Úvodní stránka

Z hlediska ochrany lesa jsou mravenci jednou z nejvýznamnějších skupin hmyzu. Patří k nejúčinnějším konzumentům housenek, které při velkém přemnožení způsobují značné škody okusem listí a jehlic stromů, a loví i mnoho jiného hmyzu.

Při pozorování mravenčí aktivity jim člověk jejich píli může jen závidět. Při větší koncentraci mravenišť je slyšet šustivý zvuk, ať už v korunách stromů nebo na zemi, kde při slunečném počasí člověku připadá, že mu plave půda pod nohama. Ale ačkoli jsme v říši hmyzu, i zde od nepaměti propuká nelítostný souboj o teritorium, a tím i o potravu. Silnější kolonie napadají slabší, a to jak vlastního, tak i odlišného druhu, které si podmaňují ke svému prospěchu. Každý jedinec v kolonii má své pevné místo. Ať již jsou to vojáci, kteří v případě nebezpečí brání hnízdo nebo dělnice, které krmí královnu a pečují o nakladená vajíčka, či sama královna, jež má na starosti růst populace.

Neuvěřitelné schopnosti

Mraveniště samotná jsou obdivuhodné stavby, která byly založeny tak, aby udržovaly dostatek slunečního tepla, ale aby byly zároveň chráněny před přehříváním. Část mraveniště se nachází pod povrchem půdy, druhá část mající tvar kužele pak nad povrchem. Povrch mraveniště je krytý hustou vrstvou jehličí odolnou proti dešti a sněhu. Regulaci teploty v mraveništi dělnice provádějí větracími šachtami, které v létě otevírají, v zimě zavírají. V zimě mravenci přesídlí do podzemní části mraveniště. V každé takové stavbě se nachází několik set tisíc jedinců.

Mraveniště všude kolem

V oblasti okolo obce Pnětluky se nacházejí dvě významnější lokality výskytu mravenců, a to Na rovinách a Mouroviště. V oblasti Na rovinách v nadmořské výšce 510 m n. m. se jedná o méně početný výskyt, řádově několika desítek mravenišť. O to více významná je lokalita Mouroviště, která se nachází zhruba dva kilometry jihozápadně od obce Pnětluky v nadmořské výšce 370 až 410 m. Na ploše přibližně 30 hektarů se vyskytuje několik set mravenišť. Přesný počet není možno zjistit, jelikož se mění v závislosti na ročním období.  Každou chvíli se objevují hromádky od nově se zakládajících populací. Naproti tomu úbytek způsobují buď lidé, nebo zvěř.  

Životní podmínky jsou důležité

Lidé ničí mraveniště úmyslně. Jedná se o náhodné návštěvníky lesa, kteří v touze po poznání mraveniště klacíkem rozrýpají nebo prostě rozkopají. Zvěř ničí mraveniště buď proto, že jsou mravenci jejich potravou, nebo při hledání jiné potravy rozrýváním půdy. Významnými „nepřáteli“ mravenišť jsou například prase divoké nebo žluna zelená.

Další úbytek početnosti mravenišť má na svědomí, jak se předpokládá, působení kyselých dešťů. Jeho vlivem mizí určité druhy hub, s nimiž mravenci žijí v symbióze, a mravencům tak chybí základní životní podmínky. V neposlední řadě je úbytek způsoben i mýtními těžbami, při nichž se mění mikroklima v neprospěch mravenčích populací. Mraveniště se po těžbě náhle ocitnou na přímém slunci, což mravencům nevyhovuje. I když je dostatek slunečních paprsků pro rozvoj mravenišť důležitý, vyhovují jim spíše osluněné okraje lesa.

V roce 2007 muselo několik desítek mravenišť na Mourovišti ustoupit stavbě nové cesty. Jednalo se zhruba o 30 kolonií, které byly v době klidu přemístěny na nová stanoviště. Přemístění provedla odborná firma, která zajistila pro stavbou ohrožená mraveniště vhodná stanoviště.

Lze konstatovat, že tato lokalita se těší jak pozornosti odborníků, tak i laické veřejnosti. A pokud toto místo navštívíte i vy, pokochejte se malebností okolní přírody a obdivujte hojný výskyt mravenišť.

Václav Šponiar