Tentokrát v Polsku
Datum publikace:
Lesní správa Suwalki
Lesní správa Suwalki je součástí polských státních lesů. Celková výměra lesní správy je 14.249 ha, z toho les činí 13.589 ha. Katastrální výměru má 120.000 ha. Nadmořská výška lesní správy se pohybuje od 120 do 300 m. Roční těžba lesní správy je ve výši okolo 62.000 m3. V současné době je zde zaměstnáno 58 pracovníků THP, dříví obchodují ve vlastní režii, veškeré práce provádějí smluvně a každý rok vypisují výběrová řízení na dodavatele prací. Kromě informací o současném hospodaření lesní správy jsme navštívili uznaný porost pro borovici lesní ve věku 170 let, zalesněnou kulturu (BO 80%, SM 20% s vtroušenými plodonosnými a ovocnými dřevinami) a lesní školku (6,99 ha). V té produkují cca 450.000 sazenic/rok pro vlastní potřebu a potřebu Wigerského národního parku především ve dřevinách DB, BO a SM. Dle lesního zákona v Polsku není vlastníkům lesa předepsána povinnost zalesňovat meliorační a zpevňovací dřeviny. O dřevinné skladbě rozhoduje odborný lesní hospodář a je uvedena pouze v rámcových směrnicích hospodaření.
diskuse v lesní školce Lesní správy Suwalki uznaný porost pro borovici lesní
Biebrzanský národní park
Biebrzanský národní park je největším národním parkem v Polsku. Byl vyhlášen v roce 1993. Ve znaku má jespáka bojovného, což je slukovitý pták velikosti kosa černého s vysokýma nohama. Kromě jespáka se zde nachází spousta vodních a bahenních ptáků, neboť se jedná o jednu z největších močálovitých oblastí ve střední Evropě. Celková výměra parku je 59.223 ha, z toho les 15.547 ha, zemědělská půda 18.182 ha a mokřady na ploše 25.494 ha. Ze zvěře se zde nachází los evropský, jelen evropský, rys, liška i vlk. Losi se v parku neloví, vysoká pouze v případě škod na lesních porostech. V parku se neprovádí klasická hospodářská činnost, pouze se zpracovává nahodilá těžba. Problémem je zde sukcese dřevin na dříve kosených plochách. Situaci řeší pronájmem těchto ploch soukromníkům, kteří mohou na rozdíl od správy národního parku žádat stát o dotace na údržbu těchto ploch. V parku jsme také navštívili záchrannou stanici zvířat. V současné době zde mají vlka a losa evropského. V městečku Osowiec jsme si prohlédli ředitelství národního parku a také vojenskou pevnost vybudovanou na konci 19.století, která se nachází v jeho sousedství. Tato pevnost je pozoruhodná mimo jiné tím, že nebyla nikdy dobyta. Všichni ji raději obešli a počkali na celkovou kapitulaci a následně pevnost převzali.
Wigierský národní park
Wigierský národní park byl založen v roce 1989. Park se rozprostírá na celkové výměře 15.086 ha, z toho les zaujímá 9.464 ha, vodní plocha 2.908 ha, zemědělská půda 2.714 ha a ostatní plochy 485 ha. Pro dostatek vhodných stanovišť je park domovem mnoha bobrů a proto ho má i ve svém znaku. Nejcennějším chráněným přírodním objektem parku jsou vodní plochy. Je zde několik desítek jezer, která jsou spojená sítí řek. Největší jezero se jmenuje Wigry a dosahuje rozlohy 2.187 ha. V parku nás lesníci provedli po porostech, ve kterých byla v 90. letech kůrovcová kalamita. Je nutné podotknout, že v Polsku mají odlišný přístup ke kůrovcům (oproti praxi v ČR). I v národních parcích proti kůrovcům intenzivně zasahují. Zajímavostí je, že se navracejí zpět ke včelaření. Dále jsme projeli vyhlídkovou trasu okolo jezera Wigry, navštívili jsme ředitelství a muzeum národního parku, včetně naučné stezky. Kromě odborného programu jsme zavítali do bývalého kamedulského kláštera, uskutečnili vyhlídkovou plavbu po jezeře Wigry a den jsme zakončili plavbou v kánojích po malebné říčce Černá Hanča.
Na zpáteční cestě do České republiky jsme ještě zastavili v Augustowě, kde někteří z účastníků vyrazili na prohlídku města a jiní se vydali na plavbu po Augustowském kanálu. Poděkování patří všem účastníkům této exkurze a především hlavnímu organizátoru panu Karlu Ščudlovi, revírníkovi Lesní správy Jeseník. Těm, kteří s námi nejeli, lze tuto překrásnou část severovýchodního Polska jenom doporučit.
Ing. Jiří Pňáček, Ph.D.,
lesní správce