Úvodní stránka

Dynamický vývoj událostí posledních dvou let významně zasáhl do naší činnosti. Vydali jsme církevní restituce a v rámci reorganizace lesních správ jsme také od 1. ledna roku 2015 převzali část LHC Hranice. Vydání církevních restitucí proběhlo i s přípravami během 3 let a myslím si, že bylo úspěšné. Nemáme s církvemi žádné spory a nikdo z našich zaměstnanců nepřišel o práci.

V současné době se věnujeme hlavně opatřením, která by zmírnila proces rozpadu smrkových porostů v oblasti působnosti Lesní správy Prostějov a zmírnění následků doprovodné kůrovcové kalamity. Myslíme si, že naším úkolem je vyhledávat, uplatňovat a prověřovat hospodářská opatření v těžební a pěstební činnosti a také se dopracovat k zásadní koncepci hospodaření na vybraných revírech, jejichž lesní smrkové porosty jsou viditelně ovlivňovány klimatickými změnami. Jedná se o velice široký a diskutovaný pojem a nikomu není úplně jasné, co bude dál. Může nastat zlepšení situace nebo i výrazné skokové zhoršení negativních vlivů klimatických změn na lesní ekosystém

Rozpadající se smrkové porosty. (Foto – revír 11 Opatovice na LHC Hranice)

Na Lesní správě Prostějov jsme si dovolili za klimatickou změnu považovat významné přísušky posledních let. Některá hospodářská opatření, která chceme uplatňovat na vybraných revírech, nemusí být popsána v rámcových směrnicích LHP, a proto bychom je mohli nazvat opatřeními adaptačními. Termín adaptační opatření není prázdný, ale je velmi aktuální. Tam, kde se rozpadají smrkové porosty, propukla kůrovcová kalamita, mladé smrkové porosty třeba ve věku 5-ti let likviduje václavka, spadne pouze polovina dešťových srážek atd. Naše lesnické uvažování se musí velmi rychle adaptovat na tyto nové poměry.

Jaká máme pro naši adaptaci v širokém slova smyslu východiska?

1. Ostatní funkce lesa (např. vodohospodářská) by měly začít převažovat nad funkcemi hospodářskými (např. těžba dřeva).
2. Kulturní lesy převažují nad lesy původními nebo přírodě blízkými.
3. Významně jsou zastoupeny smrkové monokultury na nevhodných stanovištích. Ve smrkových lesích dominuje pasečné hospodaření. V mnoha případech je druhová, věková a prostorová skladba odlišná od ideálního stavu.
4. Hospodářská opatření již v mnoha případech nelze spojovat s poznatky o stanovištních podmínkách a existence cca 800 lesních typů sdružených do cca 183 souborů lesních typů není úplným návodem, jak se rychle adaptovat na nové podmínky spojené s klimatickými změnami.
5. Není vyřešen konflikt vysokých stavů zvěře a zájmů lesních hospodářů. Celkově se musí s provozováním myslivosti formou nájemního stavu honiteb něco změnit.
6. Šlo by do nekonečna vyjmenovávat další a další pozitivní či negativní východiska na adaptaci hospodaření v lesích. Všechno půjde nějak vyřešit. Ale hrozba nedostatku vody pro přírodu a pro lidi by měla uspíšit naši adaptaci na nové podmínky v přijímání smysluplných hospodářských opatření. Pokud se týká způsobu spravování státního lesa, je to asi věc politická a jistě bude mít svůj vývoj.

Co jsou podle nás adaptační opatření a jaké musí splňovat podmínky?

Základní podmínkou adaptačních opatření napříč všemi návrhy je jejich včasnost a tím i dosažení redukce hrozeb nárůstů různých kalamit a narušení funkcí celých lesních ekosystémů.

Stručný výčet adaptací:

1. Šetrné, přírodě blízké formy hospodaření, změny druhové a prostorové skladby lesních porostů. Úplně radikálním řešením je na stanovištích nižších a středních poloh vůbec nepěstovat smrk. Bez ohledu na závěry typologie se dívat, co sama příroda chce, aby na stanovištích rostlo. Přestat tak dogmaticky rozdělovat dřeviny na původní a nepůvodní.
2. Tam, kde to jde, upřednostňovat přirozenou obnovu lesa. Tomuto způsoby obnovy lesa se plně profesionálně oddat. Je třeba zajistit prodloužení zákonné lhůty k zalesnění a zajištění porostů přirozenou obnovou.
3. Obnovit a revidovat stávající poznatky opatření lesotechnických meliorací a hrazení bystřin.
4. Podporovat všechny způsoby hospodářských opatření, které zvyšují vsakovací schopnost lesní půdy a zajišťují co nejdelší zásoby vody v půdě a její přístupnost pro kořenové systémy dřevin. Smrky, borovice, modříny nemají nohy a nedojdou se napít do malé vodní nádrže, i když vybudované v dobré víře.
5. Při činnostech souvisejících s těžbou dříví, obnovou lesa, stavbou lesních komunikací realizovat dostatečná opatření proti erozi půdy, např. vybudovat vlastní stavební závod, který by realizoval lesní stavby a neměl by zájem jenom na zisku.
6. Definovat adaptační opatření a aktualizovat oblastní plány rozvoje lesů jako nástroje státní lesnické politiky.
7. Nesoustředit se na dosahování významných zisků a raději investovat získané peníze zpět do lesa. Inspirací může být i dotační politika zemědělců. Aby bylo zemědělství funkční, dostávají zemědělci od společnosti spoustu peněz. Lesy a pole jsou nedělitelnou složkou krajiny, tvoří životní prostředí a naším úkolem je udržet je pro nás všechny přijatelné.
8. Samozřejmě dále prosazovat priority hospodaření u LČR, kterými jsou především biodiverzita, kvalita a stabilita lesů svěřených nám k obhospodařování.

Hromadné lapáky – opatření v ochraně lesa proti kůrovci a oplocenky s listnáči, hlavně dubem (Foto – revír 11 Opatovice na LHC Hranice)

Prosím, aby laskavý čtenář vyhodnotil výše uvedené myšlenky. K jejich vzniku přispělo převzetí revírů Týn a Opatovice, stav na revíru Tršice a první signály ohrožení lesů hmyzovými kalamitami na ostatních revírech Lesní správy Prostějov. Prozatím se zdá, že nepříznivý vývoj v ochraně lesa proti hmyzím škůdcům bude pokračovat. Pokud je lesní hospodář svědkem totálního rozpadu smrkových porostů, nárůstu obnovy lesa mimo jakýkoliv systém (ve smyslu cíleného umisťování obnovních prvků), nárůstu nákladů na pěstební činnost, nárůstu ploch nezajištěných porostů, atd., potom hledá příčiny a hlavně způsoby, jak se s celou situací co nejlépe vyrovnat. Vzhledem ke složitosti dané problematiky klimatických změn jistě existuje mnoho jiných, zde nevyslovených, názorů. Dobré je, že v případě pečlivě zpracovaných ročních plánů není problém získat od vedení podniku podporu, a to hlavně formou potřebných finančních prostředků na zvýšené náklady pěstební nebo těžební činnosti. Rovněž předávání odborných informací, jak dále postupovat, se zvyšuje a je ze strany vedení LČR stále podrobnější a důraznější.

Ing. Oldřich Bárta
Lesní správce, LS Prostějov