetězové pily pro vyvětvování stromů
    Vydána: 1. 11. 2017                                                           
    Způsob převzetí: překlad 
  • ČSN EN 609-1                                    Třídicí znak: 470197
    Zemědělské a lesnické stroje – Bezpečnost štípačů polen – Část 1: Klínové štípače
    Vydána: 1. 8. 2017                                                           
    Způsob převzetí: překlad 
  • ČSN ISO 7112                                    Třídicí znak: 476010
    Lesnické stroje – Přenosné křovinořezy a vyžínače travních porostů – Slovník
    Vydána: 1. 12. 2017                                                         
    Způsob převzetí: překlad 
  • ČSN EN ISO 12460-3                       Třídicí znak: 490163
    Desky na bázi dřeva – Stanovení úniku formaldehydu – Část 3: Metoda plynové analýzy
    Vydána: 1. 9. 2017                                                           
    Způsob převzetí: překlad 
  • ČSN EN ISO 12460-4                       Třídicí znak: 490163
    Desky na bázi dřeva – Stanovení úniku formaldehydu – Část 4: Exsikátorová metoda
    Vydána: 1. 10. 2017                                                         
    Způsob převzetí: překlad                                               
  • ČSN EN ISO 12460-5                       Třídicí znak: 490163
    Desky na bázi dřeva – Stanovení úniku formaldehydu – Část 5: Extrakční postup zvaný „perforátová metoda“
    Vydána: 1. 10. 2017                                                         
    Způsob převzetí: překlad                 
  • ČSN EN 14915+A1                           Třídicí znak: 492113
    Vnější a vnitřní obklady z rostlého dřeva – Charakteristiky, požadavky a označení
    Vydána: 1. 1. 2018                                                           
    Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)                                                         
  • ČSN EN 14915                                   Třídicí znak: 492113
    Změna : Z1
    Vnější a vnitřní obklady z rostlého dřeva – Charakteristiky, posuzování shody a označení
    Vydána: 1. 1. 2018             Dat. zrušení: 31. 3. 2019                                   
    Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)                                                           
  • ČSN EN 13629                                   Třídicí znak: 492137
    Dřevěné podlahoviny – Individuální a spojované dílce z rostlého listnatého dřeva
    Vydána: 1.2.2018                                                           
    Způsob převzetí: překlad                                                 
  • ČSN EN 14322                                   Třídicí znak: 492140
    Desky na bázi dřeva – Laminované desky pro vnitřní použití – Definice, požadavky a klasifikace
    Vydána: 1. 10. 2017                                                       
    Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)                                                         
  • ČSN EN 14323                                   Třídicí znak: 492141
    Desky na bázi dřeva – Laminované desky pro vnitřní použití – Metody zkoušení
    Vydána: 1. 10. 2017                                                         
    Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)                                                         
  • ČSN 75 7221                                      Třídicí znak: 757221
    Kvalita vod – Klasifikace kvality povrchových vod
    Vydána: 1. 11. 2017                                         
  • ČSN EN 16870                                   Třídicí znak: 757727
    Kvalita vod – Návod pro určení stupně modifikace hydromorfologie jezer
    Vydána: 1. 10. 2017                                                         
    Způsob převzetí: překlad                                                 
  • ČSN EN 16859                                   Třídicí znak: 757791
    Kvalita vod – Návod pro monitoring populací perlorodek říčních (Margaritifera margaritifera) a jejich prostředí
    Vydána: 1. 8. 2017                                                           
    Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)                           

Bc. Ivo Šlesinger

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA kód