Boreč, aneb záhada „Kouřící hory“

Datum publikace:

Fenoménem Českého středohoří jsou ventaroly, pukliny v tělesech hor, kudy v závislosti na počasí proudí teplý nebo studený vzduch. Tímto vzniká kouřový efekt, nebo výdechy studeného vzduchu.
borec-301.jpg 

Tento jev lze nejlépe pozorovat na hoře v Českém středohoří jménem Boreč, nebo také Borečský vrch,(446 m. n. m.) v oblasti, kde hospodaří Lesní správa Litoměřice.

Již od dávných dob naplňoval vrch okolní lid posvátnou hrůzou. Považovali jej za místo, kam sestupují bohové, když českému národu hrozil hladomor. Sloup kouře nad vrcholem byl známkou jejich přítomnosti. Poté byl považován za místo, kam se chodila radit s bohy kněžna Libuše, a až do konce 19. století lidé tvrdili, že na jeho vrcholu je vstup do samého nitra země či do pekla. V pozdějších dobách panovalo přesvědčení, že dým je známkou pohasínající sopečné činnosti, či to, že oblaka páry jsou způsobené vypařováním teplého podzemního jezera.

Ale jak je to doopravdy? „Záhada“ byla objasněna profesorem Janem Krejčím a jeho synem Prokopem z pražské university až v roce 1881. Bohužel ani bohové, ani čerti, ale geologický jev. Masiv Boreče je tvořen trachytem a celý je protkán sítí malých puklin, které ústí na vrcholu a úpatí kopce. V zimě je pak do puklin na úpatí nasáván chladný vzduch a prochází soustavou těchto prasklin k vrcholu, současně se ohřívá od okolní horniny a ve vrcholové partii je vyfukován zpět do ovzduší. Rozdíl teplot je až 18 stupňů Celsia a tím vzniká fenomén páry, ojínění porostu v okolí jámy a rampouchy. V přímém okolí lze i za mrazu pozorovat čilý život drobných organismů (rostlin i živočichů). Nejzajímavější je nenápadná rostlinka Borečka vzácná, (Targionia hypophylla), jejímž původním domovem je oblast Středomoří. V létě je proud vzduchu obrácený, a proto z puklin na úpatí kopce vane studený vzduch.

Celý vrch je národní přírodní památkou a na jeho vrchol vede naučná stezka o osmi zastaveních. Ochraně je podřízeno i lesní hospodaření na tomto vrchu. Ten je porostlý přirozeně vzniklým listnatým lesem. Dříve, dle stavu v roce 1872, když byl vrch v majetku lovosického panství Schwarzenbergů, byl celý odlesněn a používán jako pastvina a pařezina. V současnosti je les obhospodařován dle zásad stanovených plánem péče o tuto výjimečnou lokalitu. Takovýchto lokalit má ve své působnosti Lesní správa Litoměřice poměrně hodně a lesní hospodaření zde není chápáno jen jako dřevoprodukční ale jako komplexní ekologická péče o celý systém a jeho vzájemné vazby. Tato péče je nejen účelem, ale i cílem snažení lesníků v těchto významných lokalitách.

Ing. Aleš Kryšpín

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA kód