Přírůstky v technické knihovně Ředitelství LČR

Datum publikace:

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.: Ročenka 2016

Rok 2016 byl rokem, kdy jsme oslavili 95. výročí založení Ústavu ochrany lesa, na něhož navázaly Státní výzkumné ústavy lesnické a od roku 1959 se stal jeho nástupcem současný Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, od roku 2007 zřízený Ministerstvem zemědělství ČR jako veřejná výzkumná instituce.

Ročenka 2016 obsahuje v úvodu základní informace o výzkumném ústavu, významná ocenění pracovníků ústavu v roce 2016 a hlavní činnosti výzkumného ústavu. Dále následují informace o výzkumných projektech řešených v roce 2016 – o ústavním výzkumném projektu „Stabilizace a rozvoj funkcí lesa v měnících se podmínkách prostředí“ (ústavní výzkumný projekt je po jednotlivých oborech členěn na dílčí výzkumné projekty), o projektech Ministerstva zemědělství (Národní agentury pro zemědělský výzkum – NAZV), o projektech Technologické agentury ČR (TAČR), o projektech agentur dalších rezortů a podniků, o mezinárodních projektech a o projektech z Norských fondů. Dále pokračují další a jiné činnosti a informace o Útvaru zkušebních laboratoří. Publikaci uzavírají informace o publikacích a aplikovaných výstupech 2016 (články v impaktovaných časopisech, články v časopisech sledovaných databází SCOPUS, odborné knihy, sborníky, příspěvky v recenzovaných sbornících, ověřená technologie, užitný vzor, výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy, uplatněné certifikované metodiky, specializované mapy s odborným obsahem, ostatní).

Vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Strnady, 2018.

Lesnický výzkum v České republice
Ohlédnutí za 90 lety nejen výzkumného ústavu (1921-2011)

Karel Vančura

Publikace obsahuje přehled organizovaného lesnického výzkumu, a to i na vysokých školách a na akademických pracovištích. Cílem publikace je alespoň stručnou vzpomínkou vzdát hold několika předcházejícím generacím, které se o budování lesnického výzkumu zasloužily či jeho výsledky v praxi prezentovaly, a také připomenout některé skutečnosti dříve nezmíněné. Jsou zaznamenány některé úspěchy a nemalé odborné a společenské problémy, které během devadesáti let existence organizovaného lesnického výzkumu museli naši předchůdci překonat, a také zmíněny i některé omyly a chyby, které by pro poučení neměly být zapomenuty a které se dozajista i v našem oboru ve zmíněném období vyskytly a pravděpodobně stále vyskytují.

Publikace obsahuje kapitoly: Trocha historie, péče o les a počátky lesnického výzkumu, Vznik organizovaného lesnického výzkumu v Republice Československé, Založení Výzkumného ústavu lesního hospodářství, Výzkum po roce 1990, Výzkumný ústav jako veřejná výzkumná instituce, Výzkumný ústav v jubilejním roce 2011, Spolupráce v lesnickém výzkumu, Přílohy a dokumenty, Jak šel čas lesu, lesníkům i lesnickému výzkumu v období let 865-2011.

Vydal autor vlastním nákladem, 2011.

Významné osobnosti z historie Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti

Petr Zahradník

Brožura byla vydána Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., v roce 95. výročí založení Ústavu pro ochranu lesa, který se stal základním kamenem lesnického aplikovaného výzkumu a našeho současného výzkumného ústavu. Během tohoto období prošla našim výzkumným ústavem řada vynikajících lesníků, výzkumných pracovníků, ale i lesnických odborníků, kteří svoji další odbornou a vědeckou činnost spojili s pedagogickou činností na vysokých školách, na lesnických fakultách.

