Cukrárna v lesích
Datum publikace:
Prozkoumáme-li historické prameny, zjistíme o tomto místu zajímavé skutečnosti. V roce 1811, tedy v době Napoleonských válek, zde byla postavena manufaktura na výrobu javorového cukru – odtud název cukrárna (ve starších záznamech německy Zuckerhűtte). Velmi brzy se však ukázalo, že výroba cukru z javorové mízy je nerentabilní, a tak bylo od tohoto záměru upuštěno. Budova manufaktury sloužila nejprve jako obydlí pro plavce dříví a po ukončení plavení dřeva jako hájovna.
Posledním hajným, který bydlel v této hájovně, byl Vavřinec Staněk. Stav hájovny a jejího okolí v té době dokládá dobová fotografie. Můžeme tu vidět udržovaná políčka, louku a odlesněné stráně kolem hájovny, které umožňují přístup slunci. Tento idylický obrázek se měl však brzy nadobro změnit. Dne 25. května 1872 přišla obrovská povodeň, která doslova smetla vše kolem hájovny i hájovnu samotnou. Přívalová vlna byla tak rychlá, že hajný Staněk musel vysunout žebřík ze střechy hájovny na vedlejší skálu a touto cestou duchapřítomně zachránit svoji ženu a děti, jak o tom dodnes vypovídá zde umístěná pamětní tabule. Tyto dramatické události se později staly námětem na povídku v knize Bílý lesmistr od Jana Vrby, kterou určitě stojí za to si přečíst.
Dnes místo bývalé cukrárny ani náznakem nepřipomíná staré časy. Koryto potoka, který dávno odnesl úrodnou půdu z políček, od té doby několikrát změnilo svůj směr. Odlesněné plochy dostal les s pomocí lesníků opět pod svoji nadvládu a snad jen zkušené oko pozorovatele by odhalilo pod příkrovem štěrku, listí a rostlin zbytky základů Cukrárny.
Na tomto příkladu si můžeme uvědomit sílu přírody a pomíjivost lidských výtvorů. Za 138 let, které uplynuly od povodně, se vše vrátilo téměř do původního stavu, který tu byl před 200 lety. Místo je dnes bohužel nepřístupné, neboť se nachází v národní přírodní rezervaci Týřov, kam je vstup veřejnosti z důvodu ochrany přírody zakázán.
Ing. Jiří Pour
Lesní správa Křivoklát
revír Bušohrad