Úvodní stránka

Tento článek chci věnovat problematice „Provádění výchovných zásahů v probírkách do 40-ti let pomocí harvestorů.“ Chtěl bych se vyhnout jakémukoliv hodnocení, budu se snažit pouze konstatovat, jakým způsobem daná činnost na mém revíru probíhala v prvním kvartálu tohoto roku.

Můj revír se skládá ze dvou základních částí, a to Lysice a Bedřichov. Lysická část tvořena několika údolími s prudkými svahy je vzhledem ke své členitosti pro práci harvestorů zcela nevhodná. Část Bedřichovskou tvoří náhorní rovina v rozmezí od 650 m n.m. až po nejvyšší vrchol revíru, kterým je Zněcko 699 m n.m.

Zde se již dotýkám prvního problému, čímž je výběr vhodných porostů pro tuto technologii. Vhodný výběr by měl zaručit zdárný a bezeškodný průběh daných činností. Porosty mohou být i ve svahu, ale v rozumných terénních podmínkách. Některé porosty na revíru, které jsou zcela na rovině, jsou podmáčené nebo mají velice členitý mikroreliéf. Jedná se o různé muldy a příkopy (historicky zde probíhal geologický průzkum pro těžbu uranu), které práci harvestorům a následně vyvážečce znepříjemňují, mnohdy i zcela znemožní. Takovéto porosty je vhodnější provádět ručně či technologie zkombinovat. Všeobecně je ale bedřichovská část mého revíru pro práci harvestorovou technologií vhodná a často ji zde využívám.

Dalším bodem je příprava porostů. Zcela zásadní je řádné vyznačení zásahu /obr.1/. (Většina operátorů tvrdí: „že už to mají v oku“, ale co si budeme povídat, silnější stromy vždy lákají). Stromy vyznačuji ze dvou stran, a to kolmo na probíhající linky. Linky vyznačuji těsně před zásahem poté, co si porosty projdu s operátorem a dozvím se jeho připomínky. Není špatné znát technické parametry a možnosti daného stroje. Dále je potřeba od sebe barevně oddělit jednotlivé porostní skupiny, aby nedocházelo k záměně dřevní hmoty /obr.2/. Z diskusí s operátory vyplynulo, že nejlepší barvou, kterou operátoři vidí také v noci a za snížené viditelnosti, je růžová, popř. světle červená. Jelikož některé porosty sousedí se soukromými lesními pozemky, musel jsem vyhledat a vyznačit také majetkoprávní hranici těchto parcel /obr.3/.

Následující důležitou částí pro zdárnou realizaci probírek je naprojektování této činnosti na určitý měsíc (kvartál) v roce. Na vlhčích stanovištích se vždy rozhoduji mezi prvními dvěma měsíci v roce nebo měsíci letními. Vlhčí stanoviště jsou pro Bedřichovsko typická (PLO 16). Vzhledem k nejisté situaci ve vývoji kůrovcové kalamity v tomto roce jsem se rozhodl pro I. čtvrtletí. Na to, že nemrzne v prosinci, jsme si již zvykli, ovšem teplotní průběh letošního ledna a února mě nemile překvapil. Důsledky teplého počasí v prvních měsících tohoto roku více rozeberu v bodě „ povýrobní úpravy“.

Porost je předán zástupci (mistrovi) smluvního partnera zadávacím listem se situačním plánkem porostu. Tento zobrazuje zadané porostní skupiny uvedené v zadávacím listu, tj. cesty či svážnice, po kterých se bude přibližovat a dále místa určená pro skladování dříví. Tyto situační plánky porostů má každý operátor. Jelikož většina porostních skupin se skládá z více částí, operátor se tak pomocí plánku v porostech lépe orientuje /obr.4/. Obsluha vyvážečky dle náčrtu v mapě popisuje vyvezené hráně dle jednotlivých porostních skupin /obr.5/.

