Úvodní stránka

Krajinný a přírodní fenomén „Džbánsko“ se nachází na území okresů Louny, Rakovník a Kladno s přibližným plošným vymezením mezi spojnicemi Louny, Kladno a Měcholupy. Tato přírodní jedinečná oblast je nazvána podle svého nejvyššího terénního vrcholu – bodu plošin s názvem „Džbán“ s nadmořskou výškou 536 m.

S ohledem na krajinnou a přírodní jedinečnost byl zřízen k 1. 5. 1994 Okresním úřadem v Lounech Přírodní park Džbán s celkovou výměrou 41 578 ha s posláním zachování rázu krajiny křídové tabule s významnými přírodními a estetickými hodnotami, zejména s ohledem na jedinečnou geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou flóru, faunu a rozptýlenou mimolesní zeleň při umožnění únosného využívání člověkem.

Území Džbánu je tvořeno Rakovnicko-kladenskou pahorkatinou s převládající nadmořskou výškou 300-400 m a charakteristickým geologickým podkladem, který je tvořen různými druhohorními opukami vzniklými jako usazeniny křídového moře s mocností 30-60 m. Jedinečný typický krajinný ráz je dán především tektonickými procesy vyzdviženou tabulovou plošinou, která je erozí rozčleněna údolními rýhami. Další zvláštností této oblasti vedle reliéfu krajiny jsou silně vápnité humusokarbonátové půdy – červenky využívané pro pěstování chmele v nejznámější světové oblasti pěstování chmele.

Výše uvedená zjednodušená charakteristika geografických, geomorfologických a geologických poměrů na Džbánsku s významným faktorem vlivu krušnohorského srážkového stínu mají pochopitelně vliv na složení vegetace této oblasti. Vyskytují se zde společenstva stepní a teplomilná, skalní druhy, druhy podhorské i horské, druhy slatinné a rašeliništní a především je potřeba zdůraznit květenu lesní. Nejvýznamnějším společenstvem Džbánu jsou samozřejmě lesy plošně tvořící 65-75 %. Význam lesnatého Džbánu jako přirozeného spádového útočiště obyvatelstva pro krátkodobý rekreační pobyt je umocněn polohou oblasti mezi dvěma průmyslovými územími – Severočeskou hnědouhelnou pánev zahrnující Mostecko, Chomutovsko, Duchcovsko, Bílinsko a Teplicko a mezi Kladensko-rakovnickou pánev zahrnující Kladensko, Rakovnicko a Slánsko.

Současné lesní pozemky s porosty v majetku státu na Žatecku a Lounsku obhospodařují Lesy České republiky, s. p., svou organizační jednotkou Lesní správou Žatec se sídlem v Žatci. Před transformací lesního hospodářství po r. 1989 to byly tehdejší organizace státních lesů a jako poslední Severočeské státní lesy v Teplicích, Lesní závod Žatec a z toho je patrná určitá kontinuita obhospodařování lesů Džbánu. Do r. 1981 spadaly tyto lesy do Lesního hospodářského celku Domoušice, přičemž byly obhospodařovány Lesní závodem v Domoušicích se sídlem v Domoušicích a později v Žatci. Lesní hospodářský celek Domoušice vznikl k 1. 1. 1956 z bývalých majetků majících vztah k oblasti Lesní správy Žatec:

• Schwarzenberských velkostatků – Postoloprty /statek Selmice/, Cítoliby /statek Divice, Solopysky, Vršovice, Velké Lipno, Nový Hrad/
• Soukromého velkostatku – Tuchořice, Dobříčany, Měcholupy, Svojetín, Krásný Dvůr, Liběšice
• Městského velkostatku Žatec
• Církevní velkostatku Dolní Ročov-Líšťany
• Soukromého velkostatku Líčkov
• Obecních a soukromých drobných lesů

Po politických a společenských změnách v r. 1989 přešly některé lesní pozemky na základě zákonů č. 229/91 Sb. (zkráceně „o půdě“-restituční/ a č. 172/91 Sb. (zkráceně „o obcích“) do vlastnictví soukromých osob a obcí. Po těchto změnách včetně změn vnitřních organizačních obhospodařuje Lesní správa Žatec 6 760 ha ve 161 lesních odděleních západní části území Džbánu, což představuje 49 % její celkové výměry. Zjednodušeně jde o lesy Džbánu v majetku státu západně od spojnice Louny – Hříškov – Vinařice – Ročov – Třeboc. Pro představu jsou to lesy spadající organizačně pod 5 revírů – Velká Černoc, Evik, Nečemice, Tuchořice a Selmice táhnoucí se od Sádku a Deštnice přes Nečemice, Třeskonice a pokračující přes Pnětluky, Konětopy, Solopysky, Domoušice po Novou Ves a Ročov. Les se zde nachází především na vrcholových rovinách (proto místní názvy Tuchořická, Kounovská-Domoušická rovina) nebo je vytlačen intenzívním zemědělským hospodařením do krátkých prudkých, ale táhlých strání, skal, roklí a údolí (např. známé lesy „ Na Podlesí“).