Tato biografická příručka stručně předkládá historii lesnického výzkumu v České republice od roku 1918 až po současnost. Soustřeďuje se na historický rozvoj výzkumných ústavů lesnických a lesnického vysokého školství v jednotlivých časových periodách. Hlavní, nosná část této publikace seznamuje s výjimečnými osobnostmi lesnického a mysliveckého výzkumu, které prošly naším výzkumným ústavem. V přehledu výzkumných pracovníků jsou zahrnuti výzkumníci narození před rokem 1940 (včetně), kteří strávili alespoň krátký čas v libovolné části ústavu. Jsou zde uvedeni v nemálo případech i slovenští kolegové, kteří se podíleli v předválečné a krátce i v poválečné době na formování jednotlivých ústavů, které pak byly sloučeny a organizačně sjednoceny. Teprve osamostatněním dnešního Lesnického výzkumného ústavu ve Zvolenu (1. 1. 1959) se historie výzkumných pracovníků rozchází (i když pouze v této publikaci, protože spolupráce pokračovala i nadále, a to i po rozpadu Československa, a je plně funkční dodnes).

I když k jednotlivým výročím výzkumného ústavu byly vydávány různě obsáhlé příspěvky, od článků v časopisech až po samostatné brožury, nikdy nebyl systematicky zpracován přehled významných vědeckých pracovníků, kteří v ústavu pracovali. Někteří s ním spojili velkou část své profesní dráhy, nebo dokonce celou, jiní se ústavem obrazně řečeno jen „mihli“, aby pak své znalosti uplatnili na jiných pracovištích, nejčastěji na univerzitách. I tak zde však zanechali svou stopu a vývoj ústavu nepochybně ovlivnili. Toto se týká především předválečného období, kdy byly budovány jednotlivé ústavy, a pak válečného období, kdy v některých ústavech našli své útočiště pedagogové z uzavřených vysokých škol.

Je samozřejmé, že publikace nemůže úplně postihnout všechna fakta a osobnosti. Přináší nicméně relevantní informace o 95 letech lesnického aplikovaného výzkumu a odbornících, kteří se na něm podíleli.

Vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Strnady, 2016.

Zahraniční studijní cesty českých lesních odborníků v první polovině 20. století

Gustav Novotný

Monografická studie, která navazuje na knižní publikaci „Tři lesní inženýři“ (2015) zevrubně sleduje exkurzní cesty českých lesníků, které vedly v první polovině 20. století do Švýcarska a okolních zemí. Nejstarší z cest, o níž se monografie zmiňuje, proběhla v roce 1909 a byla součástí odborného kurzu na vídeňské C.k. vysoké škole zemědělské, jehož se jako frekventant zúčastnil Josef Opletal, jedna z největších postav česko-rakouského a československého lesnictví i zastánce řádného hospodaření v lesích. Praktické poznatky, které na cestě získal, mohl částečně uplatnit i ve své praxi, hlavně ho však inspirovaly k organizování exkurze, kterou jako profesor lesní těžby a lesního průmyslu na tehdy novém lesnickém odboru Vysoké školy zemědělské v Brně připravil pro své brněnské kolegy a studenty v červnu 1924. O této cestě je nejvíce zpráv díky spisku, který vydal v roce 1925 její účastník a první řádný profesor zakládání a pěstění lesů na stejné škole Josef Konšel. Spisek, bohatě doplněný obrazovým materiálem a citacemi různých projevů, velmi důkladně sleduje celou výpravu jak cestou uváděných faktů, tak různými postřehy. Do Švýcarska se Josef Opletal vrací ještě v roce 1929. Další v knize připomenuté exkurze byly organizovány ze soukromých pohnutek. Jednu z nich uskutečnila skupina jihočeských lesních hospodářů ze schwarzenberských velkostatků vedená Štefanem Duschkem (1937), Další, na níž byli pozváni i lesníci z celých Čech, vedl v roce 1938 Jan Frič, lesní rada v českém odboru Zemědělské rady v Praze. Z odborného tisku je známa před rokem 1948 už jen jedna podobná cesta. Uskutečnil ji v roce 1946 valašský nadlesní Jaroslav Mach.

