Úvodní stránka

Problém klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) je odborné lesnické veřejnosti dobře znám již řadu let. Tento významný škůdce se poprvé objevil v roce 1984 v Makedonii u jezera Ohrid, kde bylo poprvé popsáno napadení jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum). Od té doby se klíněna postupně rozšířila po celé Evropě. V ČR se objevila na jižní Moravě v roce 1993 a rychle se rozšířila prakticky po celém území.

Jírovce jsou u nás vysazované především jako okrasné dřeviny parků a veřejné zeleně. V letním období dochází záhy k poškození listových pletiv žírem (minováním) larev a estetická hodnota této dřeviny je tím značně snížena. Jírovce však nacházejí využití i jako plodonosné stromy pro zvěř, která jejich semena, tzv. kaštany, ráda žere. Z těchto důvodů byly významnější výměry jírovců v minulosti vysázeny v oborách s chovy spárkaté zvěře. Jen v oblasti lesního závodu Židlochovice se dle údajů lesního hospodářského plánu nachází 158 ha jírovcových porostů.

Obecně lze předpokládat, že poškození těchto dřevin klíněnkou jírovcovou má vliv i na snížení produkce plodů, které musí být v oborách nahrazeno jinými krmivy. Podle hrubého propočtu tak dochází v důsledku žíru klíněnky v oborách LZ Židlochovice ke ztrátě na krmivu pro zvěř ve výši 162 tun kaštanů, což oceněno v korunách činní 146 tis. Kč (odpovídá cca 300 q jadrného krmiva).

V minulosti byly proto některé porosty jírovců v oborách ošetřeny chemickými přípravky s cílem minimalizovat negativní vliv klíněnky na produkci plodů. Nejlepší výsledky byly dosahovány při aplikaci přípravku Dimilin 48SC. Aplikace insekticidů do korun vzrostlých stromů však není jednoduchá a je značně nákladná (aplikace vrtulníkem), problematické je i ošetření porostů jírovců z hlediska ekologického, zejména pak v oborách nacházejících se v CHKO Pálava, kde je aplikace pesticidů významně omezena.

V souvislosti s praktickou ochranou porostů jírovců byla na lesním závodě Židlochovice navázána spolupráce s Ing. Josefem Mertelíkem, CSc. a Ing. Kateřinou Kloudovou z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (VÚKOZ, v. v. i.) v Průhonicích, kteří se problematikou jírovců a klíněnky dlouhodobě zabývají. Při praktických hodnoceních výnosu semen v oboře Mikulov bylo zjištěno, že plodnost klíněnkou napadených jírovců v podobě četnosti násady zůstávala sice zachována, kaštany byly však v průměru menší a úroda nižší cca o 40 – 50 %. Tento výsledek obecně odpovídá i jiným energeticky-výnosovým experimentům u jírovců v Evropě. Obecné znaky jírovců z hlediska jejich růstu a vývoje více méně zůstávají na přijatelné úrovni a stromy dlouhodobě přežívají bez vážnějších následků.

Na konci devadesátých let byl ve VÚKOZ, v. v. i. vyselektován klon jírovce maďalu s rezistentním chováním ke klíněnce jírovcové patentovaný pod názvem Mertelík06 (M06). Ve srovnání s ostatními jírovci vykazuje tento klon již po čtrnáct hodnocených vegetací významné snížení poškození listové plochy i v podmínkách intenzivního napadení larvami klíněnky. Podstata rezistence M06 je předmětem dalšího výzkumu, víme jen, že je založena na principu zastavení vývoje a následného úhynu minujících larev v důsledku žíru palisádového parenchymu listů. Z dosavadních poznatků také vyplývá, že zjištěné rezistentní chování je spontánně generativně nepřenosné a množení tohoto materiálu je možné pouze vegetativním způsobem. V roce 2010 ÚKZÚZ kladně ukončil odrůdové řízení a tento unikátní rostlinný materiál získal „ochranná práva odrůdy“ a byl zaregistrován jako kultivar ‚Mertelík‘. Tento krok byl podmiňující pro zahájení jeho komerčního množení za účelem realizace dalších účelových výsadeb na tradičních stanovištích jírovců.

V rámci pokračování praktické spolupráce v projektu NAZV byly v roce 2010 zahájeny první účelové ověřovací výsadby kultivaru ‚Mertelík‘ na vybraných stanovištích obory Moravský Krumlov. Hlavním cílem těchto výsadeb bylo uplatnit rezistentní jírovec jako budoucí plodonosný strom a v podmínkách již zdomácnělé klíněnky tak postupně stabilizovat výnosy kaštanů bez nutnosti použití pesticidů. Z metodického hlediska byly zkoušeny různé techniky vegetativního množení se zaměřením na roubování a očkování, s použitím vybraných typových semenných podnoží pro následné hodnocení jejich vlivu na růst a vývoj stromků. Průběžně byla hodnocena úroveň rezistentního chování vysazeného materiálu v zátěžových podmínkách cílových stanovišť a také řada dalších faktorů, které je nutné prověřit pro optimalizaci následného využití kultivaru ‚Mertelík‘ v širší sadovnické praxi. Jednalo se tedy o velmi perspektivní aplikovaný výzkum s cílenými praktickými výstupy nejen pro oborní chovy, ale uplatnitelnými i v účelových výsadbách jírovců v životním prostředí člověka zatíženém stoupající urbanizací a neustálým úbytkem funkční zeleně.

Přes celou řadu objektivních problémů vázaných na obtížné stanovištní podmínky obory a extrémní změny průběhu počasí se podařilo vytvořit spolehlivé postupy množení, výsadby a nezbytné péče o mladý materiál rezistentních jírovců. Výsledky čtyřletého hodnocení růstu, vývoje a rezistentního chování roubovanců vysazených v oboře jsou příznivé. Řešení problematiky v rámci uvedeného nosného projektu NAZV ale skončilo v roce 2013, a proto jsou v současnosti společně hledány nové možnosti pokračování spolupráce pro realizaci výsadeb a udržení kontinuity jejich hodnocení.

Až letos na jaře znovu rozkvetou svícny květů jírovců, husté koruny budou zpočátku zelené, s přicházejícím létem však listí začne postupně hnědnout a sesychat až se v důsledku poškození žírem larev klíněnky stromy ocitnou v jakémsi předčasném podzimu. Za těch více jak dvacet let výskytu klíněnky nás už tento jev nepřekvapuje. Věřme však, že jednou zase budeme moci obdivovat krásu nepoškozených jírovců až do podzimních měsíců roku a stromy budou moci naplno plodit kaštany – vydatné krmivo zvěře v oborách. Možná, že k tomu přispěje i tento aplikovaný výzkum.

Autoři:
Ing. Jan Dovrtěl a Ing. Josef Mertelík, CSc.

Poděkování: Výzkum byl umožněn díky přímé součinnosti uživatele výsledků Lesy ČR s. p. – Lesní závod Židlochovice – Obora Moravský Krumlov a VÚKOZ, v. v. i. Průhonice a finanční podpory MZe ČR v rámci projektu NAZV QI92A245.

Popis fotografií (shora dolů):
– Roubová matečnice rezistentního klonu jírovce ve VÚKOZ, v.v.i Průhonice, foto Mertelík, Kloudová
– Rozdíl v poškození listů klíněnkou mezi nerezistentní podnoží a rezistentním roubem, foto Ing. Mertelík