Úvodní stránka

Specifické místní podmínky ztěžují obnovu lesních porostů a jejich včasné zajištění. Jedná se zejména o extrémní působení klimatických vlivů a v hlavní řadě působení ponrav chrousta maďáového (Melolontha hippocastani). Jedním ze způsobů obnovy využívaným v oblasti Bzenecké Doubravy je přirozená obnova pod porostem.

Oblast Bzenecké Doubravy se nachází v nadmořské výšce 180 – 220 m n. m. Průměrná roční teplota vzduchu překračuje 9 ^oC. V letním období byla naměřena teplota na povrchu půdy u styku s kořenovým krčkem až 60 ^oC. Oblast se vyznačuje dlouhým, suchým a teplým létem. Zima je zde mírně teplá, suchá s velmi malým počtem dnů sněhové pokrývky. Jaro i podzim se vyznačují teplým a krátkým přechodným obdobím a celá oblast se řadí k nejteplejším z kraje. Území lze charakterizovat jako velmi chudé, s nízkou mírou ročních srážek (roční úhrn nedosahuje 500 mm). Roční srážky jsou nerovnoměrně rozloženy, což způsobuje značné přísušky ve vegetačním období a s tím spojené problémy s obnovou porostů.

Přirozená obnova v porostu ve věku 74 let.

Přirozená obnova pod porostem.

Pro obnovu místních borových porostů je základním hospodářským způsobem způsob holosečný s možným využitím velikosti holé seče do 2 ha bez omezení šíře (výjimka pro HS 7223 dle § 36 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.) Při obnově porostů využíváme násečný hospodářský způsob, kdy dochází k využití přirozené obnovy pod mateřským porostem. Nejintenzivnější přirozené zmlazení pod porostem se objevuje v porostech ještě před dosažením věku počátku obnovy, zejména v porostech 70 – 80 let starých. V porostech, kde jsou vhodné podmínky pro využití přirozené obnovy, provádíme postupné uvolnění náletu. Ačkoli se zpočátku nemusí všichni jedinci náletu jevit jako zcela vyhovující, postupně se borové zmlazení pod porostem srovná a dokáže vytvořit vhodný porost.

Využitím přirozené obnovy pod porostem dochází také k lepšímu hospodaření s vláhovými a půdními poměry. Výsušnost písků je velmi intenzivní a udržení vláhy na holých plochách je za teplého a suchého počasí nemožné. I při krátkodobém intenzivnějším dešti není zdejší písčitá půda schopna absorbovat nárazově vyšší množství vody.

V případě úspěchu přirozené obnovy dochází k úspoře nákladů na obnovu porostu, neboť náklady na zalesnění jednoho hektaru lesa s využitím sazenic borovice lesní se pohybují okolo 54 tis. Kč (sadební materiál + sadba do připravené půdy). Ostatní položky jako je např. příprava půdy a ochrana mladých lesních porostů pak můžou být využity při obou způsobech obnovy lesa.

Značně limitujícím faktorem udržení obnoveného porostu je výskyt ponrav chrousta maďalového (Melolontha hippocastani). Ponravy při svém žíru působí značné škody na výsadbách. U přirozené obnovy je riziko zničení porostů ponravami mírně nižší vzhledem k vyššímu množství jedinců z náletu. Přirozená obnova je také složitá v místech s větším výskytem buřeně, zejména třtiny křovištní. V porostech s výskytem buřeně nelze bez jejího potlačení uvažovat s přirozenou obnovou. V oblasti se nachází různé lokality, které mají větší či menší potenciál úspěchu přirozené obnovy. Je třeba tedy přistupovat k tomuto způsobu obnovy velmi pečlivě s vhodným plánováním a realizováním příprav porostů s ohledem na konkrétní stanoviště a stav porostů.

Naší snahou je nejen maximalizace využití přirozené obnovy a tím dosažení nižších nákladů na obnovu a ochranu nově vznikajícího porostu (odolávání škodlivým činitelům), ale také jeho včasné zajištění.

Ing. Tomáš Crhonek
revírník, LS Strážnice