Lesnický park Křivoklátsko
Datum publikace:
Hlavním důvodem pro zřízení Lesnického parku Křivoklátsko (LPK) je zachování a zvyšování přírodních hodnot Křivoklátska a současně s tím i zachování a zvyšování hodnot lesních ekosystémů bez rizika destrukce lesních porostů. Spolu s tím bude zachována i více než 200 let trvající tradice křivoklátského lesnictví, které významně přispělo k historickému vývoji zdejšího cenného typu lesnaté kulturní krajiny.
Území pro přírodu i pro lidi
Heslo z mezititulku se stalo sloganem, který Lesnický park Křivoklátsko charakterizuje. Má jít o území, v němž zůstane zachována rovnováha všech tří pilířů, na kterých hospodaření v lesích spočívá – tedy pilíře environmentálního, sociálního a ekonomického.
Zájmy ekologie a ochrany přírody v oblasti jsou v dostatečné míře chráněny současnou legislativou. Jsou zde 2 národní přírodní rezervace (Týřov a Velká Pleš) a 5 dalších přírodních rezervací. „Vyšší stupeň ochrany pro zvláště chráněné druhy nezajistí ani vyhlášení národního parku,“ říkají M. Pecha, V. Pátek a F. Davídek ze Základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát. Environmentalistické zájmy zajistí rovněž pěstování lesů přírodě blízkým způsobem, které bude základním atributem lesnického hospodaření na celém území LPK.
Naplnění sociálních zájmů bude zajištěno zachováním pracovních příležitostí v lesích. Zároveň Křivoklátsko zůstane rekreačním zázemím pro Prahu, Kladno, Beroun, Plzeň a další města. Nehrozí omezení turistiky a vodáckého i rybářského využití Berounky. Naopak, lesnický park poskytne široké zázemí pro lesní pedagogiku a v rámci již existujícího Informačního a vzdělávacího střediska Křivoklát tady bude možno pořádat semináře, pracovní setkání, exkurze a další akce pro odbornou lesnickou, ochranářskou i laickou veřejnost. Lesnický park bude jedinečným demonstračním objektem s možností srovnávání stavu lesních ekosystémů ponechaných přirozenému vývoji se stavem porostů cíleně lesnicky obhospodařovaných.
Ekonomické aspekty zřízení lesnického parku, narozdíl například od zřízení národního parku, jsou rovněž zřejmé. Činnost lesnického parku bude plně financována z lesnického hospodaření a nevyžádá si trvalé náklady ze státního rozpočtu ve výši stovek milionů korun ročně. Výhodou parku bude i zachování produkce dřeva v množství kolem 40 tisíc plnometrů ročně. Jelikož je dřevo obnovitelná surovina s nízkou energetickou náročností na opracování, je zachování produkce i přínosem ekologickým. V lesnickém parku zároveň nedojde k omezení zdroje paliva pro místní obyvatele ani k omezení možnosti sběru lesních plodů oproti současnému stavu.
Mezinárodní síť modelových lesů
Lesnický park Křivoklátsko se stane součástí Mezinárodní sítě modelových lesů (The International Model Forest Network – IMFN). Název modelový les je však poněkud zavádějící, protože projekt v současné době již není zaměřen výhradně na les, nýbrž na trvale udržitelné využití krajiny. Proto česká strana dává přednost názvu lesnický park. Modelové lesy se zatím nacházejí převážně v zámoří, v Evropě jsou zatím jen tři – dva ve Skandinávii a jeden ve Španělsku. LPK tak má ambici stát se ve střední Evropě průkopnickým činem.
Dynamická zonace
Zvláštností lesnického parku má být takzvaná dynamická zonace porostů podle nutnosti hospodářských opatření. Zatímco zonace podle zákona o ochraně přírody jako vyjádření odstupňované míry ochrany je vytvořena podle výchozího stavu biosystému, je víceméně statická a lze ji měnit jen složitými administrativními procesy, dynamická zonace se aktualizuje při každé obnově lesního hospodářského plánu. Protože vyjadřuje intenzitu a způsob hospodářských opatření směřujících k vypěstování porostů blížících se ideálu I. zóny, jsou veškeré posuny v zonaci zároveň indikátorem úspěšnosti hospodaření a umožňují jeho operativní přizpůsobení při změně situace.
Závěr
Lesnický park Křivoklátsko má a bude mít řadu zastánců ze strany lesníků, obcí, turistů apod., ale také řadu odpůrců ze strany ortodoxních ochránců přírody. Bez ohledu na to je nutné zdůraznit, že se může stát důležitým instrumentem při hledání cest k obnově narušené krajiny a k jejímu uvědomělému trvale udržitelnému využívání. V tomto smyslu je slogan Území pro přírodu i pro lidi výstižný a plně vypovídající.
