Orel mořský v revíru Pozďatín
Datum publikace:
Součástí Lesní správy Náměšť nad Oslavou je revír Pozďatín. Je jedním z menších revírů, co se týče rozlohy lesů, je však prostoupen velkým množstvím rybníků. Mořský orel zde byl poprvé zpozorován v pozdním podzimu roku 1992.
Od této doby je zde častým hostem na podzimních a předjarních tazích. V roce 2001 si mladý pár orlů postavil hnízdo v lese poblíž rybníka Dubovec. Vůči lidem pracujícím v lese jsou zde orli velice důvěřiví a dovolí si k sobě přiblížit doslova na několik kroků dělnice, které sázejí stromky na pasece pod hnízdem. „Náš“ pár orlů se na hnízdo pravidelně vracel, ale nedařilo se mu vzhledem ke své nezralosti úspěšně vyhnízdit. Většinou bohužel mladá orlice slétla z hnízda ještě z nevyseděných vajec. Na jaře v roce 2011 se však zdálo, že orli okolí svého hnízda střeží oproti jiným rokům daleko houževnatěji. Po jednání s ornitology bylo proto dohodnuto, že v tomto prostoru nebudou prováděny žádné lesnické práce, které strpí odkladu, a to až do doby případného vyvedení mláďat. Omezení vstupu do lesa poblíž hnízda akceptovali i myslivci. V dubnu se tak orlům vylíhla tři mláďata, o která se jejich rodiče vzorně starali. Velkou radost z toho měli nejen ornitologové, ale i my lesníci. Jednalo se totiž o první doložené a zároveň úspěšné hnízdění orlů v našem kraji – i na Vysočině.
A co všechno o našich okřídlených krasavcích víme? Orel mořský (Haliaeetus albicilla), neboli orel jako takový, symbolizuje pro člověka určitou hrdost, vznešenost a sílu. Není proto překvapující, že se stal heraldickým zvířetem a je často zobrazován do různých erbů a na vlajkách. Víme, že šachovnicová orlice je ve znaku Moravy (dnes stříbrně-červená, správně by měla být ale tzv. „povýšená“ zlato-červená), málokdo však ví, že černá svatováclavská orlice s červenými plaménky na žlutém štítě byla znakem Českých zemí ještě dávno před dnešním dvouocasým
Orel mořský j e jedním z našich největších ptáků a vůbec největším dravcem. V letu je pro něj charakteristický klínovitě ukončený ocas (u dospělých jedinců čistě bílý) a stejnoměrně široká křídla s prstovitě roztaženými letkami na koncích. Vyskytuje se v rybničnatých oblastech. Často dlouho sedává na stromech nebo na zemi. Je kriticky ohrožený a podle zákona zvláště chráněný dravec. Délka jeho těla dosahuje 69–92 cm, samec váží cca 4 kg a samice 7 kg. Rozpětí křídel může dosahovat až 2,5 m. Pohlavně dospívá ve 4–5 letech. Hnízdí velmi časně a zásnubní lety mohou začínat již v prosinci. V lednu a únoru probíhá stavba hnízda a v druhé polovině února již snášejí vejce. Samice snáší nejčastěji 2 bílá vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče po dobu cca 38 dní. Hnízdo je obrovská stavba z klacků a proutí umístěná na stromech převážně v blízkosti vody. Průměr hnízda může dosahovat i 100–160 cm. Orli je využívají opakovaně, i když mohou v různých letech několik hnízd střídat. Každý rok hnízdo trochu přistaví a po několika letech může dosáhnout výšky až dvou metrů a hmotnosti několika set kilogramů. V jejich potravě výrazně převažují ryby a vodní ptáci, v zimě nepohrdnou ani mršinami.
Denně spotřebuje cca 700 g potravy. Orel mořský je rozšířen v Evropě a Asii mimo tropické oblasti. V minulosti však byli orli na velké části svého areálu vyhubeni, nebo byly výrazně sníženy jejich početní stavy. V poslední době se situace zlepšuje a znovu se šíří zpět do původních lokalit. Početnost orla mořského v Evropě se odhaduje na 5 000 párů. V druhé polovině 19. století zanikla poslední hnízdiště v Čechách, na Moravě až ve 20. letech minulého století. Dlouhá desetiletí zde orli jen zimovali. Největším zimovištěm bylo Třeboňsko. Díky snahám ornitologů a orgánů ochrany přírody se nakonec povedlo dosáhnout toho, že orli také na Třeboňsku opět zahnízdili, první mláďata byla průkazně vyvedena v roce 1986, rodiče byli jedinci odchovaní v zajetí. Dnes se hnízdiště vyskytují i na Českobudějovicku, Jindřichohradecku, Českolipsku, Nymbursku, v Lužických horách a na jižní Moravě, od roku 2011 úspěšně hnízdí i na Českomoravské Vysočině.
Orla mořského, který nemá v naší přírodě přirozeného nepřítele, může ohrozit jedině nezodpovědné chování lidí. Orli jsou v časných fázích hnízdění citliví k vyrušování, takže přítomnost lidí v blízkosti hnízda může vést až k jeho opuštění. Mnohem závažnější je, ale ilegální pokládání otrávených návnad, které se u nás velmi rozšířilo v posledních letech. Jen v roce 2006 na něj doplatilo 9 jedinců a desátý byl postřelen.
Spolupráce náměšťských lesníků a ornitologů má dlouhodobý charakter – již několik let probíhá společné monitorování hnízdění čápů černých, jestřábů nebo ostřížů, přičemž se mláďata těchto vzácných druhů ptactva kroužkují. Spolupráce neskončila ani v případě orlů.
Již v říjnu 2011 bylo rozhodnuto, že staré orlí hnízdo musí být strženo a orlům bude v témže místě na vedlejší borovici postaveno nové hnízdo, umělé. Staré přírodní hnízdo bylo totiž zavěšeno na slabém netvárném stromě a po několika letech hnízdění narostlo do obrovských rozměrů. Hrozilo tedy zlomení borovice pod jeho tíhou, a jestliže by k tomu došlo v době snůšky nebo krmení mláďat, mělo by to pro další hnízdění orlů v dané lokalitě fatální následky. Umělé hnízdo ornitologové stavěli celý den za ztížených a velice riskantních podmínek. Práce, se ale zdařila a na jarní hnízdění tedy u Dubovce čeká orly nové hnízdo, které v koruně stromu vzniklo lidskou laskavou rukou.
Popřejme orlům, aby se jim u nás dařilo!
Ivo Mühlhansl,
revírník-revír Pozďatín,
LS Náměšť nad Oslavou