Účastníci všech uváděných tematických zájezdů věnovali pozornost jak vlastnímu zakládání a pěstění lesů, a to i v nepříznivých přírodních podmínkách, tak těžbě a jejímu racionálnímu vedení a souvisejícím činnostem v oblasti dřevozpracujícího průmyslu i obchodu se dřevem. S tím zejména u delších exkurzí souvisely poznatky o lesnickém školství a výzkumnictví. Naši lesníci měli možnost poznat i celkovou péči o krajinu, která probíhala například cestou hrazení bystřin, výstavby lesních cest, provozování promyšleného pastvinářství. Velmi je zaujala péče o estetické vlastnosti krajiny a neopomněli ani jedinečná technická díla, přírodní útvary a historické objekty poznávané země. Monografii doplňují přílohy, které představují některé dokumenty a fotografie vztahující se k tématu a které mají význam nejen pro lesnictví, ale i pro poznání Švýcarska v dané době. Zpřístupnění postřehů dnešnímu čtenáři může přispět k vědomí, že příroda je jediný celek a že poznatky, i starší, mohou být stále inspirací pro novou dobu.

PhDr. Gustav Novotný, CSc., působí jako vědecký pracovník Oddělení biografických studií brněnské pobočky Historického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i. Věnuje se kromě jiného hospodářským dějinám českých zemí od poloviny osmnáctého století, a to zejména historii zemědělství a lesnictví.

Vydalo nakladatelství Historický ústav, Praha, 2016, v edici Práce Historického ústavu AV ČR, v.v.i., v řadě A – Monographia (svazek 77).

Lesnictví
Obrázková statistika ze světa lesů a lesníků

Radmila Lorencová

Publikace přiblíží složitý, ale zajímavý svět lesních ekosystémů i práci našich lesníků. Čtenář se dozví, jak se během historie měnilo složení a využívání lesů, ale také získá přehled o současných lesnicko-hospodářských činnostech. Může se dočíst, kolik naši předkové vysázeli stromů a kolik jich sázíme dnes, jakou máme zásobu dříví nebo třeba co všechno se dá ze dřeva vyrobit. Lesnictví vyžaduje cit a znalost přírody, ale kromě toho, jak si bude moci čtenář sám ověřit, třeba i dobrou znalost matematiky. Lesnictví je obor, ve kterém výsledek současné práce poznají až příští generace. Oproti zemědělství, kde sklizeň probíhá každý rok, uplyne od zasetí semínka po těžbu kolem sta let.

Publikace je určena zejména dětem a žákům, kteří si prostřednictvím zajímavých souvislostí, které zde najdou, rozšíří také své přírodovědné a vlastivědné znalosti. Věděli jste například, že les pomáhá zadržovat vodu v krajině a odparem ji vrací zpět do vodního cyklu? Nebo že jeden hektar lesa vyrobí za rok kyslík pro 38 lidí? V Čechách více než jednu třetinu území zabírají lesy, v nichž polovina stromů jsou smrky. A věděli jste, že nejstarší strom na světě je právě smrk ztepilý?

Lesy neposkytují jen dřevo, ale plní mnoho důležitých ekosystémových a celospolečenských funkcí. Jsou domovem mnoha živočichů, poskytují nám lesní plody i místo pro relaxaci a odpočinek. Věděli jste, že téměř tři čtvrtiny obyvatel České republiky chodí do lesa na houby a že za jeden rok lidé nasbírají v lese přes 40 tun lesních plodů.

Vydalo Národní zemědělské muzeum, s.p.o., Praha, 2017, jako 3. svazek edice Obrázková statistika.

