Těžební zbytky
Datum publikace:
Za období od počátku roku 2009 podnik utržil více než devět milionů korun a v nákladech naopak ušetřil sumu převyšující 41 milionů korun. Současně meziročně průměrná cena za prodanou jednotku (množství těžebních zbytků z 1 m³ vytěženého dříví) výrazně vzrostla. Navyšuje se i počet míst, ze kterých Lesy ČR dokážou peněžní zbytky zpeněžit.
Diskutovaná obchodní komodita
Přistoupením ČR k závazku podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2020 ve výši 13 procent se stala ze zbytků, které zůstávají v lese po těžbě, žádoucí surovina. Tuto výraznou změnu poptávky po těžebních zbytcích bylo možné zaznamenat počínaje rokem 2009. Celkové náklady za úklid těžebních zbytků klesnou oproti letům předchozím i letos a to o další desítky milionů korun. Je třeba zdůraznit, že dříve Lesy ČR za úklid těžebních zbytků (pálením nebo do hromad) firmám v podstatě pouze platily.
Využití těžebních zbytků
Po těžbách dospělých porostů se těžební zbytky uklízí pro zalesnění obnovovaných ploch nebo jako opatření proti zničení existujícího přirozeného zmlazení. V minulosti převažující pálení klestu LČR již před několika lety převážně nahradily házením klestu do hromad či řad s ponecháním k zetlení. Tam, kde hrozí namnožení škůdců (zejména kůrovců a hlodavců), je preferováno drcení klestu na ploše. K těmto relativně nákladným činnostem se tak nově v posledních dvou letech doplnil jeho odvoz lesa za účelem energetického zužitkování. Těžební zbytky tak můžeme označit za jeden z významných zdrojů biomasy, důležitého obnovitelného zdroje elektrické a tepelné energie.
Ne veškeré těžební zbytky jsou však zužitkovatelné pro energetické účely. Vhodnost podílu reálně využitelných těžebních zbytků pro energetické účely je výrazně nižší než je fakticky možné získat. Hlavním z důvodu omezení využití je ponechání klestu na stanovištích chudých na živiny. V některých případech jsou zbytky ponechávány s ohledem na požadavky ochrany přírody jako útočiště organizmů vázaných na tlející dřevo.
Podstatnou roli pak samozřejmě hraje přístupnost těžebních zbytků pro jejich mechanizovaný sběr. V tomto ohledu jsou rozhodujícími faktory svažitost území, překážky v terénu, např. balvanitost, únosnost terénu pro mechanizaci (zamokření) a další. Kromě zmíněných objektivně daných faktorů je nutné v případě těžebních zbytků u každého porostu posuzovat ekonomiku sběru těžebních zbytků z pohledu nasazené mechanizace, množství těžebních zbytků na ploše, dopravní vzdálenosti na místo štěpkování, dopravní vzdálenosti ke konečnému odběrateli, vlhkosti těžebních zbytků resp. štěpky (podíl části dříví a podíl zelené štěpky) apod. Zájem zpracovatelů těžebních zbytků je proto výhradně orientován do lokalit, které jsou přístupné mechanizaci. Jejich prodej tak lze aplikovat jen na některých územích.
Prodej těžebních zbytků
Lesy ČR těžební zbytky prodávají na zadaných lokalitách přímo v lese a následné činnosti jako sběr, přeprava, skladování, třídění dle kvality a parametrů těžebních zbytků, jsou již v režii smluvního odběratele. Tuto cestu Lesy ČR zvolily z důvodu maximální efektivity, podobně jako tomu je u dalších lesnických činností. Výhodou je zejména minimální investiční náročnost, LČR od roku 1992 nedisponují výrobními prostředky pro zajištění prací v lesích a tedy ani pro výrobu a odvoz štěpky.
Lesy České republiky tak prodávají těžební zbytky přímo v lese společnostem, které se zabývají výrobou lesní štěpky a jsou následně navázány na konečné odběratele (výrobce energií) nebo přímo konečným odběratelům (výrobcům energií), kteří si zajišťují dodávky lesní štěpky přes specializované firmy.
Příznivý cenový vývoj těžebních zbytků
Ceny těžebních zbytků ve vhodných lokalitách zaznamenaly v průběhu roku 2009 velmi výrazný nárůst. Těžební zbytky volně ložené na ploše se po těžbách v roce 2008 prodávaly průměrně za korunu za metr krychlový těžby dříví. Tato cena se do současnosti zvedla přibližně čtrnáctkrát. Výše uvedená situace pochopitelně zdaleka neplatí plošně. Zatímco na lokalitách pro sběr neatraktivních Lesy ČR i nadále platí za úklid těžebních zbytků před zalesněním, na atraktivních jsou naopak těžební zbytky zdrojem financí pro ostatní péči o les.
Kromě cenového vývoje je dalším pozitivním faktorem, že roste i množství prodaných těžebních zbytků. Za prvních osm měsíců již bylo realizováno téměř 89 procent objemu prodeje za celý loňský rok. Výrazně navíc roste i počet lokalit, na nich LČR dokážou těžební zbytky zpeněžit. V loňském roce se podařilo prodat 10,6 procent z celkového úklidu klestu, za prvních osm měsíců letošního roku však činil tento podíl již 16,3 procent.
Prodej těžebních zbytků snižuje náklady na jejich úklid
Stejně jak roste počet lokalit, na nichž se daří těžební zbytky prodat, pochopitelně klesá počet těch, na nichž musí LČR na vlastní náklady uklidit klest po těžbě před další výsadbou. Náklady na tyto práce jsou poměrně vysoké a dosahují částek v rozmezí 40 až 60 korun za metr krychlový na metr krychlový vytěženého dříví.
Přestože poptávka po těžebních zbytcích není zdaleka rovnoměrná a ceny jsou dle příslušné lokality značně rozdílné, je jejich prodej je jednoznačně výhodný. Nejenže pro podnik znamená další příjmy, ale zároveň i nižší náklady díky menšímu počtu lokalit, kde těžební zbytky musí být i nadále likvidovány na vlastní náklady. Celkový přínos této nové komodity je tak pro podnik ve finančním vyjádření v řádu desítek milionů korun ročně.