Ještě jednou o houbařích a houbaření
Datum publikace:
Tiskový mluvčí LČR, s. p., pan Mgr. Boublík se nedávno v jednom ze svých článků podrobně věnoval problémům s houbaři v lesích. Popsal škody od zakládání černých skládek, ničení oplocenek, vjezdu motorovými vozidly do lesa až po parkování na lesních cestách a vstupu houbařů do porostů, kde se provádějí práce.
Tyto nešvary je nutno odstraňovat soustavnou výchovou nejen houbařů, ale všech návštěvníků lesa. Je to úkol nás lesníků, pracovat, vysvětlovat i hrozit a ty nenapravitelné pak v součinnosti s policií trestat. Ve většině případů však stačí vlídné slovo a výsledek se dostaví dříve než pokuta od policistů či odboru Životního prostředí pověřené obce.
Letošní rok byl na Brněnsku pro houbaře vskutku mimořádný. Za svou třicetiletou praxi v lesnictví si tak bohatou sezonu nepamatuji. Je až impozantní, jaké množství hřibovitých hub, ale i množství jiných druhů roste. Nalézali jsme a stále nacházíme vzácné druhy, které se nevyskytovaly spoustu let.
Každý houbař by měl však dodržovat osvědčené pravidlo, že sbírám jen to, co znám. Přidávám jeden tragikomický zážitek – do kanceláře revírníka přišel otec rodiny s žádostí, zda mu nepomůžeme s určením nasbíraných hub. V notně naplněném zavazadlovém prostoru auta se nacházela směska doslova všeho, co v lese rodina našla. Houby jedlé, nejedlé, jedovaté ba i vzácné jako například hřib kaštanový. Žasli jsme s podivem, že ještě rodina žije, neb dle otce: „Tak sbírám vždy, on to potom někdo probere.“
Všem ukázněným houbařům bych chtěl proto popřát krásné zážitky z návštěv lesa, nějaký ten správný úlovek a radost z podzimního houbaření.
Radim Urbánek – revírník,
LS Náměšť nad Oslavou