Úvodní stránka

Zimní měsíce jsou vždy tvrdou zkouškou pro lesní zvěř. Vydrží jen silní jedinci, kteří jsou schopni najít ve velkém množství sněhu a v krutých mrazech dostatek potravy. Lesník a myslivec, což je v mnoha případech jedna a táž osoba, má za úkol přikrmováním zvěři pomoci a zároveň tak maximálně ochránit les.

Zima vládne krajině a zvěř se v lesích a na polích jen s obtížemi dostává k potravě. Vrstva sněhu skryje na většině míst zelenou pastvu, spadané lesní plody a další přirozenou potravu, kterou zvěř využívá ke zdárnému přečkání zimy. V případě extrémně nízkých teplot a vydatných přívalových srážek silná sněhová pokrývka komplikuje zvěři přístup k připraveným a zásobeným krmelcům.

Zvěř často zůstává stát v podstatě na místě, kde ji změna počasí překvapí, a v blízkém okolí pak působí značné a mnohdy nevratné škody na lesních porostech. Okus stromků i zimní ohryz v mladých porostech následně působí lesníkům starosti při výchově nového lesa. Takto poškozený les už také navždy ztrácí svou kvalitu a stabilitu.

Jedním ze způsobů jak pomoci zvěři a zároveň zabránit škodám na lesních porostech je přezimovací obůrka. V oblastech, kde se nachází oblíbené historické krmeliště nebo prochází migrační linie zvěře, je stavba tohoto zařízení vhodným řešením. První přezimovací objekty byly vybudovány již v roce 1970 v Krkonoších.

Při toulkách po Jizerských horách je možné na obůrku narazit na vícero místech. Na území LS Frýdlant vybudoval podnik Lesy ČR již tři takovéto objekty. Náklady na stavbu jednoho zařízení se v současné době pohybují v řádu milionů korun.

Co to vlastně taková přezimovací obůrka je? Je to oplocená část lesa, vybavená potřebnými mysliveckými zařízeními (krmelec, seník, krecht na řepu, slaniště atd.), do níž je na počátku zimy zvěř za použití atraktivního krmiva nalákána, uzavřena a do jara intenzivně krmena. Velikost obůrek je různá, pohybuje se od 6 ha až do 15 ha, v závislosti na terénních a přírodních podmínkách. Ideální stav je, kdy dvě třetiny přezimovacího objektu tvoří les a zbývající část louky, zvěřní políčka a samozřejmě tekoucí voda. Les by to měl být již dospělý, starší 80 let, a pouze z 10-15 % tvořený porosty mladšího věku. Počet kusů v obůrce by neměl překročit 15 ks/ha v závislosti na intenzitě krmení.

Přezimovací obůrky nepomáhají jen lesníkům a myslivcům, ale především samotné lesní zvěři. Ta je často stresována vlivy moderní doby (lyžaři, stroje v lesích, množství frekventovaných cest, hluk). V přezimovacích objektech nachází vše potřebné pro přečkání zimy, od dostatku kvalitní potravy až po důležitý klid. Při každodenním krmení se i snadněji oproti volnému prostoru kontroluje zdravotní stav uzavřené zvěře.

Dobrá funkčnost objektu je ovšem také velkou zásluhou osoby, která se o ni stará. Lesník nebo myslivec musí každodenně zvěř krmit a to mnohdy za silně nepříznivých povětrnostních podmínek. Bez obětavosti obsluhy by přezimovací obůrka ztrácela svůj smysl.

Množství uzavřené zvěře je každý rok jiné. Záleží především na výšce sněhové pokrývky. Uzavírání i otevírání obůrky je stejně tak závislé na klimatických podmínkách. V zimě 2010/2011 bylo celkově v těchto objektech na území LS Frýdlant uzavřeno 112 ks zvěře jelení a několik málo kusů zvěře daňčí a srnčí. Množství spotřebovaného krmiva a náklady na něj jsou samozřejmě v přímé souvislosti s množstvím uzavřené zvěře, ale řádově LS Frýdlant každoročně vynaloží na krmení zvěře ve svých přezimovacích obůrkách okolo dvou set tisíc korun.

Vynaložené finanční prostředky na stavbu a provoz těchto zařízení se Lesům ČR bohatě vrátí v podobě úspor při škodách na lesních porostech, způsobených zvěří. Kvalitní, zdravé a nepoškozené mladé porosty jsou zárukou kvalitního dospělého lesa. Lesníci tak přikrmováním a péčí o zvěř pomáhají nejen jí samotné, ale i sami sobě. Výchova lesa je záležitostí až 3 generací lesníků a každý chce po sobě zanechat rostoucí les v tom nejlepším stavu.