Rosická obora
Datum publikace:
První písemná zmínka o oboře u města Rosice pochází z majetkového zápisu Petra Hechta z Rosic, a to z roku 1373. Zvěř se v oboře chovala hlavně v 16. a 17. století, později se od toho z důvodu nákladnosti upustilo. V roce 1963 byl v Rosické honitbě stav 200 koroptví, přičemž dnes se v této lokalitě vůbec nevyskytují. Snížil se také stav zajíců a bažantů. Oproti tomu přibylo srnčí a především černé zvěře, vůbec prvního divočáka v Rosicích ulovil pan Tesař v roce 1964.
Přes oboru vedla cesta do Babic. Začínala u Rosického nádraží a vedla lesem a následně přes pole až do Babic. Lidé po ní hojně chodili do Rosického kostela na mše. Na rozhraní lesa a pole stála mohutná borovice. Bývaly na ni pověšeny svaté obrázky na připomenutí legendy o neposedném chlapci, který z koruny borovice spadl bez zranění na zem. Místu se proto říkalo „U Obrázku“ a ještě v 50. letech zde byl křížek. Borovice už zde není a polní cesta do Babic byla zrušena po roce 1955. V roce 2013 tam byla vysázena lipová alej.
rybníček |
zbytky haltýře |
U obrázku |
Za severozápadním okrajem obory měla hornická společnost zájem o zřízení nového dolu, což jasně dokazují hromady kamení, které v lese zůstaly po průzkumných sondách. Hornická společnost zde už také měla svoje značky. V oboře ještě dnes najdeme zbytky Rosického vodovodu. Je zde několik odvzdušňovacích šachet a haltýř, ve kterém se shromažďovala voda. Rosická obora je dnes hojně navštěvována zdejšími občany nejen kvůli přírodnímu, ale i historickému bohatství. Z těchto důvodů vzniká ve spolupráci města Rosice a Lesů ČR naučná stezka, která ještě více přiblíží tuto krásnou lokalitu široké veřejnosti.
Milan Šalplachta, revírník,
LS Náměšť nad Oslavou