Úvodní stránka

Lesní správa Černá Hora obhospodařuje 446 ha lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení – příměstské a rekreační lesy. Asi 114 ha je v okolí města Blanska, navazují na jeho severní okraj a rekreační oblast Pálava, 25 ha je u Vranova severně od Brna, 57 ha v Mariánském údolí kolem líšeňské Říčky, 250 ha kolem Brněnské přehrady a v těsném sousedství některých dalších městských částí Brna.

Hospodaření v rekreačních lesích má své zvláštnosti. Místně příslušní revírníci, pracovníci pozemkové evidence lesní správy i pracovníci dodavatelských firem se zde setkávají se situacemi, které jejich kolegové řešit nemusí. Jedná se zejména o okolí Brna.

V prvé řadě jsou tu stovky chat, vystavěných od 50. do 80. let 20. století na pozemcích určených k plnění funkce lesa. Zpočátku většinou jako dřevěné stavby s jednoduchým vybavením, bez elektřiny, vody, se suchým WC. Postupem doby, přestože to lesní zákony omezovaly a zakazovaly, se některé chaty proměnily v celoročně obyvatelná zděná stavení, která také v mnoha případech celoročně obývána jsou. A s tím přicházejí i požadavky na zavedení, rekonstrukci a rozšíření elektrického vedení, původně určeného pouze pro velké podnikové rekreační objekty, ze kterých jsou dnes soukromé hotely a penziony. Množí se žádosti o souhlas se zřízením studní na pozemcích LČR, s. p. Město Brno, které investovalo nemalé finanční prostředky do omezení sinic v Brněnské přehradě, by rádo oblast kolem přehrady odkanalizovalo. Vlastníci některých chat je v rámci rekonstrukce chtějí podstatně rozšířit. V okolí chat dochází k nezákonným záborům PUPFL (pozemky určené k plnění funkce lesa) za účelem zřízení zázemí pro chaty – skladišť dříví a jiného materiálu, venkovních posezení a ohnišť, pokusy o parkové úpravy.

Lesnické hospodaření v chatových oblastech je velmi ztíženo. Některé stromy jsou běžnými technologiemi netěžitelné, na druhé straně se neustále řeší žádosti chatařů o kácení stromů, které vlastníkům chat připadají ohrožující – třeba jenom tím, že se naklánějí ve větru, i když z lesnického hlediska jsou v pořádku. A už vůbec nechápou, že by si takové kácení měli zajistit a financovat sami. Díky médiím lidé požadují ořez větví stromů po vzoru městské zeleně, aniž si uvědomují, že nejsou v městském parku, ale v lese. Nové výsadby jsou úmyslně nebo neúmyslně ničeny, protože stíní chatě nebo je chataři prostě nechtějí obcházet. Oplocenky se musí opravovat častěji, protože si do nich přelézají hrát děti.

Odpočinkové místo pod Sychrovem

Odpočinkový altán Horákov B3

Když se těží mýtně zralé, především listnaté porosty, jsme my, lesníci, obviňováni z ničení lesů. Běžný občan zpracovaný nevládními ochranářskými iniciativami nerozlišuje les v chráněném území a les bez ochranného režimu. Pokud po průjezdu lesní techniky po lesní cestě ve vlhkém období zůstanou sebemenší koleje, případně výtluky naplněné vodou, řeší lesní správa stížnosti cyklistů na poškozování životního prostředí, směřované na Magistrát města Brna nebo dokonce na Českou inspekci životního prostředí. A dobře není ani tehdy, když chceme provést opatření k zabezpečení značených turistických a cyklistických tras tím, že odstraníme narušené a ohrožující stromy v jejich sousedství.

Lesní správa vloni řešila kácení nebezpečných a narušených stromů kolem cyklostezky v Pisárkách. Přes součinnost strážníků městské policie na uzavření cyklostezky se nepodařilo odradit některé neukázněné občany od vstupu do ohrožené oblasti, a to dokonce ani maminky s kočárky.

Velká většina z výše uvedených problémů a nedorozumění pramení z neinformovanosti na straně veřejnosti a nedostatečné a neobratné komunikace ze strany lesníků. Jedním z řešení by mohl být projekt zpracovávaný Magistrátem města Brna. Jeho záměrem je zřídit informační webový portál pro veřejnost, na kterém by kromě obecných informací o vlastnictví lesů v okolí Brna, zdejších honitbách a jejich nájemcích, chráněných územích a dalších územích s omezeným režimem našli návštěvníci lesů i aktuální informace o probíhajících velkých těžbách, opravách lesních cest a dalších různých omezeních. Součástí by byly také naučné stezky, vyhlídky, drobný mobiliář pro veřejnost v lesích (typu Program 2020 u LČR) a stručný veřejnosti srozumitelný popis hospodaření v lese a jednotlivých činností při něm. Při tvorbě webu Magistrát úzce spolupracuje s velkými vlastníky a správci lesů v okolí tzv. Velkého Brna, tedy i se zástupci LČR,s.p., z lesních správ Černá Hora a Náměšť nad Oslavou. Velký význam pro pochopení lesnického hospodaření veřejností má i lesní pedagogika, která na naší správě probíhá poměrně intenzívně nejen směrem k dětem, ale i dospělým. Prozatím je o ni větší zájem spíše ze strany venkova a malých měst než z Brna – možná naštěstí, protože Brno by zaměstnalo několik lesních pedagogů na plný úvazek.

Pro minimalizaci konfliktů při obhospodařování příměstských rekreačních lesů je důležitý i přístup nás, lesníků – uvědomit si specifika těchto lesů a přizpůsobit jim lesnické postupy, pokud je to technicky možné a ekonomicky únosné. Je nutné, abychom se i my naučili s rekreanty v lesích komunikovat a namísto zlobení se za jejich připomínky byli rádi, že se zajímají o naše – jejich lesy. Ten je nám přece společný.

Ing. Petra Zavřelová,
Lesní správkyně, LS Černá Hora