Úvodní stránka

V zákoně o lesích jsou legislativně ukotveny příměstské lesy. Dle této právní normy náleží do kategorie lesů zvláštního určení, u kterých je plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazeno funkcím produkčním. To znamená, že produkce dříví není nejdůležitějším výsledkem hospodaření. Jako příměstský les můžeme ale označit i les z kategorie lesů hospodářských, (produkce dříví je jednou z priorit), který se nachází v blízkosti města či aglomerace. Označení „příměstský“ je zde pak chápáno pouze jako charakteristika vyjadřující polohu lesa v krajině.

Tímto způsobem definovaný les najdeme také v blízkosti města Brna. Jedná se o komplex lesních porostů, který je součástí rozlehlého přírodního parku Podkomorské lesy. Nachází se směrem na jih od Brněnské přehrady, v blízkosti městských částí Bystrc – Kníničky a Žebětín. Jde o lesní porosty ve vlastnictví České republiky, s právem hospodařit pro Lesy ČR, s. p., v územní působnosti Lesní správy Náměšť nad Oslavou, resp. v revíru Obora.

Revír Obora má rozlohu cca 1 600 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Nejvyšší vrchol Kopeček dosahuje výšky 479 m n. m. Poněkud severněji se nachází Lipový vrch, na kterém stojí vysílač viditelný ze širokého okolí. Ve zdejších lesích pramení mnoho potoků a potůčků, náležících k povodí řeky Svratky. Nejvýznamnější jsou potoky Veverka, Vrbovec a Rakovec. Jsou zde převážně zastoupeny listnaté – dubové a bukové porosty s habrem a lípou. Významněji je pak zastoupen i smrk, který však v podmínkách revíru trpí václavkou a kůrovcem. Druhová a věková pestrost zdejších porostů je předpokladem výskytu různorodé flóry i fauny. Na území se trvale vyskytuje srnčí, mufloní i černá zvěř.

Blízkost velkého města, v jejímž důsledku dochází celoročně ke zvýšené návštěvnosti lesa, vyžaduje často specifický přístup lesního hospodáře v jeho každodenní péči o les. Při obnově porostů je kladen zvlášť velký důraz na přirozenou obnovu, kdy nová generace lesa vzniká pod ochranou mateřského porostu a nedochází tak ke vzniku rozsáhlých holin, které návštěvníci lesa vnímají značně negativně. Zdařile rozpracovaný systém přirozené obnovy může naopak působit velmi esteticky. Typickým pěstebním opatřením je péče o stávající aleje a jejich obnova, případně zakládání alejí nových. Stejně tak péče o solitérní stromy (výstavky) odlišující se od běžných hospodářských jedinců druhově, tvarově či svou velikostí se jeví jako velmi žádoucí.

Při ochraně mladých lesních porostů bývá mnohdy negativním faktorem zvýšený pohyb lidí mimo lesní cesty. V takovém případě zpravidla dochází k sešlapávání půdního povrchu a obnažení kořenů dřevin s povrchovým kořenovým systémem s jejich následným napadením dřevokaznými houbami. Pohyb návštěvníků mimo lesní cestní síť může dále vést zejména v zimním období a v období kladení mláďat ke stresování lesní zvěře, která pak z důvodu nemožnosti uspokojovat své životní potřeby působí škody na lesních porostech tím, že okusuje mladé stromky nebo ohryzává kůru starších stromů.

Fenomén příměstských lesů je jejich intenzivní využívání k rekreaci. Pobyt v lese totiž navozuje u lidí celkové uklidnění organismu. Revír Obora navštěvují zejména pěší turisté a cykloturisté. Dalším lákadlem zdejšího lesa je možnost sběru hub a lesních plodů. Revírem prochází několik stezek, které jsou v případě dostatečného množství sněhu vhodné i pro běžecké lyžování. Známými turistickými cíli jsou například hrad Veveří, areál Pohádky máje, Helenčina studánka či Ríšova studánka. Podpora rekreační funkce lesa na revíru Obora probíhala donedávna prostřednictvím Programu 2000 a nadále probíhá díky Programu 2020.

Na podstatné části území revíru je vyhlášena Evropsky významná lokalita Nad Brněnskou přehradou. Dále se přímo na území revíru nebo v jeho nejbližším okolí nachází několik zajímavých zvláště chráněných území – např. přírodní rezervace Krnovec, přírodní rezervace Jelení žlíbek či přírodní památka Źebětínský rybník. Všem zastáncům omezení hospodaření v lese z důvodu ochrany přírody bych zde rád připomněl, že mnoho zvláště chráněných území bylo vyhlášeno právě díky dlouhodobému lesnickému hospodaření našich předků. Zcela zásadní pro lesníka v příměstských lesích je otázka bezpečnosti návštěvníků. Z tohoto důvodu se odstraňují stromy ve špatném zdravotním stavu či jinak poškozené, nacházející se podél značených a frekventovaných cest. Veškeré hospodářské a zejména pak těžební činnosti musí být prováděny s maximálním ohledem na bezpečnost všech návštěvníků lesa.

Do budoucna lze vzhledem k postupující urbanizaci obyvatelstva očekávat nárůst významu všech příměstských lesů. LS Náměšť nad Oslavou je spoluautorem projektu „Koncepce rekreačního využití příměstských lesů města Brna“, jejíž zpracování iniciovalo Statutární město Brno. Cílem tohoto dokumentu je definice a popularizace příměstských lesů, návrh na úpravu vybraných lokalit, které mají sloužit veřejnosti k trávení volného času, ale i usměrnění návštěvníků lesa, jejich výchova a informovanost. Stále totiž přetrvává zásadní rozpor ve vnímání lesa odbornou veřejností a vlastníky lesa na straně jedné a návštěvníky lesa na straně druhé. Je na nás všech, abychom tento stav co možná nejdříve napravili.

Ing. Fučík Vojtěch
revírník, LS Náměšť nad Oslavou

Fotografie (shora dolů):
– Pohádka máje u Podkomorské myslivny
– Helenčina studánka s posezením k odpočinku