Zvířata a rostliny v lese
Průvodce lesním ekosystémem. Přes 250 druhů zvířat a rostlin
/z německého originálu „Wohllebens Waldführer“ z roku 2016/

Peter Wohlleben

Středoevropské lesy jsou domovem desetitisíců živočišných i rostlinných druhů, Některé druhy se vyskytují hojně, jiné jen v určité oblasti, další se vyznačují specifickým životním cyklem nebo jsou aktivní pouze v nočních hodinách. Všechny však tvoří součást rozsáhlého, navzájem provázaného lesního ekosystému, který vybízí k prozkoumání. Průvodce přírodou obsahuje výběr nejčastějších druhů ze světa zvířat, rostlin a hub, který autor doprovází zasvěceným výkladem obohaceným o řadu zajímavých podrobností.

Jak pomáhá vlk stromům? Co znamená, když v lese žije jezevec? O čem vypovídá přítomnost provazovky? Co není v pořádku, když nerostou vrbovky? Peter Wohlleben svým svěžím nekonvenčním způsobem představuje přes 250 druhů zvířat, rostlin a hub, objasňuje vzájemné vztahy mezi jednotlivými obyvateli lesa a funkcemi ekosystému. Odpovídá na otázky týkající se lesního prostředí, rozebírá i běžné způsoby využívání lesních porostů a ukazuje alternativní postupy.

Vydala Euromedia Group, a.s. – Knižní klub, Praha, 2017, v edici Universum.

… viděl jsem tě růst
O prastarém a novém životě se dřevem, lesem a Měsícem
/ze 7. rozšířeného vydání rakouského originálu „… dich sah ich wachsen. Über das uralte und das neue Leben mit Holz, Wald und Mond“ z roku 2004/

Erwin Thoma

Dřevěný komín, který byl 400 let v ohni, a přesto neshořel; buky, které nepraskají; smrky, které nechce lýkožrout žrát; srostlá podlažní prkna; Stradivariho houslové stromy; les jako dodavatel energie a filtr škodlivin; dřevo, které i pod širým nebem vydrží „věčně“, a to bez chemických impregnačních prostředků; mystérium stromu.

Tato kniha je pro lidi, kteří hledají domněle ztracené vědění o správném zacházení se stromy. Pro lidi, kteří chtějí zdravě a ekologicky se dřevem stavět, bydlet, žít a zanechat svým dětem zdravé životní prostředí. Pro řemeslníky, kteří se chtějí upomenout na staleté tradice, rozvíjet je a předávat.

Erwin Thoma, narozen 1962, žije s manželkou a se třemi dětmi v Rakousku. Po gymnáziu se stal lesníkem a žil s rodinou šest let ve srubu. Po dvou letech činnosti v „konvenčním“ obchodu se dřevem, inspirován starým tesařem Gottliebem Bruggerem, dědečkem manželky, začal objevovat znovu krok za krokem prastaré vědění o dřevu, Měsíci, o přírodě vyhovujícím zacházení s lesem a člověku vyhovujícím stavění. Erwin Thoma se svými spolupracovníky dnes nabízí dřevo ze správného okamžiku pro stavbu domů, podlahy, nábytek a zimní zahrady a staví celodřevěné domy bez chemické impregnace po celém světě. Touto knihou předává své bohaté vědění a zkušenosti všem, kteří zacházejí se dřevem, ať už se jedná o koupi dřevěných hraček pro děti nebo o stavbu domu.

Vydalo nakladatelství PAPRSKY, Ústí nad Labem, 2017 (druhé vydání /první vydání: rok 2006/).

Léčivé a zrádné síly hub

Jiří Baier

Člověk odedávna sbíral houby jako pochutinu a doplněk stravy. Tato kniha je navíc zaměřena na houby jako prostředek k prevenci nebo léčení různých chorob a neduhů. V návaznosti na to jsou zde uvedeny i kuchařské recepty, zpracování a úprava hub s léčivými účinky. U každého druhu jsou zmíněny léčivé účinky a způsob použití. V přehledu chorob a léčivých vlastností hub si čtenář najde, které houby jsou vhodné k léčení různých nemocí – od alergie po rakovinu, různé záněty a potíže. Knihu odborně posoudil MUDr. Jaroslav Henzl. Atlas je rozdělen na tři části: volně rostoucí jedlé léčivé houby, pěstované jedlé léčivé houby a nejedlé léčivé houby. V úvodu je pojednání o nebezpečných jedovatých houbách a kniha končí přehledným abecedním seznamem přibližně 200 kuchařských receptů.

