Bleskové povodně – fenomén dnešní doby
Datum publikace:
Povodně a povodňové škody jsou fenoménem, který od devadesátých let minulého století stále častěji a ve větší míře komplikuje život lidí v blízkosti vodních toků a způsobuje značné škody jak na majetku správce toků, tak i na technické infrastruktuře v území a majetku fyzických i právnických osob.
Správa toků Oblast Povodí Moravy zajišťuje výkon správy drobných vodních toků a vodních děl na území povodí Moravy, tj. území krajů Olomouckého a Zlínského a části krajů Jihomoravského, Pardubického a Moravskoslezkého. Dvacetpět pracovníků správy pečuje v současné době o cca 7 390 km vodních toků (z toho 880 km s provedenou úpravou koryta) a 54 vodních nádrží.
Pod pojmem „správa vodních toků“ je nutné si představit komplex různých činností, které jsou dány hlavně platnými právními předpisy (zejména zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění a související vyhlášky) a obsahují v sobě především:
- péči o koryta vodních toků a vodní nádrže včetně zajišťování technicko-bezpečnostního dohledu, plánování a realizaci investičních i neinvestičních opatření, péči o břehové porosty
- vyjadřovací činnost k různým záměrům v území, spolupráce se správními orgány – vodoprávní a stavební úřady, činnosti na úseku evidence vodních toků a vodních děl
- povodňové prohlídky, spolupráce s povodňovými orgány, odstraňování povodňových škod
Povodně způsobují značné škody jak na majetku správce toků, tak i na technické infrastruktuře v území a majetku fyzických i právnických osob. U drobných vodních toků se jedná především o tak zvané bleskové povodně, kdy na relativně malém území naprší za krátký časový úsek značné množství vody, koryta vodních toků nejsou schopna tato obrovská množství vody pojmout a dochází k rozlivu vody mimo koryta a působení škod včetně ztráty lidských životů.
Na území Zlínského kraje došlo v posledních letech k největším povodním a povodňovým škodám (na tocích ve správě LČR s. p.) v červnu roku 2009 na okrese Vsetín – povodí Rožnovské Bečvy a podhůří Bílých Karpat. V květnu a červnu 2010 opět povodí Rožnovské Bečvy a v červnu 2011 oblast Vizovicka a Bystřice pod Hostýnem.
Jen způsobené škody na vodohospodářském majetku dosahují stovek miliónů korun. Pracovníci správy toků zabezpečují ihned při povodních okamžité nasazení techniky a provádějí zabezpečovací práce v krizovém režimu. Jejich hlavním účelem je udržení průtočnosti koryt a zabezpečení nejvážněji poškozených úseků (tak, aby byly minimalizovány další škody). Po průchodu povodňové vlny následuje celkové zjištění povodňových škod, projektování jejich odstranění a vlastní realizace oprav.
Rusava po povodni (2011) |
Rusava po opravě (2011) |
Tato činnost již podléhá projednání dle platných zákonů a vyhlášek (především zákony vodní, stavební a ochrany přírody) a často si toto projednání a získání potřebných povolení vyžádá značnou dobu. V současné době dokončujeme odstranění povodní z roku 2009 a 2010, odstranění povodní z roku 2011 je ve stadiu přípravy – zpracování projektové dokumentace a získání příslušných povolení. Při odstraňování povodňových škod je přihlíženo k požadavkům ochrany přírody. Úpravy koryt jsou prováděny přírodě blízkými opatřeními s využitím přírodních materiálů a tam, kde to je možné, jsou koryta toků ponechána přirozenému vývoji. Výsledná úprava je kompromisem názorů různých zájmových skupin, úřadů a správce toku a všichni nemusí být plně uspokojeni.
Důležitou činností správy toků je také protipovodňová prevence a ochrana. Ochranou před dalšími přívalovými povodněmi je především účelná organizace území v povodí vodního toku, tj. zadržení vody v krajině, omezení erozního působení vody a poslední řadě i technická opatření
- zvýšení kapacity koryt vodních toků (úpravy vodních toků),
- snížení spádu (snížení rychlosti protékající vody)
- budování objektů, které zachytí již v horních částech povodí vodu a splaveniny (suché hráze, lapače splavenin) a zpomalí odtok vody z povodí.
Je třeba si uvědomit, že vlivem klimatických změn dochází k četnějšímu výskytu bleskových povodní a s tímto jevem je nutné počítat při organizaci území při územním plánování a pozemkových úpravách.