Úvodní stránka

Lesní porosty v oblasti Bzenecké doubravy nacházející se mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi jsou významné především pro svou schopnost zadržovat pohyby písku. Z lesnického hlediska je podle pěstební bonity půdy tato oblast nejchudší v České republice a mnohdy je velkým uměním zde vypěstovat nový les. V souvislosti s požárem lesa u Bzence v roce 2012 a následnou obnovou lesních porostů se tato skutečnost potvrdila. Důvodem vysokým ztrát však nebyly dle očekávání extrémní klimatické a pedologické podmínky stanoviště na písčitých půdách, ale žír ponrav chrousta maďalového (Melolontha hippocastani Fabr.). Tento dnes již zapomenutý, avšak velmi významný hmyzí škůdce, se stal v oblasti vátých písků v posledních letech největší překážkou úspěšné obnovy lesa.

Oblast vátých písků je silně ohrožena požáry z důvodu velmi suchého písčitého terénu. Z historických údajů je zřejmé, že požáry nebyly v této oblasti ničím neobvyklým. Požár lesa u Bzence v roce 2012 byl ale svým rozsahem zcela výjimečný. Z dosud neobjasněných příčin, (pravděpodobně odhozený cigaretový nedopalek), byl založen největší lesní požár v ČR za posledních 15 let. Ohněm bylo zasaženo téměř 165 ha lesa a škoda způsobená tímto požárem na lesních porostech byla vyčíslena na 27 milionů korun. Celkem muselo být na požářišti vytěženo 24 000 m³ dříví a vznikly holé plochy, které musí být dle zákona do dvou let zalesněny o výměře 113 ha.

Obnova požárem poničených porostů byla zahájena již v březnu r. 2013. Jako hlavní dřevina byla využita opět borovice lesní, která dokáže nejlépe snášet vysoké teploty a sucho a na příznivějších lokalitách byly vneseny listnaté dřeviny (dub zimní, lípa malolistá, buk lesní), které mají v budoucnu plnit funkci protipožárních pásů. Na jaře téhož roku bylo zalesněno celkem 36 ha plochy s využitím 290 tis. sazenic. Krátce po výsadbě se však začal projevovat úhyn sazenic způsobený žírem ponrav na kořenovém systému rostlin. Navzdory vysokým teplotám dosažených v porostech při požáru, se početnost ponrav v půdě nesnížila a v následujícím roce se plně projevilo, jak velké hospodářské škody může tento škůdce způsobit. Největší množství ponrav se nacházelo v mladých porostech II. věkové třídy a ztráty na sazenicích způsobené ponravou zde vysoce přesahovaly 90 %. Úhyn sazenic na podzim r. 2013 dosahoval v průměru 73 %.

Na podzim r. 2013 se zalesnění omezilo pouze na vytypované plochy s nízkým počtem ponrav v sondách a zalesnilo se dalších 10 ha plochy. Na území požářiště bylo v tomto roce tedy vysázeno celkem 378 tisíc sazenic a zalesněna plocha o velikosti necelých 46 hektarů. Celkové náklady na pěstební činnost dosáhly v té době částky 3,8 mil Kč. Další výsadba byla z důvodu ohrožení sazenic žírem ponrav odložena na podzim letošního a jaro příštího roku, kdy bude nejvhodnější doba k zalesnění vzhledem k vývojovému cyklu chrousta, který je zde čtyřletý. Na jaře letošního roku byly zalesněny pouze výzkumné plochy o velikosti 4 ha. Největší objem prací je plánován na podzim tohoto roku. Celkem bude v roce 2014 obnovena plocha 58 ha a vysázeno 500 tisíc sazenic. Zbývající plochy budou zalesněny na jaře 2015. Ale nabízí se otázka, zda tyto výsadby přežijí další vývojový cyklus chroustů.

ponrava chrousta

poškození kořenového systému sazenic larvou chrousta

Na území lesní správy Strážnice jsou evidovány rozsáhlé škody na lesních porostech způsobené žírem ponrav chrousta opakovaně od 90. let minulého století. Celá oblast Hodonínské a Bzenecké Doubravy o výměře cca 6 500 ha poskytuje ideální podmínky pro vývoj tohoto významného škůdce. V současné době neustále narůstají závažné škody na lesních porostech a vedle rozsáhlých škod ponravami na výsadbách z prvního zalesnění není výjimkou ani poškození porostů ve stáří 5 až 10 let. Zvyšující se rozsah škod přímo odpovídá narůstající početnosti populace chrousta. Nejúčinnějším známým způsobem obrany je redukce početnosti kladoucích samic leteckou aplikací insekticidů proti dospělcům v době rojení, která by dokázala snížit početnost nově založené populace. V několika posledních letech rojení však nebylo z důvodu nepovolení leteckého zásahu orgány ochrany přírody proti přemnožené populaci chroustů zasaženo. Další možnosti obrany jsou velmi omezené a aktuálně není v ČR registrován žádný přípravek, ani není známo jiné opatření, které by mohlo ochránit sazenice před žírem ponrav.

Pokud nebude současná situace řešena a proti chroustům nebude účinně zasaženo, lze s ohledem na stávající vzestupný trend škod konstatovat, že v zasažených oblastech, které se dle pozorování neustále rozšiřují, nebude možné úspěšně zalesnit a zajistit kultury v zákonem stanovených lhůtách a otázkou bude i zajištění samotné existence lesních porostů.

Ing. Marie Mařáková,
zástupce lesního správce, LS Strážnice