Jaroslav Jonáš
s využitím zdrojů ČLS
| Přínosy Lesnického parku Křivoklátsko |
|---|
| pro rozvoj území je to zvýšení atraktivity v oblasti cestovního ruchu |
| pro obce znamená udržení plnohodnotné samosprávy území a zachování možnosti čerpání dotací určených pro rozvoj obcí ve velkoplošných CHÚ |
| pro občany z širšího regionu znamená umožnění plošné rekreace v lesních porostech a rozvíjení všech k přírodě a lesu šetrných aktivit |
| pro občany místní a pro lesnické firmy znamená zachování objemu produkce dřevní hmoty i ostatních lesnických činností včetně zachování pracovních příležitostí a možnosti zásobování obyvatel palivovým dřívím formou samovýrob |
| pro rybáře a vodáky představuje zachování využívání celého toku řeky Berounky ve stejném režimu jako doposud |
| pro všechny obyvatele ČR je garancí trvale udržitelného rozvoje lesního hospodářství i celého území bez nároku na trvalé výdaje ze státního rozpočtu |
| pro lesníky znamená zachování tradice křivoklátského lesnictví a zlepšování stavu lesních porostů bez rizika jejich velkoplošného zhroucení |
| pro milovníky přírody je příležitostí k využití území pro účely ekologické výchovy a lesní pedagogiky, kterou již dnes zajišťuje Informační a vzdělávací středisko LČR Křivoklát |
| pro odborníky v oblasti lesnického i ochranářského výzkumu představuje možnost srovnávání vývoje porostů s různým stupněm obhospodařování – od porostů ponechaných přirozenému vývoji až po porosty hospodářské |
Odborný seminář o Lesnickém parku KřivoklátskoStarostové obcí, zástupci vlastníků dotčených lesních majetků a institucí z regionu i zájemci z celé ČR v počtu 95 osob se ve čtvrtek 18. února 2010 zúčastnili odborného semináře nazvaného „Lesnický park Křivoklátsko – území pro přírodu i pro lidi“. Seminář za podpory LČR, s.p., zorganizovala Česká lesnická společnost, o.s. Jeho cílem bylo seznámit veřejnost se záměrem zřízení Lesnického parku Křivoklátsko. Za přítomnosti náměstka ministra zemědělství ing. J. Nováka byly oficiálně zveřejněny tzv. „standardy lesnických parků v České republice“. Základní myšlenka lesnického parku, že přírodní, kulturní a duchovní hodnoty určitého území lze chránit i bez zpřísnění režimu ochrany přírody a zbytečných zásahů státu např. formou vyhlášení národního parku, zazněla v několika odborných referátech. Ing. J. Novák, náměstek MZe, podtrhl důležitost lesnického parku v oblasti informování veřejnosti o způsobech obhospodařování lesů v ČR, o polyfunkčním významu lesů a lesnictví pro veřejnost a o přínosech využívání dřevní hmoty jako obnovitelné suroviny. Zdůraznil dobrovolný postoj vlastníků, kteří se k tomuto projektu připojují. Park podporuje i J. C. MannsfeldPodporu vzniku Lesnického parku Křivoklátsko i dalších lesnických parků v ČR jako demonstračních objektů trvale udržitelného hospodaření za státní podnik Lesy ČR deklaroval Ing. Jiří Makovec, krajský ředitel Lesů ČR Brandýs n. L. Za lesní správy Nižbor a Křivoklát vyzdvihli dosavadní dobrou spolupráci s představiteli obcí Křivoklátska místní lesníci F. Davídek a J. Povolný. K vyhlášení Lesnického parku Křivoklátsko se připojením svého majetku hlásí i největší soukromý majitel lesů v ČR pan J.C. Mannsfeld. Klíčovou roli při zakládání lesnického parku sehrají vlastníci lesů i další zájmové skupiny, které usilují o zachování a rozvoj všestranného využívání daného území v oblasti rekreace, turistiky, sportu, kultury, vzdělávání, rybářství, myslivosti atd. O možnostech Lesnického parku Křivoklátsko stát se součástí Mezinárodní sítě modelových lesů (International Forest Model Network) hovořil P. Čupa (BRDM) a o konkrétních příkladech již dnes fungujících na podobných principech v Kanadě i v Evropě informoval K. Vančura (ČLS). Lesnický park Křivoklátsko, jako součást kulturní obytné krajiny, se tak stane prvním „modelovým lesem“ nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Zkušenosti šumavských starostůŠumavští starostové A. Schubert (Modrava) a Z. Lelková (Stožec) se v odpolední části semináře podělili s přítomnými starosty křivoklátských obcí o vlastní zkušenosti se správou obce na území NP Šumava. Fakty a argumenty poukazovali na lichost slibů, které dostávali před zahrnutím jejich katastrů do národního parku, na paradox nutnosti topit v obci uhlím, když všude kolem dřevo hnije. Specialisté na dotační tituly prezentovali přítomným starostům řadu dotačních možností, které nezávisí na tom, zda obec leží v CHKO nebo v národním parku. V závěru shrnul M. Pecha (ČLS Křivoklát, odborný garant semináře) dosavadní kroky příprav a jednání vedoucích ke zřízení Lesnického parku Křivoklátsko. Zdůraznil, že celý proces probíhá na dobrovolné bázi zdola a hospodaření dle standardů lesnického parku zachová přírodní, krajinné a kulturní hodnoty území. Jeho vyhlášení se připravuje na květen letošního roku. Projekt lesnického parku Křivoklátsko i vznik dalších LP má proto potenciál překročit hranice lesního hospodářství i hranice ČR a přispět k rozvoji území jako celku. Lesnický park má podporuJeště před konáním semináře podpořili vznik lesnického parku veřejně v tisku čelní představitelé těchto institucí: MZe – ministr Jakub Šebesta, za Lesy ČR výrobně technický ředitel Vladimír Krchov, za Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ředitel Petr Zahradník, za vysoké školy děkan Fakulty lesnické a dřevařské Mendelovy univerzity Brno Petr Horáček, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity Praha Vilém Podrázský, za Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ředitel Jaromír Vašíček a další. Pavel Procházka |