Úvodní stránka

Domovinou trnovníku akátu je jihovýchod USA. Jedná se o jednu z prvních severoamerických dřevin dovezených do Evropy. V Čechách byl první akát vysazen přibližně kolem roku 1710. Poté, co se etabloval jako okrasná dřevina a exotická součást parkových sbírek dřevin, vynesly jej jeho nevšední vlastnosti mezi žádané a ve své době protěžované dřeviny k zalesnění sypkých půd, skalnatých strání či degradovaných pastvin. Stal se nejrozšířenější introdukovanou dřevinou evropských lesů.

V Maďarsku je národním stromem a po velkém zalesňování „Puszty“ tam zaujímá 18 % lesní plochy. Na území České republiky je cca 13,4 tis. ha akátových porostů (0,46 %).

Byl a je to – řečeno v nadsázce – „americký superhrdina“. Byť je otázkou, zda kladný, či záporný, ale na rozdíl od těch importovaných filmových Batmanů je skutečný. Jeho hlavní supervlastnosti? Díky nitrogenním bakteriím v hlízkách kořenů dokáže vázat a přijímat vzdušný dusík a na chudých stanovištích si tak značně přilepšit. Je nenáročný a navíc zpevňuje volnou půdu. Má produkční potenciál na stanovištích, kde jiné druhy obtížně plní jen půdoochrannou funkci. Na druhou stranu se mu v dlouhodobém horizontu přičítá vyčerpání stanoviště.

Díky vylučování alelopatických toxinů svými kořeny se časem vypořádá s konkurencí ostatních rostlin a ovládne prostor, o který se podělí jen s úzkým okruhem rezistentů, zejména bezem černým a vlaštovičníkem větším. Při pokácení a často jen při poškození reaguje tvořením mnoha výmladků nejen z pařezu, ale i z kořenové části, a potom zabírá a časem opanuje větší plochu nežli původně. Někdy na úkor cennějších biotopů. Pravidelně se tak umísťuje na velice pěkných místech top žebříčků nejagresivnějších a invazních druhů. Čím více a častěji se řeže a kácí, tím víc výmladků tvoří a tím vitálnější je. Husté akátové mlaziny takřka na holé skále pod elektrovody co 5 let vyřezávané jsou toho důkazem. Kromě nektaru je celá rostlina jedovatá. Otravy ale nejsou časté, byly zaznamenány u koní a skotu. Škodami zvěří tak příliš netrpí. Nevadí jen kozám, ty jej úspěšně a bez následků spásají.

Zmlazení akátu s podrostem bezu a vlaštovičníku.

Typická padesátiletá akátina na chudém stanovišti v soukromých lesích.

Akátové lesíky v zemědělské krajině často tvoří jedinou zeleň.

Obnovní doba začíná ve věku 30-50 let a za dobu obmýtí např. smrku to tak stihne minimálně 2x. Přitom náklady na obnovu a zajištění jsou zanedbatelné. Výmladky za rok dosáhnou na dobré půdě i výšky 2 m, jsou uváděny i roční výškové přírůsty až 4 m. U nás se vyznačuje značnou kmenovou netvárností danou zřejmě nevhodnou proveniencí a náchylností na jarní a podzimní mrazíky, které poškozují nevyzrálé části prýtů a následkem je křivolaký růst. I přes tento handicap zažívá tvrdé a vysoce výhřevné dřevo renesanci upotřebení. Dolovina sice již dlouho nefrčí, ale těžko najít lepší, trvanlivější, a přitom „domácí“ materiál na výrobu zahradního nábytku, dětských hřišť nebo vinohradnických kůlů. Trh s tímto sortimentem roste, hladoví a nelze jej dlouhodobě zasytit. I to nejhorší akátové dříví využívané jako palivo si zákazníci cení více než palivový dub. Více v Maďarsku a lokálně i u nás jsou pěkné rovné porosty produkující kulatinu. Mimo domovinu netrpí hnilobami a nemá významné škůdce. V zahraničí je zaváděn a pěstován jako energetická dřevina na zemědělských půdách. Do výnosového potenciálu se zahrnuje i roční produkce medu z jednoho hektaru akátového lesa, která se uvádí kolem 300 kg. Vzhledem k citlivosti na pozdní mrazy s ní sice nelze počítat plně každý rok, ale tento nekrystalizující stále tekutý med zvláštní žlutozelené barvy je považován za jeden z nejlepších, ne-li nejlepší vůbec. Kvést a medovat po těžbě opětovně začínají už i 3 leté mlaziny. Předpokládá se, že produkce medu za obmýtí na 1 ha přesáhne svojí hodnotou výnos z prodeje dříví.

Většina akátových porostů na LS Znojmo je ve vlastnictví obcí a soukromých osob. Ti si velmi cení jeho pěstební nenáročnost a následně dobrou prodejnost. Tyto lesíky v historicky dlouhodobě a intenzivně využívané zemědělské krajině nižších a teplejších poloh plní dokonce i funkci biokoridorů a biocenter. Jsou to často jediné ostrůvky zeleně v obrovských plochách holých polí po sklizni řepky a kukuřice.

Před 30-ti lety, ve dnech 11. až 12. června 1986, proběhla ve Znojmě celostátní konference o akátu pořádaná Českým svazem včelařů. Akát dnes jitří tolik vášní mezi ochránci přírody, vlastníky lesů, včelaři, Evropskou unií i laickou veřejností, že by odborná veřejnost měla opět zasednout nejlépe ke kulatému stolu. Zde vytřídit fakta, porovnat klady, zápory a na další „konferenci“ zhodnotit 400 let jeho přítomnosti na kontinentu.

Ing. Vladimír Vališ
revírník, LS Znojmo, revír Višňové