Regenerace národní přírodní památky Kačina – část obora
Datum publikace:
Projekt je spolufinancovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) – oblast podpory 6.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny.
Lesní porosty v daném území se dočkají také potřebných krajinářských úprav. Dojde nejen k obnově kompozice, ale i k dosadbě dřevin. V Oboře je současně vytipováno několik vzácných a starých stromů s velkou kulturní a pěstitelskou hodnotou. Těmto stromům bude věnována zvýšená odborná péče, aby se docílilo jejich lepšího zdraví, vitality a stability.
Dalším a neméně důležitým přínosem projektu je podpora biotopu zvláště chráněných druhů bezobratlých živočichů. Pro návštěvníky se v rámci projektu vybudují nové mlatové cesty a pěšiny s hlinitopísčitým krytem.
Akce je prováděna v souladu s projektovou dokumentací. Jsme si vědomi hodnot dané lokality, která je vyhlášena Národní kulturní památkou Zámek Kačina, dále se jedná o území Natura 2000 s výskytem biotopu hercynských dubohabřin, tvrdých luhů nížinných řek a vlhkých bezkolencových luk, zvláště chráněných druhů brouků páchníka hnědého a lesáka rumělkového, rovněž jde o území genové základny Libický luh – Kačina.
Proto došlo v předstihu k vypracování krajinářské studie a její zapracování do platného lesního hospodářského plánu. Následovalo podrobné mapování a zaměření významných stromů s vhodným biotopem pro páchníka hnědého. Dále byla vypracována podrobná dokumentace. Před podáním žádosti o dotaci proběhlo zjišťovací řízení u Krajského úřadu Středočeského kraje dle § 7, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, jehož účastníky byl i MěÚ Kutná Hora, Česká inspekce životního prostředí a odbor životního prostředí KÚSK. Závěr provedeného hodnocení vylučuje významný negativní vliv projektu na evropsky významnou lokalitu. Před započetím akce jsme od Krajského úřadu Středočeského kraje získali rovněž výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů páchníka hnědého (Osmoderma eremita), lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus) a kovaříka rezavého (Elater ferrugineus). Před započetím prací na Novodvorské aleji jsme ještě dne 20. 1. 2011 v průběhu druhého kontrolního dne odsouhlasili způsob ořezu lip na Novodvorské aleji za účasti odborníků z Agentury ochrany a krajiny ČR, Národního památkového ústavu, referentů z Krajského úřadu Středočeského kraje – odboru ochrany přírody a krajiny a odboru kultury a památkové péče, dodavatele prací, technického dozoru a pověřeného entomologa. Způsob řezu lip byl komisionálně odsouhlasen a všemi účastníky kontrolního dne potvrzen ve stavebním deníku. Bylo potvrzeno, že sesazovací řez bude veden cca 1 – 4 m nad původním hlavovým řezem. Dále bylo dohodnuto, že veškerá dutinová dřevní hmota a jedinci se závrty krasců s výletovými otvory s průměrů větším než 30 cm bude ponechána na vyznačené lokalitě k posouzení pověřeného entomologa.
Průběh prací je za účasti příslušných odborníků pravidelně kontrolován při kontrolních dnech. Přesto projekt vyvolal negativní reakci několika entomologů. Následně proběhlo dne 11. 2. 2011 terénní šetření za účasti s entomologů, kteří v médiích negativně upozornili na probíhající realizaci projektu. Tito pánové na počátku tohoto jednání požadovali ponechání veškeré vytěžené dřevní hmoty, včetně tenkého klestu. To by však bránilo dalšímu zdárnému pokračování prací. Následně byla učiněna dohoda, jak bude nakládáno s dřevní hmotou v Novodvorské aleji. Bylo dohodnuto, že pověřený entomolog označí dutinové kmeny a kmeny s výletovými otvory krasce lipového a z ostatní dřevní hmoty vybere vzorek odpovídající velikosti předem daného úložiště. Neoznačení hmota bude dále zpracována. O této dohodě byl též učiněn zápis ve stavebním deníku a podepsán účastníky terénního šetření, včetně stěžovatelů z řad entomologů.
