Úvodní stránka

Záchranný archeologický výzkum v k. ú. Stavenic probíhá na revíru Úsov (LS Šternberk) na základě narušení pravěkého naleziště těžbou dřeva v srpnu 2012. Práce jsou ze zákona hrazeny vlastníkem pozemku – tedy státním podnikem Lesy České republiky. Cena průzkumu byla v roce 2012 609 tis. Kč, na rok 2013 je naplánován objem cca 1 mil. Kč. Výzkum provádí Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace. O výzkumu poskytlo i následující zajímavé informace.

Výzkum se soustředil na nejvíce ohroženou část těžené plochy, tedy na temeno kopce a terénní relikty pravěkého opevnění, které se nacházejí níže po svahu.

Pravěké kulturní vrstvy se na této lokalitě nacházejí netypicky již pod lesní hrabankou. V souvislosti s těžbou zde došlo k pohybu těžké mechanizace, která uvedené vrstvy narušila. Archeologický výzkum proběhl metodou snižování vrstev ve čtvercové síti. Při snižování vrstvy se podařilo zachytit zahloubené objekty (sklípky, jamky pro kůly) částečně vysekané do skalního podloží. Přímo se vrstvě se nacházely zhutnělé půdní struktury, které je předběžně možné považovat za udupané podlahy chat, v několika případech doprovázené propálenými plochami, zřejmě zbytky ohnišť či spíše zborcených pecí. Hustá koncentrace zahloubených objektů se vyskytuje i na sousedním poli, kde byla doložena magnetometrickým měřením.

Osadu na temeni kopce chránila soustava opevnění. Z původních mohutných valů a příkopů se v lese zachovaly výrazné terénní vlny, které místy dosahují převýšení až 6 m. Přibližně v polovině těžené plochy došlo k poškození tohoto terénního reliktu tažením klád. V tomto místě byla položena sonda se záměrem ověřit podobu opevnění a stupeň jeho porušení.

Výzkum na temeni kopce

Pohled na zkoumanou plochu a sondu opevněním

Dosavadní poznatky ukazují na 3 pásy obranných prvků. Nejníže nasypali původní obyvatelé val, za nímž vyhloubili příkop a nasypali další val. Druhý val je mohutnější a v jeho koruně leží základ kamenné konstrukce blíže neznámého účelu (kamenná hradba, ochoz). Třetí prvek obrany, nejvýše po svahu, tvořily dvě palisády. Magnetometrické měření v poli potvrdilo složitost opevňovacích prací po celém obvodu a dále poukázalo na přítomnost komplikovaných bran.

Během první etapy prací bylo získáno množství archeologických nálezů značné vypovídací hodnoty. Větší část nálezů zastupují zlomky keramických nádob, které se svými tvary a výzdobou řadí do pozdní doby kamenné. O textilní výrobě svědčí keramické přesleny a závaží tkalcovských stavů. Velmi pestrá je mozaika kamenných nástrojů. Zaujmou vrtané a broušené kamenné sekery a sekeromlaty. Početně se vyskytly štípané čepele, rydla, vrtáky a úštěpy. Lze zmínit jejich cizí původ – prokazatelně nejvzdálenější se jeví silicity ze středního Polska (cca 400 km). Zcela unikátní jsou drobné závěsky vybroušené z místních prachovců. V jednom případě dokonce nesou náznak lidské tváře.

Stáří osady v poloze „Na flecích“ u Stavenic můžeme určit podle tvarů a výzdoby keramiky, které nám dovoluje zařadit její výrobce do doby vzniku tzv. bádenské kultury, který se označuje jako bolerázský stupeň. Dvě data získaná radiokarbonovou metodou z uhlíků z prostoru palisád přinesla vročení mezi léta 3490-3110 a 3370-3100 př. n. l.

Kamenné čepele ze středopolských silicitů

Kamenné přívěsky s náznakem lidské tváře

Osada na rozmezí katastrů Stavenic a Úsova charakterizuje svou hustou zástavbou a složitým systémem obrany první středoevropské pevnosti, které se objevují právě v uvedeném časovém horizontu. Předběžné vyhodnocení nálezů ukazuje spíše na zemědělský charakter osady. Některé nálezy významně doplňují představu o možnostech tehdejších populací (dálkový obchod) a dávají nahlédnout do jejich myšlenkového života (unikátní ozdoby).

Informace o životním prostředí osady přinesou analýzy odebraných vzorků.

Úvodní foto: Zlomek šálku z pozdní doby kamenné