Revíry Vostojavka a Pekelsko zasažené větrnou a následně kůrovcovou kalamitou v letech 2008 až 2010
Datum publikace:
Lýkožrout smrkový (Ips typographus“) je nejvážnějším škůdcem smrkových porostů v Evropě. Již ze 17. a pak 18. a 19. století máme zprávy o jeho kalamitním přemnožení v původních lesích střední Evropy. Ve 20. století nalezl příhodné podmínky pro svůj vývoj zvláště ve smrkových monokulturách, jimiž byly nahrazeny či postupně změněny původní smíšené lesy. Ve střední Evropě patří mezi nejvýznamnější škůdce starších smrkových porostů. Je to typický sekundární škůdce, který v prvé řadě napadá čerstvě vytěžené smrkové dříví, polomy a fyziologicky oslabené strojící stromy (imisemi, suchem, václavkou apod.)
Za poslední čtyři roky se přehnaly přes revíry LČR na LHC Ledeč nad Sázavou tři větrné kalamity. První se přehnal orkán Kyril a to v noci z 18. na 19. ledna 2007. Jeho ničivá síla způsobila polomy a vývraty, které se zpracovávaly téměř po celý rok. Na jaře roku 2008 se přehnala vichřice Emma následovaná 25. června Ivanem, který na LHC Ledeč nad Sázavou způsobil daleko větší živelné škody než dvě předchozí. Jeho ničivá síla dopadla nejvíce na revíry Vostojávka a Pekelsko. Takto ničivou sílu nikdo nepředpokládal a tím vznikly problémy se zpracováním, neboť stávající firma nebyla připravena na tak obrovskou zakázku pohybující se v řádech desetitisíců kubíků těžby. Bylo vyhlášeno nové výběrové řízení a průtahy s ním spojené stály drahocenný čas, potřebný ke zpracování tak rozsáhlé kalamity. Práce začaly, až po třech měsících od úderu vichřice Ivan a to má v této oblasti obrovské následky, spojené s nárůstem populace lýkožrouta smrkového.
Těžby začaly narůstat od roku 2008, kdy oba revíry byly zasaženy vichřicí Ivan, která způsobila devastaci porostů a vytěžená hmota celkem za oba revíry činila 120 101 m3, což znamená nárůst těžeb oproti normálu desetinásobný. V roce 2009 klesly těžby na 101 485 m3, ale nebyly to živelné těžby jako předešlého roku, nýbrž vypukla naplno kůrovcová kalamita na obou revírech. Další rok 2010 skončil se součtem těžeb za oba revíry na čísle 56 240 m3 vytěženého dřeva. Je to značný pokles oproti předchozím letům a značí tak ústup kůrovcové kalamity. Tento ústup je zřejmě zapříčiněn masivním nasazením obranných opatření ze strany LČR, anebo také přirozeným poklesem, kdy žádné populaci neprospívá přemnožení a je tak tlumena vlastními cestami samoregulace. Na tyto otázky by nám mohl přinést odpověď projekt, který probíhá na revírech Vostojavka a Pekelsko. Na těchto revírech je stav tohoto škůdce neustále monitorován a zpětně vyhodnocován z dat získaných během průběhu kalamity. Tento projekt zastřešuje Česká zemědělská univerzita v Praze a to Fakulta lesnická a dřevařská. Cílem projektu je v příštích kalamitách zabránit tak vysokým škodám na porostech, které vznikají přemnožením kůrovce v našich lesích.
Při zpracování kůrovcové kalamity, zejména po rozsáhlých větrných polomech, je jedním z hlavního problému enormní množství napadeného dříví, které musí být zpracováno často na rozlehlých územích.
Revír Pekelsko zasažený vichřicí Ivan v roce 2008 a následné přemnožení kůrovce (Foto: Vichr. 2008) |
Revír Vostojavka, kůrovcová kalamitní holina vzniklá v letech 2009 a 2010 (Foto: Svoboda. 2010) |
Podmínkou operativního využívání tohoto postupu je dostupnost co nejucelenějších dat o nahodilých těžbách, odchytech z feromonových lapačů a dalších opatřeních, které musí být vztažené na úroveň dílce a digitálně zpracované v jednotném formátu. Obzvláště v případě kalamitních situací je vedení kvalitní evidence problematické, návratnost této investice však může být značná. Bude-li tým expertů schopen operativně v zimním období zpracovat tato data a vytvořit relativně spolehlivé mapy distribuce populace kůrovce pro celé kalamitní území, bude možné optimalizovat rozmístnění obranných prvků v kritických oblastech už před prvním rojením následujícího roku. Tím by se mohlo účinně zasahovat na místech předpokládaného výskytu lýkožrouta smrkového a tlumit tak jeho gradaci, neboť není cílem LČR úplné vyhubení tohoto živočišného druhu, protože i on má své místo v našich lesích.
Josef Svoboda Bc.