Úvodní stránka

Náš největší hlodavec – bobr evropský se během posledních desetiletí v lužních lesích Jižní Moravy důkladně zabydlel. S tím, jak jeho populace dále narůstá, stoupají i škody, které působí v lesních porostech.

Doby, kdy lesníci poprvé objevili pobytové znaky dokládající přítomnost bobra v lužním lese poblíž soutoku řek Moravy a Dyje, jsou již dávno pryč. První bobr byl spatřen u soutoku říčky Kyjovky místním lesním v roce 1975. Pohled místních lesníků na bobra jako na vzácnou zajímavost zdejších lesů a doklad návratu „divoké přírody“ se měnil s tím, jak narůstaly na lesních kulturách škody, které svými potravními nároky bobr způsoboval.

V roce 2003 začaly být škody u lesního závodu Židlochovice důkladněji sledovány a začalo jejich vyčíslování soudním znalcem. Náhradu škody bobrem evropským, jako vybraným zvláště chráněným živočichem, bylo možno podle platné legislativy uplatnit, čehož je každoročně až doposud využíváno. V posledních letech již škody dosahují ročně výše 3 – 5 miliónů Kč. V letošním roce jsou škody stále ještě vyčíslovány, ale již nyní je možno konstatovat, že budou nejvyšší za celé období.

Legislativní ochrana a náhrady škod

Bobr je dnes chráněn dle zákona na ochranu přírody a krajiny a navazující legislativy jako silně ohrožený druh. Nejprve byl řazen do kategorie kriticky ohrožený druh pro jeho značnou vzácnost, ale s postupným nárůstem populace byl přeřazen do nižší kategorie ochrany. Situace bobra evropského v ČR je do určité míry podobná dalšímu donedávna chráněnému druhu – kormoránu velkému, který byl v letošním roce vyřazen ze seznamu zvláště chráněných druhů, a tudíž škody působené tímto druhem již nejsou chovatelům ryb hrazeny. Pokud jsou škody působené bobrem vlastníkům nemovitostí a porostů hrazeny, je přítomnost tohoto druhu a jeho potravní nároky obecně tolerována.

Dnes však existují obavy, že se v případě bobra bude opakovat situace s kormoránem velkým, kdy bobr přestane být zvláště chráněným druhem a bude se na něj vztahovat pouze obecná ochrana podle zákona na ochranu přírody. V takovém případě by i nadále tento druh způsoboval škody na lesních (ale i zemědělských) porostech, ale bez možnosti kompenzace újem vlastníkům. Regulace tohoto druhu odlovem či odchytem nebude vůbec jednoduchá, zvláště vezmeme-li v úvahu, že bobr evropský není dle zákona o myslivosti zvěří. Úplným vyhubením tohoto druhu na území dnešní České republiky byla přetržena historická kontinuita lovu tohoto druhu a navázat na ni nebude v budoucnu jednoduché.

Jaké škody bobr působí?

Největší škody působí bobr přímo na lesních kulturách ohryzem, případně i okusem dřevin především v okolí vodních ploch a kanálů. Bobr poškozuje jak mladé lesní kultury, tak i porosty v mýtním věku. Nejčastěji se jedná o měkké listnáče – topoly, vrby, ale i typické dřeviny tvrdého luhu – duby, jasany. Bobr v tomto směru není vůbec vybíravý, poškozuje ohryzem všechny dřeviny s výjimkou ořešáku černého, který mu zřejmě nechutná.

Dalším druhem škody, která přítomnost tohoto druhu občas přináší, je zaplavení částí lesních porostů v důsledku budování hrází. Takto může dojít k celkovému vzestupu hladiny podzemí vody, podmáčení lokality a odumření lesních porostů. Jiné druhotné škody působí bobr tím, že občas pokácí strom, který pádem poškodí oplocení mladých lesních kultur, což má za následek (zvláště v oborách) vniknutí zvěře do oplocenky a následné poškození kultur spárkatou zvěří.

Bobří hrad je sídlem rodiny bobrů. Celá lokalita je zančně podmáčená zadržením vody. Dlouhodobě podmáčené porosty usychají.

Kmenovina dubu červeného poškozena bobrem

Mladý dubový porost výrazně poškozený bobrem. Bobr zkouše kmínky do ostré špičky, případný pád na takovouto špici může znamenat vážný úraz, hrozí i riziko propadnutí do chodby vedoucí k vodě.

Ochrana proti vzniku škod

Účinná ochrana proti vzniku škod bobrem v takovém rozsahu, aby ochránila celé lesní porosty, dnes není možná. Klasické oplocení používané v lesním provozu proti spárkaté zvěři není účinné, protože bobr je schopen jej podhrabat, nebo buduje nory přímo ústící z břehu vodního kanálu dovnitř oplocenky. Nátěry kmenů repelentními přípravky proti ohryzu spárkatou zvěří ochranu dřevin také nezajistí.

Nelehká je i situace lesníků, kteří mají povinnost lokality vykácené bobrem v lesním porostu podle zákona o lesích opětovně zalesnit. Mnohdy je předem zřejmé, že úsilí a prostředky investované do obnovy takovýchto lokalit nesplní svůj účel, protože bobr opakovaně tyto porosty poškozuje.

Bobr má v našich lesích své místo. Opětovný návrat tohoto druhu je s jistotou velký úspěch ochrany tohoto druhu. Stávající situace ohledně škod působených bobrem na lesním hospodářství, zemědělství ale i vodohospodářských objektech přestává být v posledních letech přijatelná, proto lze předpokládat, že se bude muset i v České republice změnit přístup k tomuto druhu podobně, jako tomu bylo i v jiných evropských státech, kde k opětovnému návratu a rozšíření tohoto druhu došlo již dříve.

Ing. Jan Dovrtěl
referent ochrany přírody provozního oddělení,
LZ Židlochovice