Chřadnutí jasanů na lesní správě Bučovice, revír Bílý Vlk
Datum publikace:
Odumírání jasanu, potažmo celých jasanových porostů je důsledkem houbového napadení jasanu houbou Hymenoscyphus pseudoalbidus (Chalara fraxinea). Toto houbové onemocnění bylo do Evropy zavlečeno z Asie v sedmdesátých letech minulého století a v ČR se projevilo v devadesátých letech.
Houba Chalara primárně napadá listy a řapíky jasanů. K infekci dochází vzduchem šířením askosporami. V důsledku napadení řapíků pak dochází k předčasnému opadu listů. Mycelium houby proniká listovými jizvami nebo místy poškození do vnitřních pletiv výhonů a větví a způsobuje jejich odumírání. Velmi nebezpečná je choroba především pro sazenice a mladé stromky, které mohou odumřít i během jediného roku. U vzrostlých jedinců se choroba v první fázi projevuje odumíráním výhonů a řídnutím listové plochy v korunách. Jasany na napadení reagují vytvořením náhradních výhonů (vlků), které se vytváří pod odumřelými částmi větví a vzniká shlukovité olistění. V poslední fázi napadení dochází k odumírání kosterních větví a silně napadený strom nakonec odumře.
Revír Bílý Vlk je součástí lesního hospodářského celku Bučovice a spadá pod lesní správu Bučovice. Rozloha revíru (PUPFL) je 2444 ha a jasan je zde zastoupen na ploše 82 ha (3,5 %). Napadány jsou jasany na různých typech stanovišť – od přirozených lesů až po umělé lesní výsadby. Největší problémy lze očekávat v porostech s vyšším zastoupením jasanu a zejména vlhčích stanovištích.
Z grafu lze vidět plošné zastoupení jasanu v jednotlivých věkových třídách. První věková třída je na revíru Bílý Vlk z přirozené obnovy a jasan zde tvoří monokultury, tudíž po uhynutí jasanu budeme nuceni vzniklé holiny zalesnit. Porosty v druhé věkové třídě byly z 80 % založeny uměle a byly vytvořeny monokultury, které se již nyní rozpadají a během několika let bude potřeba dané porosty dotěžit a opět zalesnit, ale již vhodnější druhovou skladbou. Zbylých 20 % jasanu v druhé věkové třídě tvoří pouze příměs ve smíšených porostech, takže po uhynutí jejich místo v porostu nahradí habry, lípy a javory. Jasany ve třetí a čtvrté věkové třídě tvoří příměs ostatních listnáčů a po uhynutí a vytěžení nebudou vznikat holiny, ale budeme mít na revíru rozvolněné porosty, což není žádoucí, ale na druhé straně je to menší zlo než holiny. Porosty věkové třídy pět a více jsou již starší 80 let a tudíž v nich může probíhat mýtní těžba. V porostech s větším zastoupením jasanu, kde by mohly vzniknout po uhynutí holiny, se již těží a postupně se porosty uměle obnovují.
Ochrana a obrana vůči nekróze je v lesních porostech prakticky nemožná a to z toho důvodu, že houba se šíří vzduchem a na velké vzdálenosti a často ji k tomu doprovází další škůdci, což je v našich podmínkách především lýkohub jasanový a zrnitý. Jako preventivní ochrana mohou sloužit pěstební opatření, což je pěstování jasanů ve směsi s jinými druhy dřevin a odstraňování napadených jedinců. Velmi důležité je ponechávání odolnějších jedinců jako budoucí základ odolnějšího genofondu vůči Chalaře.
V současné době je důležité najít východisko, jak nejlépe obnovit napadené porosty a jak zachovat porosty částečně napadené nebo s menším zastoupením jasanu.
Ing. Milan Svoboda,
revírník, LS Bučovice