Novodvorská alej je jednou z historických alejí, kterými zde sídlící panský rod Věžníků z Věžník kompozičně formoval Novodvorské paství. V roce 1703 byla podél cesty spojující Nové Dvory se Svatým Mikulášem vysázena jako dvouřadá jírovcová alej. Po roce 1789 byla nahrazena monumentálním čtyřřadým stromořadím tvarovaných lip. V souvislosti s řešením nové zahradní úpravy prostoru mezi Novými Dvory a Svatým Mikulášem na přelomu 18. a 19. století byla tato alej pro své mimořádné postavení v historické kompozici zdejší krajiny začleněna do nově utvářeného klasicistního parku. Alej byla pravidelně tvarována hlavovým řezem s dobou opakování řezu vždy po 15. až 20. letech. Vždy po cca 40. letech docházelo k doplňování chybějících stromů novými výsadbami. Trvalá péče zahradníka byla přednostně zaměřena na to, aby alej trvale plnila úlohu hlavní kompoziční pohledové osy, která opticky propojovala budovu kačinského zámku s tvrzí v Ovčárech. Alej byla trvale udržována ve tvaru jakéhosi loubí tvořeného klenbou korun zapěstovaných ve výšce cca 5 metrů nad zemí. Maximální výška takto řezaných stromů nepřesahovala 10 metrů.
Poslední tvarovací řez korun lip v Novodvorské aleji byl prováděn po druhé světové válce. V té době rovněž byly dosázeny chybějící stromy v aleji. V padesátých letech 20. století byly parkově upravené plochy v zámeckém parku i v bezprostředním okolí aleje zalesněny a alej byla začleněna do lesního porostu. Pro tehdejší ideologii bylo žádoucí, popřít kompozici zdejší krajiny, utvářenou po staletí. Tak se stalo, že se Novodvorská alej s mimořádnou krajinářskou hodnotou nesměla podílet na formování krajinného rázu. Vlivem nevhodného bočního zastínění odrůstajícím lesem a vlivem chybějící odborné péče zahradníka došlo za šedesát let k tomu, že bývalé tvarované stromy s původní maximální výškou kmenů šest až sedm metrů dosáhly jako nestabilní vícekmeny výšky okolo třiceti metrů. Bohužel tyto stromy si pamatují na staré řezné rány v místech původního tvarování. A tyto rány se v průběhu let změnily na rozsáhlé dutiny.
Doupné stromy jsou mimořádně zajímavým prostředím pro život mnoha druhů živočichů, zejména brouků a ptáků. Ale současně představují značné provozní riziko. V posledním desetiletí se zdravotní stav stromořadí díky rozvoji hnilob a dutin kriticky zhoršil a dospěl do stavu havárie. Každoročně docházelo k rozlámání a následnému úhynu až mnoha stromů. Tento stav vážně ohrožoval zdraví a životy návštěvníků Kačiny, kteří často procházeli po veřejné komunikaci, která vede středem aleje.
Proto Lesy České republiky, s. p., rozhodly v rámci realizace projektu celkové regenerace Národní kulturní památky Kačina o obnově historické funkce Novodvorské aleje. Nejsnadnější možností, jak řešit kritickou situaci aleje, by bylo její vykácení a nové založení se zapěstováním tvarovaných stromů v původním duchu. Tím by však byl zničen biotop živočichů vázaných na velké kmenové dutiny zdejších stromů. Proto se lesníci odhodlali k nepopulárnímu kroku. Se zahradními a krajinářskými architekty ve spolupráci s odborníky v oboru entomologie byl proveden sesazovací řez stromů, kterým se jejich rozměry přiblíží původním proporcím a zároveň bude uchráněn rozhodující podíl kmenových dutin. Odřezané dřevo s výskytem larev vzácných druhů hmyzu bude uloženo na okraji aleje po dobu několika let, aby bylo larvám umožněno dokončit svůj vývoj.
Věříme, že obnova zámeckého parku a jeho přilehlých lesních částí proběhne ke spokojenosti veřejnosti a stane místem, kam se budou návštěvníci často a rádi vracet.
Ing. Miroslav Němeček – lesní správce
Ing. Pavel Borusík, Ph.D. – technický dozor