Úvodní stránka

Zdravé a stabilní lesy. Takový je cíl Lesů ČR při správě lesních porostů nejen v Jizerských horách. Tomuto záměru výrazně napomůže i nový projekt Lesů ČR pod názvem „Vnášení původních dřevin do porostů CHKO Jizerské hory“, který bude realizován z finančních prostředků podniku, a také s výraznou podporou fondů Evropské unie.

„V důsledku špatného ovzduší se za minulého režimu poškodily i lesy v Jizerských horách. Díky poměrně mohutné výsadbě náhradních dřevin se na přechodnou dobu podařilo místní lesy obnovit. Dnes již existují vhodné podmínky pro původní dřeviny. Náš projekt Jizerským horám výrazně pomůže,“ konstatuje generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.

Na ploše téměř 3000 hektarů lesníci v následujících letech vysází další sazenice původních jizerskohorských dřevin. „Celkem půjde o více než tři čtvrtě milionu kusů buků, smrků, jedlí, javorů, jeřábů, jilmů a dalších druhů dřevin. Součástí projektů není jenom výsadba nových stromků, ale také další péče o ně, např. ožínání, ochrana proti zvěři, prořezávky a další,“ doplňuje Svatopluk Sýkora.

Na obnově porostů lesníci pracují již 20 let

Lesy ČR se v Jizerských horách zaměřují na změnu druhové a věkové skladby lesních porostů již téměř 20 let. Plocha porostů náhradních dřevin byla snížena zhruba na polovinu. „Místo nepůvodních dřevin byly vysazovány dřeviny, které byly vypěstovány ze semen sebraných v Jizerských horách, které zde mají svoje přirozené stanoviště. I při obnově stávajících mýtních porostů lesníci postupně zakládají druhové pestré porosty,“ vysvětluje ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Liberci Ludvík Řičář.

Změna druhové sklady lesů začala již v 19. století

Průmyslová revoluce v 19. století měla za následek zásadní změnu druhové skladby lesů v celé střední Evropě. V lesích začal převládat smrk ztepilý, na velkých plochách dle přání vlastníků vznikaly smrkové monokultury. Smrk má totiž bezkonkurenční technické vlastnosti, a proto nachází nejlepší uplatnění při využití dřeva. Prioritní roli hrála ekonomika pěstování a odbytu dřeva. Stejnověké monokultury jsou však značně náchylné na různé kalamity, ať už biotických nebo abiotických činitelů.

Imisemi zničené lesy pomohly zachránit náhradní dřeviny

Ve druhé polovině 20. století se také v Jizerských horách začaly objevovat velké škody imisemi na lesních porostech, lesy začaly odumírat a vznikaly velké kalamitní holiny.

V osmdesátých letech minulého století se na vzniklé kalamitní holiny začaly vysazovat porosty náhradních dřevin, především smrku pichlavého. Tato dřevina byla tehdejšími lesníky zvolena z důvodu odolnosti vůči oxidu siřičitému a okusu zvěří. „Z dnešního pohledu je tato dřevina nevhodná z ekologického, ale i produkčního hlediska. Porosty smrku pichlavého postupně chřadnou a odumírají,“ uvádí výrobně technický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov.

Devadesátá léta přinesla výrazné zlepšení

Od začátku devadesátých let minulého století dochází v Jizerských horách vlivem výrazného poklesu imisní zátěže k postupnému zlepšování zdravotního stavu lesních porostů. Přesto v důsledku uvedených kalamit přetrvává řada problémů. „Jediná možná cesta ke zlepšování stavu lesů je postupný návrat k jejich co nejpřirozenějšímu stavu,“ dodává Vladimír Krchov.