Úvodní stránka

Podhorské smrčiny náhorních plošin Slavkovského lesa, kde hospodaří Lesní závod Kladská, jsou ideálním prostředím pro křivky obecné.

Křivky obecné patří mezi naše pěvce. Jsou o něco větší než vrabec, ale s mnohem robustnějším tělem. Samečci jsou nápadní svým cihlově červenavým zbarvením. Samičky jsou méně výrazně zbarvené, a to nejčastěji do olivovězelena. Ocas je poměrně krátký.

Nejcharakterističtějším znakem je zobák s překříženými špičkami. Čelisti zobáku se mladým jedincům překřižují nejdříve kolem třetího týdne.

Zobák jako pracovní nástroj

Křivkám nejlépe vyhovují právě podhorské smrčiny s bohatou úrodou šišek. Z šišek vybírají semínka, jimiž se živí. K tomu jim dokonale slouží jejich zakřivený zobák. Čelisti vnoří mezi šupiny šišek, rozevřou je a jazykem vybírají chutná smrková, borová nebo jedlová semínka. 

Jsou při tom schopny provádět přímo akrobatické kousky, kdy se věší na šišky hlavou dolů a šplhají po nich pomocí zobáku. Mnohdy zobákem celou šišku odštípnou, přenesou si ji na jiné vhodné místo a tam z ní vybírají semínka. Létají poměrně rychle, vytrvale a dráha jejich letu napodobuje vlnovku. Jsou to družní ptáci, žijící a shlukující se do různě velkých hejn.

Křivky hnízdí v zimě

Jelikož hlavní a nejdůležitější potravní složkou jsou semínka jehličnatých dřevin, která dozrávají v zimních měsících, tak se s křivkami spojuje jedna zvláštnost. Jsou prakticky našimi jedinými ptáky, kteří pravidelně hnízdí v zimě. Nejčastěji od prosince do dubna, v závislosti na množství a kvalitě potravy.

Hnízda si nejraději staví vysoko na smrcích, dobře ukrytá mezi větvemi. Stavějí je z mechů, lišejníků, trav, kůry a větviček. Stěny hnízda jsou silné, vnitřek bohatě vystlán peřím a chlupy. Toto vše zaručuje dobrou tepelnou izolaci vajíček, na kterých křivky sedí ihned po nakladení prvního vajíčka.

Samička hnízdo vůbec neopouští po celou dobu sezení na vajíčkách a sameček jí donáší potravu přímo do hnízda. Samička svým tělem zahřívá vylíhlá mláďata až do chvíle, kdy jsou dostatečně opeřená a chráněná před chladem. Po dvou až třech týdnech mláďata opouštějí hnízda a nějakou dobu ještě zůstávají v blízkosti rodičů.

Putování za šiškami

Křivky jsou ptačími poutníky, kteří se nacházejí tam, kde je dostatečné množství šišek. Ty, které nyní vídáme v okolí Kladské, zde příští rok nemusíme vůbec zahlédnout. Návštěvníci Kladské měli nebo dosud mají velmi dobrou příležitost křivky při svých procházkách zdejšími lesy zahlédnout. Ozývají se směsicí trylků a zvuků připomínající hlasité kip, kip, kip.

Okraje lesů, navazující na louky a prosluněná místa, jsou v této době nejlepšími místy pro sledování křivek. Krajina na Kladské, u Mýtského rybníka, Králova kamene, Horních a Dolních lazů, Pramenů, Vlčku a další lokality, zaručují pozornému návštěvníku nevšední zážitek při sledování jejich akrobatických výkonů. Lesníky procházející porosty mnohde doprovází hlasitý zpěv a šustění snášejících se křidélek od semínek vylupovaných ze šišek křivkami.

Lesníci pomáhají

Ještě v předminulém století byly křivky častým cílem ptáčníků, kteří je lapali jak pro jejich zpěv, tak jako zdroj potravy nechudších obyvatel. Nyní jim již toto nebezpečí nehrozí a můžeme se těšit z jejich společnosti na vycházkách po lesích v okolí Kladské, kde hospodaří Lesní závod Kladská. Lokality, kde se křivky ten který rok nalézají, lesníci sledují a okraje porostů s největším výskytem šišek šetří, dokud křivky nevyvedou zdárně svá mláďata. Těžební aktivity v tom čase přesunují jinam než do míst pro křivky tak atraktivních.

lzk