Vydalo nakladatelství AVENTINUM, s.r.o., Praha, 2014, v edici Fotografické atlasy.

Počasí – 100 + 1 záludných otázek

Vladimír Seifert

Druhé revidované a upravené vydání knihy známého meteorologa RNDr. Vladimíra Seiferta pojednává o počasí, které nás denně dokáže překvapit. Textově i fotograficky je kniha odborně na výši a zároveň i pro běžného čtenáře srozumitelná. Její výhodou je, že se nemusí číst od začátku, ale čtenář si může vybrat téma (otázku), které ho nejvíce zajímá, aby se dozvěděl, co konkrétně potřebuje vědět z oblasti meteorologie.

Vydalo nakladatelství AVENTINUM, s.r.o., Praha, 2018 /druhé revidované a upravené vydání (první vydání: rok 2004)/.

Rakytník
Zázračná rostlina, oranžový poklad…

Jiří Bajer

Rakytník není naší domácí dřevinou, ale již před řadou let u nás zdomácněl a v zimě zdobí jeho oranžové plody naše parky a zahrady. Nám nejbližší a nejznámější přírodní porosty rakytníku jsou na pobřeží Baltského moře. Odtud k nám byly dováženy rostliny z Německa (z bývalé NDR) pro rekultivace vytěžených území na Mostecku a na svahy u dálnic. Rostliny ze semen původních trnitých druhů se také využívaly pro výsadbu živých plotů, které jsou dokonale neprostupné.

Již dávno není pravda, že rakytník je jen ten trnitý keř s kyselými plody, který se hodí jenom pro ptáky v zimě a k osazení zdevastované půdy. Rakytník je nová a významná kulturní plodina, která vyvolává stále větší zájem. Zcela jistě ani jedna v přírodě volně rostoucí rostlina si nezískala tak rychle a tak velkou pozornost jako rakytník. Za necelých sedmdesát let se rakytník stal rostlinou světového významu. Oceňován je vysoký obsah vitamínů v plodech a oleje s léčivými vlastnostmi. Vědci objevují možnosti stále většího využití a dále zkoumají bohatou paletu biologicky účinných látek. Nabízí se využití jeho plodů i listů pro potravinářství a léčivých látek a jejich účinků zvláště pro zdravotnictví. Významné je také uplatnění rakytníku ve veterinární medicíně. Využívá se zbytků při zpracování plodů jako přísad do krmiva v živočišné výrobě, což zvyšuje přírůstky, zkvalitňuje masné produkty a posiluje imunitu zvířat.

Dřevo rakytníku má vysokou výhřevnost. Svými kořeny regeneruje zdevastovanou půdu a obohacuje ji o vzdušný dusík, který poutá pomocí symbiotických bakterií. Krásou keře a barevnými plody zkrášluje okrasné výsadby. Rakytník – to je světový trend pro zdraví. I v České republice jsou již založeny první plantáže a máme zkušenosti s pěstováním rakytníku. Tato kniha, nechť je inspirací pro další pěstitele, pro velké i malé výsadby rakytníku.

Kniha seznamuje s léčivými vlastnostmi a dalšími pozitivy této rostliny, radí, jak pěstovat a také jak plody a další části rakytníku prakticky využívat – čtenář zde najde recepty na šťávy, džemy, saláty, čaje, ale také masti, dokonce víno apod. Rakytník má obrovský potenciál využití v mnoha oblastech života. Velmi přínosné je jeho využití pro regeneraci a zúrodnění půdy, také v okrasných výsadbách i jako energetické suroviny, ale především v potravinářském a farmaceutickém průmyslu a v kosmetice.

Vydala Mladá fronta, a.s., Praha, 2014.

Jiří Uhlíř

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA kód