Úvodní stránka

Pískovna v Bzenci – Přívoze se nachází v území bzenecké borové doubravy, která je z větší části lesnicky obhospodařována Lesní správou Strážnice a je základním prvkem ptačí oblasti „Bzenecká doubrava“. Dobývací prostor pískovny je vzdálen pouze necelé 4 km ve směru Strážnice – Bzenec od sídla lesní správy a také sousedí se dvěma přírodními památkami, a to NPP Váté písky a NPP Osypané břehy.

Ložiskové území pískovny má protáhlý tvar o délce téměř 7 km a průměrné šířce 0,5 km, je eolického původu, tvoří je naváté písky, které představují zbytky přesypů. Průměrná nadmořská výška se pohybuje od 192 m n. m. do 171 m n. m. Pískovnou neprotéká žádný vodní tok, pouze v těsné blízkosti jihovýchodně od ložiska protéká řeka Morava, která zde tvoří základní hydrologický prvek. Celá oblast náleží do přírodní lesní oblasti 35 – Jihomoravské úvaly, vyskytující se soubory lesních typů jsou 0 M – chudý dubový bor a 0 P – kyselý jedlo-dubový bor, cílovým hospodářským souborem je pak HS 13 – přirozená borová stanoviště. Z hlediska ekologického a krajinotvorného se tak jedná o území poměrně exponované. Samotná těžba písku však není vnímána jako negativní zásah do krajiny. Následující řádky osvětlí, proč tomu tak je.

Historie těžby v současném dobývacím prostoru sahá do roku 1954, kdy byly na návrh zadavatele, n. p. Nerudný průzkum Brno, provedeny první průzkumné práce. Umístění průzkumných vrtů bylo navrženo se zřetelem na rozšíření v té době stávajícího pískoviště za silniční trasu podél železniční tratě Břeclav-Přerov. V té době již byla v blízkosti otevřena těžební stěna a existovalo i malé pískoviště pro potřebu malospotřebitelů. Doposud již bylo průmyslovou těžbou datující se od roku 1955 zasaženo území o výměře přes 120 ha. Samotná technologie těžby písku spočívá v dobývání suroviny povrchovým způsobem, tzv. jámovým lomem, jehož dno se nachází cca o 15 m níže, než je původní terén. Písek je rozpojován strojně, tj. přímo elektrickým rypadlem, poté je surovina nakládána na odvozní prostředky odběratelů nebo pomocí pásových dopravníků dopravována k dalšímu zpracování na tzv. mokrou úpravnu. Během procesu mokrého třídění písku dojde k roztřídění písku na požadované frakce dle velikosti zrna a následně k odplavení nevhodných jílovitých částic. Trhací práce nejsou na ložisku při jeho dobývání používány. Nakládka na vagony probíhá též pomocí pásových dopravníků a je minimální. V současné době se na úpravně vyrábí prané písky pro stavební účely a speciální písky pro slévárenské a jiné účely. Celková produkce písků činní cca 450 tisíc tun ročně, z čehož je cca 40 % prodej maltového písku a 60 % prodej praných písků.

Před zahájením dobývacích prací je provedeno vytěžení lesa na požadovaném prostoru a následně skrývka nadložních technologicky nevhodných zemin – lesní hrabanky o celkové mocnosti do 1,0 m. Tato zemina je převážena k uložení a využívána při pozdějších zpětných rekultivacích. Jak dobývací tak skrývkové práce mají charakter běžně prováděných zemních prací spojených s odtěžením a přesunem hmot a při dobývání nevznikají žádné odpady ohrožující životní prostředí.

pohled na již provedenou rekultivaci

vzdálený pohled na dobývací prostor

Pozemky dotčené plánovanou hornickou činností a následnou sanací a rekultivací jsou postupně odnímány z pozemků PUPFL a po ukončení těžby písku jsou zařazeny zpět dle platného plánu zalesnění. Nejdříve je na svazích provedena technická rekultivace, která spočívá zejména v úpravě svahů (boční stěny) pískovny do určitého sklonu, poté následuje úprava dna pískovny, kdy jsou např. odstraněny nevhodné předměty po dobývání, nerovnosti, případně probíhá návoz vrstvy skrývkových či rekultivačních hmot pro dorovnání dna. Některé části se však po dohodě mezi Lesy ČR, s. p. a orgány ochrany přírody ponechávají bez jakékoliv úpravy k samovolné sukcesi. Toto se týká zejména bočních svahů. Změny rekultivačních plánů jsou projednávány s vlastníkem pozemků a správcem lesa, kterým jsou Lesy ČR, s. p., Lesní správa Strážnice a dále dotčenými orgány státní správy. Jednotlivé plány zalesnění jsou taktéž v průběhu dobývacích prací aktualizovány dle požadavků dotčených orgánů ochrany přírody na vzhled a funkci rekultivovaných ploch.

Po technické rekultivaci následuje rekultivace biologická. Principem biologické rekultivace je revitalizace pozemků dotčených dobýváním, tzn. na plochách, které nebudou dále těžební organizací využívány jako manipulační plochy (pásová doprava, komunikace, energovody) bude lesní porost znovu obnoven. Způsob biologické rekultivace se liší podle expozice plochy (dno x svahy). U svahů vzhledem k charakteru lokality, její velikosti, lesním typům a nestejným fytocenologickým nárokům jednotlivých dřevin se provádí výsadba základní dřeviny, kterou je borovice lesní. Ta je doplněna o meliorační a zpevňující dřeviny jako je bříza, lípa, dub zimní a habr, které rychle stabilizují svahování. Tato dřevinná skladba je řídce doplněna krycím patrem keřů (Ligustrum) pro stabilizaci navážky. Jiný postup zalesnění je určen na ploše dna pískovny, kde se v první fázi rekultivace hlavní dřevinou zakládaného porostu stávají různé druhy topolů (Populus alba, P. simonii, P. nigra) a ostatní dřeviny jako je olše, dub, jilm, lípa jsou na ploše rozmístěny podle svých ekologických nároků.

V další fázi se postupnou výchovou zvyšuje požadované zastoupení dubu a lípy postupnou podsadbou do meziřad a následnou redukcí topolu. Péče o výsadby spočívá zejména ve výřezu nepůvodních a invazivních dřevin jako jsou akát, jasan javorolistý a pajasan žláznatý. Plocha se chrání před okusem zvěří nátěry či individuálně. Podzimní zalesnění se provádí zejména na svazích kvůli lepšímu hospodaření s vodou, v jarním období se realizuje zalesnění dna pískovny. Hlavním cílem na vytěžených plochách je vytvářet hospodářské porosty, za použití předsunutých přípravných dřevin (topol, olše), které se budou po postupném mýcení nahrazovat cílovými dřevinami daného hospodářského souboru.

Úspěšná postupná rekultivace pískovny v Bzenci – Přívoze je důkazem toho, že těžba suroviny může probíhat i šetrným způsobem, dokonce i v těsné blízkosti několika přírodních památek a zároveň příkladem, že zejména lesník může alespoň částečně vrátit přírodě tvář, kterou jí člověk po desetiletí těžbou písku bral.

Ing. Tomáš Zemek
technik lesní správy
LS Strážnice

Úvodní fotografie: vytěžený písek připravený k expedici