Úvodní stránka

Šibeničních vrchů lze v českých zemích nalézt celou řadu. Jeden z takových kopců, na kterých se v dávných dobách popravovali zločinci, leží nedaleko Bečova nad Teplou při cestě k obci Chodov. Šibeniční vrch je magické místo, jedná se o jednu ze tří lokalit v naší republice, kde je možné vidět kamenné základové zdivo šibenice.

V Bečově se k výkonu trestu za těžký zločin používala jednoduchá dřevěná šibenice, a to už od roku 1399, kdy bylo městu uděleno povolení vykonávat tu hrdelní právo. Podle literárních pramenů to měl v 17. až v 18. století na starosti kat z Jáchymova. Po reformě soudnictví za Marie Terezie město Bečov tuto výsadu ztrácí. Šibenice tak byla zrušena.

Na Šibeniční vrch vede naučná stezka. První informační tabule pojmenovaná Šibeniční vrch je umístěna ve středu hradního městečka Bečov a pojednává o hrdelním soudu, vězení a o rozsudku. Stezka měří asi jeden kilometr a nabízí celkem pět zastavení. Mimo jiné se tu dozvíte, jak a proč se konaly průvody k šibenici, co obnášela práce kata nebo jaké existovaly hrdelní tresty a za co se udělovaly. Zde je ukázka textu z tabule o rizicích katovy práce:

Chování a um kata ovlivňovaly průběh popravy i reakce lidu. Lid musel být přesvědčen o vině odsouzeného, jinak mohl znejistit a ohrozit kata. Špatné provedení popravy znamenalo nebezpečí pro samotného kata, případy, kdy byl kat v takových situacích sťat vlastním mečem nebo ukamenován, nebyly nijak vzácné. (Ukamenováno či sťato bylo pět katů na Hradčanech a na Pohořelci v r. 1509 po nevydařené popravě, v r. 1557 se nepovedla poprava stětím plzeňskému katu Janovi v Klatovech. Na útěku byl chycen, přinucen vykopat popravenému jámu, ale nakonec byl stejně ukamenován.) Rizikové mohlo být pro kata i jiné chování. Z Vratislavi je znám případ, kdy kati povzbuzovali odsouzence, který utíkal z místa popravy.