Harvestorový uzel, který byl letos na mém revíru, se skládá ze dvou malých harvestorů Rottne H8 /obr.6/ a malé vyvážečky HSM 208 F /obr.7/. Z technických parametrů uvedu pouze dosah ruky harvestoru – což je 7 m, rozchod kol harvestoru – 220 cm, rozchod kol vyvážečky – 230 cm. Tento typ má nivelaci, což umožňuje kácení v členitějším terénu. Denní výkon harvestoru se pohybuje ve slabých probírkách (cca 30 a 40 let věku) v průměru 40 m³ a denní výkon vyvážečky je 80 – 100 m³. A nyní se dostávám ke zcela zásadní otázce technologie, a to jsou škody způsobené na porostu. Šířka linek v porostech je 3,5 – 4,0 m. Díky uvedenému rozchodu kol strojů a díky důslednému kladení klestu do kolejí (80 % – 90 % celkového objemu) /obr. 8/, jsem musel při následném přebírání jednotlivých porostů konstatovat, že škody na porostech jsou minimální.

Samozřejmě, že při této činnosti došlo místy k „oťukání“ či odření stromů, ale byly to jednotlivosti, které operátoři vždy po projetí dvou linek natírali /obr.9/. I když byla v kolejích naskládána vrstva klestu, došlo při prokluzu kol k pomístnému odření kořenových náběhů povrchového kořenového systému smrku – taktéž natřeno /obr.10/. Dle informací operátorů jsou tito placeni pouze za vyrobené m³. Nátěry odřených stromů provádějí zdarma. Jejich snahou je tedy – neodírat. Dle mých předešlých zkušeností z doby před cca 15-ti lety, dělaly největší škody v porostech vyvážečky, které byly neúměrně větší k velikosti harvestorů. Vyvážečka HSM 208 F odpovídá svojí velikostí – velikosti nasazených harvestorů Rottne H8. Klanice vyvážečky jsou více sevřené dovnitř. Touto úpravou se výrobce snaží minimalizovat škody při náklonu stroje /obr.11/.

Škody mimo porost: Na zpevněných cestách jsou škody minimální /obr.12/. Na cestách nezpevněných (díky průběhu počasí počátkem roku) došlo bohužel k vymačkání kolejí /obr.13/. Tyto škody byly (budou) uplatněny v rámci povýrobních úprav pracoviště dle smlouvy. V rámci diskusí s kolegy byl vyřčen názor, že velkým množstvím linek v mladém porostu dochází k jeho zbytečnému prořeďování. Na tento problém jsem se zaměřil. I když je dosah ruky harvestoru Rottne H8 – 7 m, operátoři tvoří běžně po domluvě linky po 18 – 20 m. Natáčejí se – „napichují se“- do pracovního pole mezi linkami a prodlužují tak dosah stroje o 2 – 3 m. Z tohoto plyne, že společnou snahou je vytvářet menší počet linek. Vše je pouze o lidech a vzájemné domluvě. Dále jsem srovnal rozestup korun jedinců na lince bezprostředně po zásahu /obr.14/ a korun stromů na lince cca 5 let po zásahu /obr.15/. Ve většině případů jsou koruny jedinců po 5 – ti letech na linkách zcela zapojené a pokud stojím mimo linku, stěží poznám, že tu projel harvestor. V hustých smrkových porostech dochází vložením linek pro harvestor k rozčlenění a následnému zpřístupnění. Dále se domnívám, že linky po harvestoru, které jsou orientované kolmo proti bořivým větrům příznivě ovlivňují stabilitu porostu, ale toto je již na další velké téma. V závěru je třeba překontrolovat všechny části porostních skupin, zda je zásah proveden po celé ploše a zda je veškeré dříví vyvezeno. Měření hrání je pro mne vždy příjemnější než častá kontrola a přejímka dříví přímo po těžbě na lokalitě u pařezu. Během dvouměsíční činnosti harvestorového uzlu se na revíru zpravovalo cca 29,00 ha a 1400 m³ dříví průměrné hmotnatosti 0,10 – 0,15 m³.

Ing. Jan Brejcha, revírník,
LS Černá Hora, revír Lysice