Tradice v myslivosti – myslivecké troubení
Datum publikace:
Obzvláštní rozkvět loveckých zvyků, nastal v 18. století, v době baroka. Jednou z nepůsobivějších tradic dodržovanou v mnohých honitbách je myslivecké troubení. To na našem území zavedl osvícenec barokní doby hrabě František Antonín Špork koncem 17. a počátkem 18. století.
Používání loveckých návěští a hlaholů se v našich krajích brzy rozšířilo a následovalo mnoho dalších osobností majících zásluhy o rozvoj troubení. Z nich můžeme zmínit autora loveckých fanfár Ondřeje Antona (1754 – 1831), schwarzenberského trubače na zámku v Českém Krumlově, který měl velkou znalost o průběhu honu a jeho skladby, zejména pro sbor šesti trubačů, mají praktické užití i velmi přesný popis děje.
Čeští lesníci a myslivci dbali, aby hony byly spořádané, dobře organizované a vzdávali hlaholy slavnostně čest ulovené zvěři. Proto Českomoravská myslivecká jednota přijala r. 1936 za oficiální a jednotné „Signály pro lesnici B“, složení a vydané Prof. Dr. Antonínem Dykem. Tohle dílo je dnes obecně známo jako Dykovo desatero a užívá se dodnes při vedení společných lovů. Z novodobých autorů loveckých skladeb můžeme jmenovat Josefa Selementa, zakladatele Loveckého tria, hudebního pedagoga a komponisty, jehož nové oficiální hlaholy byly schváleny Českomoravskou mysliveckou jednotou v roce 1995. V současné době nejvýznamnějším propagátorem a komponistou lovecké hudby, včetně svatohubertských mší je JUDr. Petr Vacek.
Na LS Třebíč je téhle tradiční činnosti věnována zvýšená pozornost a lovecké troubení doprovází všechny akce související s výkonem práva myslivosti.