Při hospodaření v lesích Džbánu jsou respektovány výše uvedené přírodní podmínky, z nichž nejpodstatnější je vláhový deficit daný známou skutečností, že Žatecko patří k nejsušší oblasti Čech. Výše těžeb a výchovy se řídí platným lesním hospodářským plánem, který je zpracováván vždy pro desetileté období. Při obnově lesních porostů, v kterých jsou zastoupeny všechny středoevropské jehličnaté i listnaté běžné druhy dřevin s převahou jehličnatých, jsou uplatňovány jemnější obnovní postupy, především s ohledem na vláhový deficit, hospodářský způsob násečný. Jsou respektovány všechny mimoprodukční funkce lesa jako rovnocenné funkci produkční a to především funkce půdoochranná, klimatická, krajinotvorná, vodohospodářská a rekreační. Je maximálně podporována a využívána přirozená obnova lesů a uplatňována především u dřevin smrk, borovice a modřín hojně zastoupených v mateřských porostech. Podíl listnatých dřevin jako melioračních a zpevňujících činí při obnově porostů minimálně 25%. Z listnatých dřevin jsou zalesňovány hlavně dřeviny buk, dub, javor, jasan a lípa. Zastoupení dřevin při obnově vychází z hospodářských souborů ve schváleném lesním hospodářském plánu respektující i přirozenou skladbu lesů Džbánska.

Je pochopitelné, že dnešní druhová dřevinná skladba lesů Džbánu je lidskou činností-generacemi lesních hospodářů a vlastníků pozměněna. Z pohledu vlastnického se dá říci, že o co méně jsou tyto lesy přirozenější, o to vyšší a kvalitnější mají hektarovou dřevní zásobu přinášející vyšší hodnoty finanční. Cílem lesnického hospodaření je na prvním místě zachování a posílení jedinečností, zvyšování druhové rozmanitosti a stability lesních porostů Džbánu.

Lesní správě Žatec vzniklé k 1. 11. 1992 se daří zvyšovat druhovou porostní pestrost, současně zvyšovat porostní zásoby dříví a stabilitu porostů při respektování stanovištních poměrů. Při umělé obnově je využívána v maximální míře příprava půdy oddrnovacími pluhy a štěrbinová výsadba sazenic pro zvýšení ujímavosti výsadeb a snížení ztrát vytvořením příznivějších vláhových podmínek pro vznikající lesní kultury. Velmi důležitou hospodářskou činností je péče o založené lesní kultury spočívající v ochraně proti buřeni (vyžínání ploch, odstraňování nežádoucích plevelných dřevin) a proti zvěři (oplocování, nátěry repelentními přípravky) do zajištění porostů. Od stadia mlazin je prováděna včasná a dostatečně intenzívní výchova v mladších porostech do 40 let a starších nad 40 let. Při ní je upravována dřevinná skladba, zajišťována biodiverzita, kvalita a především stabilita porostů. Zpevňování porostů vůči abiotickým vlivům, především bořivým větrům, je velmi důležitý úkol i z hlediska bezpečnosti produkce. V každém roce několikrát jsou i z důvodu dříve uvedených geomorfologických poměrů lesy Džbánu vystaveny zkoušce odolnosti proti silným přepadovým větrům od západu a severozápadu.

Závěrem je nutno připomenout, že lesy Džbánu jako vrcholné složité rostlinné společenstvo (fytocenóza) v krajině nezastupitelné se neustále v prostoru a času mění a potřebují neustálou péči a ochranu člověka-lesního hospodáře, aby bylo naplňováno jejich poslání po všech stránkách. Jistě se o to budou snažit i generace dalších hospodářů pro zachování této jedinečnosti Žatecka a Lounska, kterou Džbán bezesporu je.

Ing. Pipek Rudolf
lesní správce LS Žatec