Úvodní stránka

Donedávna jsme při obnově lesa zužitkovali zejména dříví nad 7 cm průměru a v lese zbývala spousta těžebních zbytků a klestu. Současná potřeba zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů nám otevřela nové možnosti.

Dnes na Lesní správě Ještěd realizujeme prodej 50 % objemu klestu z těžby. Tímto krokem se snažíme zefektivnit naše hospodaření a zároveň přispět k omezení znečišťování životního prostředí fosilními zdroji energie. Cílem těžby dříví je získat prodejnou dřevní hmotu a vytvořit prostor pro nový les. Doposud bylo naším úkolem produkovat dříví o síle nejméně 7cm a délce alespoň 1m. Při výrobě těchto sortimentů ale vzniká množství odpadu. Jedná se především o větve, tzv. klest. Po provedené těžbě na ploše zůstává množství klestu, který tvoří mechanickou překážku při zalesňování. Klest je nutné z plochy odstranit pálením nebo soustředěním do řad. Při pálení klestu je les ohrožen požáry, a proto je tato technologie na ústupu. Provádí se jen výjimečně a za vhodných klimatických podmínek. Soustřeďování klestu do řad ubírá plochu pro nastávající les. Tyto činnosti se významně podílí na nákladové složce našeho hospodaření. Vyklizování ploch po těžbě LS Ještěd ročně stojí 2 až 2,5 mil. Kč.

Samozřejmě, že přítomnost klestu není na pasece jen na škodu. Ponechaný biologický materiál se v lese rozkládá a nakonec se stane součástí půdy, kterou obohatí o živiny a minerály. Při plánování využití lesní štěpky hodnotíme stanoviště a na chudých půdách klest ponecháváme pro obohacení půdních horizontů.

Státní energetická koncepce, která počítá se zvyšováním podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů, otevřela nové možnosti v efektivním využívání a obhospodařování lesa. Dnes se rozvíjí trh s lesní štěpkou jako s obnovitelným zdrojem energie, čímž se nám rozšířilo spektrum obchodovatelných položek lesního hospodářství.

V oblasti zpracování těžebních zbytků došlo k zásadnímu obratu a místo nákladů na úklid a likvidaci klestu můžeme na řadě lokalit vykázat zisk. Letos se nám daří prodat polovinu objemu vyprodukovaného klestu. Kupující nám tak nejen uklidí paseku od větví a těžebních zbytků, ale ještě dostaneme zaplaceno.

V lese tak můžete spatřit monumentální hromady klestu při cestách, které tam ale nikdy nevydrží dlouho. Klest je na hromady soustřeďován z přilehlých pasek. Další zpracování se liší podle stavu klestu. Je-li klest suchý, je na místě hromad štěpkován a odvážen přímo k odběrateli. Pokud je klest ještě zelený, tedy čerstvý, svazuje se do velkých balíků, které jsou mimo les na plochách k tomu určených skladovány a štěpkují se až po doschnutí. Důvodem je, že výkupní cena se orientuje podle výhřevnosti a tím odevzdané energie. Vliv na výkupní cenu má druh klestu (z jaké je dřeviny) a zejména jeho vlhkost, která se uvádí v procentech obsažené vody.

Při spalování štěpky se také do ovzduší uvolňují skleníkové plyny. Je třeba si uvědomit, že nový les opět CO2 spotřebovává a ukládá jej nejen do kmene a větví, ale také do kořenů, které prakticky vždy v lese zůstávají. To znamená, že spalováním lesní štěpky v celkové bilanci nepřispíváme ke známému skleníkovému efektu.

Prodej těžebních zbytků na energetické účely je významným krokem k efektivnímu využívání obnovitelných zdrojů energie.

Text a foto: Ing. Václav Köhler